Jan 2:13-25

Slovo na cestu

Ježíš obnovuje pořádek v chrámu

¹³ Blížily se židovské velikonoční svátky, a tak se Ježíš vydal na cestu do Jeruzaléma. ¹⁴ Na nádvoří Jeruzalémského chrámu našel směnárníky peněz, prodavače obětních býčků, ovcí a holubů. ¹⁵ Upletl si z provázků důtky a z chrámového nádvoří prodavače i s dobytkem vyhnal. Směnárníkům zpřevracel stoly a rozházel peníze. ¹⁶ „Pryč s tím odtud. Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“ volal za nimi.

¹⁷ V té chvíli si učedníci vzpomněli na starozákonní proroctví: „Stravuje mne horlivost pro Boží dům.“

¹⁸ Židé se ho hněvivě ptali: „Jak si můžeš dovolit takto jednat? Máš-li pověření od Boha, dokaž je nějakým zázrakem!“

¹⁹ „Dobře,“ odpověděl Ježíš, „zbořte tento chrám, a já ho ve třech dnech znovu postavím.“

²⁰ „Co je to za nesmysl?“ posmívali se mu Židé. „Vždyť chrám stavěli plných čtyřicet šest let, a ty bys ho chtěl vystavět ve třech dnech?“

²¹ Židé Ježíšova slova nepochopili. Nemluvil totiž o chrámu, ale o svém těle. ²² I učedníci tomu porozuměli až po jeho zmrtvýchvstání.

²³ Během Velikonoc vykonal Ježíš v Jeruzalémě řadu zázraků, a tak v něj mnozí uvěřili. ^24-25 Věděl o každém všechno, nepotřeboval se na nikoho vyptávat. Sám však zůstával pro mnohé hádankou.