Add parallel Print Page Options

21 Jeden silný anděl pak zdvihl obrovský kámen a vhodil ho do moře se slovy:
    „Veliké město Babylón zmizí navždy jako kámen v hlubinách.
22 Nikdy už v něm nezazní hudba ani zpěv.
    Nikdy se už v něm neusadí žádný řemeslník,
nikdy už v něm nezazní lomození strojů.
23     Ztemní a žádné okno už se v něm nerozsvítí.
Nikdy se už v něm neozve svatební veselí.
    Jeho obchodníci ovládali celý svět a jeho opojné nápoje mámily celé národy.
24 Jeho ulice jsou skropeny krví proroků a mučedníků pro víru a všech ostatních obětí.“

Read full chapter

Náboženští vůdcové žádají znamení z nebe

16 Jednou přišli za Ježíšem farizejové a saducejové a vymáhali na něm důkaz, že má Boží pověření. On jim na to odpověděl: „Když jsou večer červánky, říkáte, že bude jasno; když jsou červánky ráno, říkáte, že bude špatné počasí. Úkazy na obloze umíte posoudit, a to, co se děje před vašima očima, je vám pořád málo? Tento zlý, nevěřící národ se dožaduje zvláštních znamení, ale nakonec si bude muset vzpomenout, co se stalo s prorokem Jonášem,“ a nechal je stát a odešel.

Ježíš varuje před falešným učením

Znovu se plavili přes jezero a teprve na druhém břehu jeho učedníci zjistili, že s sebou zapomněli vzít chleba. Ježíš jim řekl: „Dejte si pozor na farizejský a saducejský kvas!“ Oni se domnívali, že mluví o skutečném chlebu. Ježíš to věděl, a proto jim řekl: „Proč si děláte starosti o jídlo? To máte tak malou víru? Ještě nechápete? Cožpak si nevzpomínáte na nasycení pěti tisíc mužů pouhými pěti chleby a na koše posbíraných zbytků? 10 Ani na ty čtyři tisíce, které jsem nasytil sedmi chleby a ještě se sebralo tolik zbytků? 11 Nechápete, že mi nešlo o skutečný chleba, když jsem vás varoval před kvasem farizejů a saducejů?“ 12 Teprve potom pochopili, že kvasem mínil pokřivené učení židovských vůdců.

Read full chapter