Skutky apoštolské 9  Slovo na cestu

Bůh zkřížil plány Kristova nepřítele: Pavlovo obrácení na jeho cestě do Damašku

9 Saul se však snažil Ježíšovy následovníky zastrašit a zlikvidovat. ² Vyžádal si od velekněze pověřující listiny pro židovské synagogy v Damašku. Chtěl tam pátrat po křesťanech, mužích i ženách, zatknout je a přivést do Jeruzaléma před soud. ³ Vydal se tam se svým doprovodem a byl již před branami Damašku, když ho obklopilo zvláštní světlo z nebe. ⁴ V úleku padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?“ ⁵ Zeptal se: „Ale kdo jsi, pane?“ Pán mu odpověděl: „Já jsem Ježíš a ty mne pronásleduješ v mých učednících. Je to stejné, jako bys chtěl hlavou rozbít zeď.“ Saul zlomený hrůzou řekl: „Pane, čekám na tvoje rozkazy.“

⁶ A Pán k němu: „Vstaň, jdi do města a tam se dozvíš další.“ ⁷ Muži ze Saulova doprovodu stáli v úžasu; něco slyšeli, ale nevěděli, s kým jejich velitel mluví. ⁸ Saul se zvedl ze země, protíral si oči, ale neviděl nic; oslepl. Uchopili ho za ruce, a tak ho odvedli do Damašku. ⁹ Tři dny trvala jeho slepota a po celou tu dobu nic nejedl ani nepil.

¹⁰ V Damašku žil věřící muž jménem Ananiáš. Tomu se zjevil Pán Ježíš a oslovil ho jménem. Ananiáš se zeptal: „Pane, co si přeješ?“ ¹¹ Pán mu řekl: „Vstaň a jdi do Přímé ulice. Tam v Judově domě najdeš Saula, který pochází z Tarsu. ¹² Při modlitbě tě uviděl, jak k němu jdeš, kladeš na něj ruce a on znovu dostává zrak. Zjevil jsem mu i tvoje jméno.“ ¹³ Ale Ananiáš namítl: „Pane, o tom muži kdekdo vypráví, jak mnoho zla způsobil mezi tvými věrnými v Jeruzalémě. ¹⁴ I sem prý přišel s pověřením předních kněží, aby pozatýkal všechny, kdo vyznávají tvoje jméno.“ ¹⁵ Pán mu však řekl: „Přesto jdi. Já jsem si ho vybral za svůj zvláštní nástroj, který bude šířit zvuk mého jména nejen mezi židy, ale i mezi pohany a donese ho až před panovníky. ¹⁶ A ukáži mu, že pro moje jméno hodně vytrpí.“

¹⁷ Ananiáš šel a v určeném domě nalezl Saula. Položil na něj ruce a řekl: „Saule, bratře, posílá mě k tobě Pán Ježíš, který se ti ukázal na cestě k nám. Máš zase prohlédnout a být naplněn svatým Duchem.“ ¹⁸ A tu jako by se protrhla tma a Saul okamžitě prohlédl. Povstal a dal se pokřtít. ¹⁹ Potom se posilnil jídlem.

Kristův odpůrce se stává jeho zastáncem

Připojil se k damašským následovníkům Krista a byl s nimi několik dní. ²⁰ Brzy však začal chodit také do synagog a veřejně hlásal, že Ježíš je Boží Syn. ²¹ Všichni posluchači se divili a říkali: „Cožpak to není ten, kdo tak tvrdě v Jeruzalémě pronásledoval Ježíšovy vyznavače? I sem přece přišel, aby je pochytal a předvedl před veleradu.“ ²² Avšak Saula tím neumlčeli. Naopak on umlčoval damašské židy a dokazoval jim, že Ježíš je Mesiáš. ²³ Když už to trvalo dlouho, domluvili se někteří z nich, že ho zabijí. ²⁴ Saul se dozvěděl o těch úkladech, ale oni dali hlídat ve dne i v noci městské brány, aby jim neunikl. ²⁵ Tak ho křesťané nakonec spustili v koši přes hradby.

²⁶ Saul přišel zpět do Jeruzaléma a pokoušel se připojit k Ježíšovým následovníkům, ale všichni se ho báli; nevěřili, že by se mohl tak změnit. ²⁷ Tu se ho ujal Barnabáš, přivedl ho k apoštolům a všechno jim vyprávěl: Jak se Pán na cestě ukázal Saulovi a mluvil s ním a jak potom Saul v Damašku bez bázně hlásal Ježíše. ²⁸ A tak ho věřící v Jeruzalémě přijali mezi sebe a také zde směle mluvil o Pánu Ježíši. ²⁹ Zvláště rád diskutoval s řecky mluvícími židy. Ti mu nakonec také ukládali o život. ³⁰ Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho tajně do Césareje a odtud ho poslali do rodného Tarsu.

³¹ Saulovým obrácením nastala pro sbory v Judsku, Galileji i v Samařsku pokojná doba vnitřního budování a života v oddanosti Bohu. Duch svatý mezi nimi působil, takže rostly i počtem.

Petr uzdravil Eneáše a Tabitu

³² Petr podnikl okružní cestu po všech sborech a přišel tak i k věřícím v Lyddě. ³³ Navštívil tam jakéhosi Eneáše, který byl už osm let ochrnutý upoután na lůžko. ³⁴ Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a skliď si své lůžko!“ A on hned vstal. ³⁵ Když to viděli obyvatelé Lyddy a Sáronu, uvěřili v Pána Ježíše.

³⁶ Nedaleko Lyddy, v Joppe, žila věřící žena jménem Tabita, řecky Dorkas. Byla známá tím, jak z lásky podporovala chudé. ³⁷ Právě v těch dnech však onemocněla a zemřela. Připravili ji k pohřbu a zatím uložili do místnosti v patře. ³⁸ Věřící se doslechli, že Petr je v Lyddě, a poslali k němu s prosbou, aby k nim hned přišel. ³⁹ Petr šel s posly a ti ho vedli přímo nahoru do domu. Tam byl zástup plačících vdov, ty ho obklopily a ukazovaly mu šaty, které jim ušila jejich milá Dorkas. ⁴⁰ Petr požádal, aby všichni odešli, poklekl a modlil se. Po chvíli se obrátil k mrtvému tělu a řekl: „Tabito, vstaň!“ Ona otevřela oči, uviděla Petra a posadila se. ⁴¹ Petr jí podal ruku a pomohl jí vstát. Pak zase zavolal všechny nahoru a odevzdal jim Tabitu živou. ⁴² To se rychle rozkřiklo po celém Joppe a mnoho lidí uvěřilo v Pána Ježíše. ⁴³ Petr pak bydlel dlouho v Joppe v domě koželuha Šimona.