A A A A A
Bible Book List

Skutky apoštolské 19Slovo na cestu (SNC)

19 Zatímco Apollos působil v Korintu, prošel Pavel hornatým středem Malé Asie, až se dostal do Efezu. Seznámil se tam se skupinou asi dvanácti mužů, kteří si říkali "učedníci".

Pavel chtěl zjistit, čemu vlastně věří, a tak se jich vyptával: "Projevila se na vás moc Božího Ducha, když jste uvěřili?" Oni od ověděli: "Ne, o něčem takovém jsme ani neslyšeli."

Pavel jim položil další otázku: "Čí jste tedy následovníci? Pokřtil vás někdo?" Prohlásili: "Byli jsme pokřtěni po způsobu Jana Křtitele."

"To je dobře," navázal na to Pavel. "Jan křtil ty, kdo vyznávali své hříchy a chtěli jich upřímně zanechat. Snad tedy také víte, že Jan vybízel lidi, aby uvěřili v Ježíše, který vystoupil po něm a přijali ho jako Vykupitele."

Ti mužové přijali vše, co jim Pavel vyprávěl a dali se pokřtít na znamení toho, že uvěřili v Ježíše Krista.

6-7 Když jim potom Pavel žehnal, sestoupil na ně Duch svatý a oni začali mluvit v prorockém nadšení.

Tři měsíce pak Pavel navštěvoval synagógu, svobodně tam promlouval a snažil se přesvědčit židy, že zaslíbený Boží Král už přišel.

Někteří se však ostře stavěli proti němu, odmítali mu uvěřit a snažili se jeho kázání před ostatními zesměšnit. Nakonec musel Pavel zřídit oddělená shromáždění pro křesťany. Hovořil k nim každodenně v přednáškové síni filozofa Tyrana.

10 Kázal tam dva roky, takže snad všichni obyvatelé toho kraje, židé i pohané, uslyšeli o Ježíšovi.

11 Bůh se přiznával k této službě tím, že v Pavlově blízkosti byli lidé mimořádným způsobem uzdravováni.

12 Dokonce i Pavlovy kapesníky a části oděvu kladli lidé s vírou na nemocné a ti, zvláště duševně choří, tak byli vyléčeni.

13 Toho se pokoušeli využít někteří židovští zaklínači nemocí. Začali používat novou formulku: "Zaklínám tě ve jménu Ježíše, kterého káže Pavel." Nepřineslo jim to však úspěch.

14 Sedm synů jakéhosi významného židovského kněze Skévy zkoušelo tímto způsobem uzdravit jednoho šílence.

15 Temný duch z něho promluvil: "Ježíše i Pavla znám, ale kdo jste vy?"

16 Pak se na ně ten člověk vrhl, strhal z nich šaty ztloukl je a jen tak tak, že vyvázli živí; všechny je zmohl.

17 To se rozkřiklo po celém Efezu mezi židy i pohany, takže si už na takové čáry nikdo netroufal a jméno Pána Ježíše bylo vyslovováno s úctou.

18 Také křesťané přicházeli a veřejně se přiznávali, že se dříve pokoušeli zaklínat.

19 Mnozí teď přinášeli své knihy o magii a veřejně je pálili. Takového čarodějnického braku bylo spáleno dobře za padesát tisíc stříbrných drachem.

20 I to byl projev šířícího se vlivu a rostoucí moci Kristovy.

21 Pavel chtěl pokračovat v misijní cestě do Makedonie, do Řecka, a pak se mínil vrátit do Jeruzaléma. Říkal: "Po nějakém čase bych se rád vypravil do Říma."

22 Dva ze svých pomocníků, Timotea a Erasta, vyslal do Makedonie napřed, ale sám se ještě zdržel v Asii.

23 Pak ale vypukl odpor proti křesťanskému učení, tentokrát ze strany pohanů.

24 Příčinou byly ohrožené zisky efezských řemeslníků, kteří ve velkém vyráběli upomínkové modely chrámu se sochou bohyně Diany a prodávali je poutníkům. Vedl je stříbrotepec Demetrios,

25 který svolal všecky podnikatele a jejich dělníky a oslovil je:

26 "Přátelé, všichni dobře víme, jak výnosné je naše řemeslo. A teď, jak jste jistě slyšeli, přijde si nějaký Pavel a nejenom v Efezu, ale i po celé Asii odvrací lidi od naší víry! Že prý bohové vyrobení lidskýma rukama nejsou bohové, ale jen modly.

27 Tím nejen poškozuje naše obchody, ale vážnost efezského chrámu a samotné Diany tak povážlivě upadá v Asii a snad v celém světě!"

28-29 Tím ovšem přivedl shromáždění do varu a ti začali provolávat: "Velká je Diana z Efezu!" Nepokoje se rychle rozšířily po celém městě, lidé se sbíhali do amfiteatru. Někde chytili a přivlekli tam Gaja a Aristarcha, Pavlovy makedonské průvodce.

30 Pavel chtěl jít a promluvit ke shromážděnému lidu,

31 ale ostatní křesťané z provinčního úřadu, kteří sympatizovali s Pavlem, mu naléhavě vzkazovali, aby tam nechodil.

32 V amfiteatru zatím už každý vyvolával něco jiného a většina lidí vůbec nevěděla, proč tam přišli.

33 Židé dostali strach, aby se hněv davu nevybil na nich a vyslali tam svého řečníka Alexandra. Chtěl si zjednat ticho a vysvětlit, že s Pavlem nemají nic společného.

34 Jakmile však lidé poznali, že je to žid, sjednotili se zase na společném heslu: "Velká je Diana z Efezu!" A tak křičeli skoro dvě hodiny.

35 Konečně se dostavil tajemník městské rady, podařilo se mu dav utišit a promluvit k nim: "Občané Efezu! To přece ví každý, že právě v našem městě je nejvýznamnější chrám bohyně Diany a že její zdejší socha spadla přímo z nebe.

36-37 Kdo by se to odvážil popírat? Přivedli jste k soudu tyto muže. Ale oni přece neznesvětili náš chrám, ani se nerouhali naší bohyni. Prosím vás, uklidněte se a neukvapujte se!

38 Jestliže si Demetrios a ostatní řemeslníci chtějí na někoho stěžovat, jsou tady od toho veřejné soudy a římské úřady, kde se může konat řádné přelíčení.

39 A máte-li nějaké požadavky, je třeba je projednat ve schůzi městské rady.

40 Takhle je nebezpečí, že budeme obviněni z povstání. Vždyť nemáte pro tenhle rozruch žádný rozumný důvod." Po těch slovech se lidé rozešli.

Slovo na cestu (SNC)

Copyright © 1988 by Biblica

  Back

1 of 1

You'll get this book and many others when you join Bible Gateway Plus. Learn more

Viewing of
Cross references
Footnotes