Añadir traducción en paralelo Imprimir Opciones de la página

Mɨ˜ caguíngˈˋ Fidiéeˇ jaléngˈˋ dseaˋ Israel

11  Jo̱ co̱ˈ lajo̱b lɨ́ɨˊ, jo̱baˈ lana jmɨngɨɨˉ jnea˜ lala: ¿Su Fidiéeˇ nɨcatiúumˉbre jaléngˈˋ dseaˋ quiáˈrˉ dseaˋ Israel? ¡U̱˜, dseángˈˉ o̱ˈ lajo̱! Co̱ˈ té̱e̱ˊ óoˊnaˈ e dseaˋ Israel lɨ́ɨngˊ jnea˜ cajo̱, jo̱ dseaˋ sɨju̱ˇ ˈlɨɨ˜ yʉ́ʉˈ˜ Abraham lɨ́ɨnˊn, jo̱guɨ jee˜ ˈléˈˋ quiáˈˉ Mim˜ iuunˉ cajo̱. Jo̱ Fidiéeˇ, lají̱i̱ˈ˜ latɨˊ mɨ˜ uiim˜, caguíñˈˋ jaléngˈˋ dseaˋ Israel e laco̱ˈ niˈuíiñˈˉ do dseaˋ quiáˈrˉ, jo̱guɨ cartɨˊ lana jí̱i̱ˈ˜ co̱o̱ˋ ya̱ˈˊ jaˋ mɨˊ catiúungˉneiñˈ do cajo̱. Co̱ˈ líˈˆ dsiiˉ e guiʉ́bˉ ñíˆ ˈnʉ́ˈˋ lají̱i̱ˈ˜ e cajíngˈˉ Líiˆ, jaangˋ i̱ caféˈˋ cuaiñ˜ quiáˈˉ Fidiéeˇ ie˜ malɨɨ˜guɨ do, ie˜ lamɨ˜ caféiñˈˊ Fidiéeˇ e caˈnɨ́ɨiñˋ jaléngˈˋ dseaˋ Israel lala: “Fíiˋi, nɨcajngamˈˊ dseaˋ jaléngˈˋ i̱ dseaˋ i̱ féˈˋ cuaiñ˜ quíiˈˉ, jo̱guɨ nɨcajgiéemˉbre jaléˈˋ nifeˈˋ quíiˈˉ lɨ˜ jmiféngˈˊ dseaˋ ˈnʉˋ; jo̱ lají̱i̱ˈ˜ jneab˜ dseaˋ quíiˈˉ i̱ jaˋ mɨˊ cajngangˈˊ dseaˋ, jo̱ dsʉˈ lajo̱b iiñ˜ nijmérˉ có̱o̱ˈ˜ jnea˜ cajo̱.” Jo̱ dsʉˈ lalab cañíiˋ Fidiéeˇ quiáˈˉ i̱ Líiˆ do jo̱ casɨ́ˈˉreiñˈ do lala: “Líiˆ, dsʉˈ o̱ˈ jí̱i̱ˈ˜ ˈnʉˋ dseaˋ quiéˉe i̱ seengˋguɨ lana, co̱ˈ seemˋbɨ guiéˉ milguɨ dseaˋ quiéˉe i̱ jaˋ mɨˊ casíˈˋ uǿˉ jni˜ e jmiféiñˈˊ i̱ diée˜ dseacu̱u̱˜ i̱ siiˋ Baal.” Jo̱ lajo̱b lɨ́ɨˊ lana cajo̱, co̱ˈ seemˋbɨ tú̱ˉ ˈnɨˊ mɨ́ɨngˈ˜ dseaˋ Israel i̱ nɨcaguíngˈˋ Fidiéeˇ e laco̱ˈ nilíiñˈˉ do dseaˋ quiáˈrˉ. Jo̱ nɨcalɨ́ˉ lajo̱ uíiˈ˜ e eáangˊ ˈneáangˋ Fidiéeˇ jaléngˈˋ i̱ dseaˋ íˋ. Jo̱ Fidiéeˇ nɨcaguíngˈˋneiñˈ do uíiˈ˜ e eáangˊ ˈneáamˋbreiñˈ jo̱ o̱ˈ uíiˈ˜ có̱o̱ˈ˜ jaléˈˋ e nɨcajméeiñˈˋ do. Co̱ˈ faco̱ˈ nɨcaguíngˈˋ Fidiéeˇ jaléngˈˋ i̱ dseaˋ do laˈeáangˊ có̱o̱ˈ˜ jaléˈˋ e nɨcajméeiñˈˋ do, jo̱baˈ cuǿøngˋ feˇeeˈ jóng e e eáangˊ ˈneáangˋ Fidiéeˇ jneaa˜aaˈ do joˋ cuøˊguɨr lɨ́ˈˆ táˈˉ cuørˊ e iáangˋ dsíirˊ jóng.

Jo̱ lalab lɨ́ɨˊ, jaˋ calɨ́ˈˉ dseaˋ Israel e niˈuíiñˉ dseaˋ quiáˈˉ Fidiéeˇ lɨ́ˈˆ laco̱ˈguɨ jí̱i̱ˈ˜ e ˈnóˈrˊ. Jo̱ dsʉˈ i̱ dseaˋ i̱ caguíngˈˋ Fidiéeˇ ˈñiaˈrˊ do, calɨ́bˈˉ íˋ e caˈuíiñˉ dseaˋ quiáˈˉ dseaˋ do. Jo̱ dsʉˈ jaléngˈˋ i̱ dseaˋ caguiaangˉguɨ do calɨˈuebˈˋ moguir˜, co̱ˈ jaˋ iiñ˜ faˈ canúurˉ júuˆ quiáˈˉ Fidiéeˇ. Jo̱ calɨ́ˉ lajo̱ lɨ́ˈˆ laco̱ˈ la féˈˋ fɨˊ ni˜ jiˋ quiáˈˉ Fidiéeˇ lɨ˜ féˈˋ lala: “Jo̱ Fidiéeˇ cajméerˋ có̱o̱ˈ˜ jaléngˈˋ dseaˋ Israel e ueˈˋ moguiñˈ˜ e laco̱ˈ jaˋ ningáiñˈˋ laco̱ˈ catɨ́ɨngˉ, jo̱guɨ cajméeˋbre jminiñˈ˜ cajo̱ e lafaˈ jaˋ cuǿøngˋ nijǿøiñˉ jo̱guɨ loguaiñˈ˜ cajo̱ e lafaˈ jaˋ cuǿøngˋ ninúiñˈˉ.” Jo̱ lanab lɨ́ɨngˊ i̱ dseaˋ íˋ cartɨˊ lana. Co̱ˈ lalab féˈˋguɨ fɨˊ ni˜ jiˋ quiáˈˉ Fidiéeˇ e cajíngˈˉ dseata˜ dseaˋ féngˈˊ Davíˈˆ:

Mɨ́ɨˈ˜ɨ ˈnʉˋ, Fidiéeˇ, e lajeeˇ e seángˈˋ rúngˈˋ dseaˋ góoˊo dseaˋ Israel e gøˈrˊ ir˜ co̱lɨɨng˜ jí̱i̱ˈ˜ laco̱ˈ quɨ́ˈˉ tɨ́ɨiñˋ,
jo̱ lajeeˇ jo̱, lajeeˇ jí̱i̱ˈ˜ e jaˋ líˈˆbre,
mɨɨˉ e niˈuíingˉ gaˋ quiáˈrˉ e laco̱ˈ nitéiñˈˋ fɨˊ ni˜ dseeˉ,
jo̱ lajo̱baˈ niˈíñˈˋ iihuɨ́ɨˊ laco̱ˈ catɨ́ɨngˉ.
10 Jo̱guɨ mɨ́ɨˈ˜ɨ ˈnʉˋ cajo̱, Fidiéeˇ, e lafaˈ güɨjnɨ́ɨbˆ jminir˜ e laco̱ˈ jaˋ cuǿøngˋ nijǿørˉ
jo̱guɨ e lafaˈ nijúmˈˉ mocóoˈr˜ conguiaˊ.

Mɨ˜ caleáangˋ Fidiéeˇ jaléngˈˋ dseaˋ i̱ jaˋ lɨ́ɨngˊ dseaˋ Israel jee˜ jaléˈˋ dseeˉ quiáiñˈˉ

11 Jo̱ lana nijmɨngɨɨˇtú̱u̱ caléˈˋ catú̱ˉ: Jo̱ mɨ˜ caquiungˈˆ dseaˋ Israel, ¿su dseángˈˉ conguiabˊ caˈnaaiñˋ quiáˈˉ Fidiéeˇ? U̱˜, dseángˈˉ o̱ˈ lajo̱. Jo̱ dsʉˈ mɨ˜ cajméeˋ dseaˋ Israel saangˋ dsíirˊ có̱o̱ˈ˜ Fidiéeˇ, jo̱ e jo̱ calɨˈíingˉ ta˜ e laco̱ˈ jaléngˈˋ dseaˋ i̱ jaˋ lɨ́ɨngˊ dseaˋ Israel nitɨ́iñˉ e nileángˉ Fidiéeˇ írˋ jee˜ jaléˈˋ dseeˉ quiáiñˈˉ. Jo̱ lajo̱baˈ eáamˊ nilíˋ dsihuɨ́ɨngˊ jaléngˈˋ dseaˋ Israel quiáˈˉ jaléngˈˋ i̱ dseaˋ íˋ uíiˈ˜ e lajo̱ nɨcajméeˋ Fidiéeˇ có̱o̱iñˈ˜ do. 12 Jo̱ co̱ˈ saamˋ dsíiˊ jaléngˈˋ dseaˋ Israel cajméerˋ có̱o̱ˈ˜ Fidiéeˇ, jo̱baˈ dseebˉ caˈéerˋ. Jo̱ dsʉˈ e jo̱ eáamˊ calɨˈíingˆ ta˜ e laco̱ˈ caˈuíingˉ guiʉ́ˉ quiáˈˉ jaléngˈˋ dseaˋ jmɨgüíˋ. Jo̱ nañiˊ faˈ jaˋ calɨ́ˈˉ dseaˋ Israel e caˈíngˈˋ Fidiéeˇ írˋ, dsʉˈ eáamˊ guiʉ́ˉ nɨcaˈuíingˉ quiáˈˉ jaléngˈˋ dseaˋ i̱ jaˋ lɨ́ɨngˊ dseaˋ Israel. Jo̱ co̱ˈ lajo̱b lɨ́ɨˊ, jo̱baˈ cuǿøngˋ líˋ feˇeeˈ jóng e eáangˊguɨ guiʉ́ˉ niˈuíingˉ quiáˈˉ jaléngˈˋ dseaˋ i̱ jaˋ lɨ́ɨngˊ dseaˋ Israel ie˜ lamɨ˜ nijáˈˉ líingˋ jaléngˈˋ dseaˋ Israel júuˆ quiáˈˉ Fidiéeˇ.

13 Jo̱ dsʉˈ seaˋbɨ júuˆ e ˈnéˉ fɨ́ɨˆɨ ˈnʉ́ˈˋ, dseaˋ jaˋ lɨ́ɨngˊnaˈ dseaˋ Israel. Jo̱ Fidiéeˇbingˈ i̱ nɨcasíingˋ jnea˜ e laco̱ˈ niguiaaˉ júuˆ quiáˈrˉ jee˜ jaléngˈˋ ˈnʉ́ˈˋ. Jo̱ jnea˜ eáamˊ jmɨˈgooˋ e ta˜ e nɨcangɨ́ɨnˋn quiáˈˉ dseaˋ do. 14 Jo̱ uíiˈ˜ e jmóoˋo lajo̱ có̱o̱ˈ˜ ta˜ quiéˉe, jo̱baˈ jnea˜ iin˜n e faco̱ˈ lajo̱guɨ nilíˈˋi e niˈíngˈˋ jaléngˈˋ dseaˋ góoˊo dseaˋ Israel e nileáiñˋ jee˜ jaléˈˋ dseeˉ quiáˈrˉ. 15 Jo̱ uíiˈ˜ e nɨcaˈnáamˋ ˈñiaˈˊ Fidiéeˇ e seeiñˋ cøøngˋ có̱o̱ˈ˜ dseaˋ Israel, jo̱baˈ jaléngˈˋ dseaˋ i̱ caguiaangˉguɨ nɨcalɨ́ˈˉbre e nɨseeiñˋ juguiʉ́ˉ júuˆ røøˋ có̱o̱ˈ˜ Fidiéeˇ. Jo̱ dsʉˈ mɨ˜ niˈíngˈˋtu̱ Fidiéeˇ jaléngˈˋ dseaˋ Israel, e jo̱ lɨ́ɨˊ lafaˈ mɨ˜ jí̱ˈˊtu̱ jaangˋ ˈlɨɨ˜. 16 Jo̱ lajo̱b lɨ́ɨˊ e júuˆ na lɨ́ˈˆ laco̱ˈguɨ la lɨ́ɨˊ mɨ˜ jmóoˋ dseaˋ iñíˈˆ; co̱ˈ song laˈuii˜ e iñíˈˆ e nijméˉ dseaˋ do quiáˈˉ e nicuǿˈrˉ Fidiéeˇ, jo̱baˈ lajalébˈˋ e ca̱˜ caguieeˉguɨ do güeamˈˆ cajo̱. Jo̱guɨ song jmóˆ quiáˈˉ co̱o̱ˋ ˈmaˋ catɨ́ɨngˉ Fidiéeˇ, jo̱baˈ güeamˈˆ cajo̱ e guoˈˋ quiáˈˉ e ˈmaˋ do.

17 Jo̱ cuǿøngˋ feˇeeˈ e i̱ lɨɨng˜ dseaˋ Israel lɨ́ɨiñˊ lafaˈ guoˈˋ ˈmaˋ ofɨɨˋ e cajníˋ dseaˋ jo̱ dsʉˈ cahuɨ̱́bˈˋ e guoˈˋ jo̱. Jo̱ eáangˆ quiáˈˉ e guoˈˋ e cahuɨ̱́ˈˋ do, fɨˊ jo̱b caje̱ˊ e guoˈˋ ˈmaˋ ofɨɨˋ e iáangˋ ˈñiaˈˊ fɨˊ jee˜ móˈˋ. Jo̱ jaléngˈˋ ˈnʉ́ˈˋ, dseaˋ jaˋ lɨ́ɨngˊnaˈ dseaˋ Israel, ˈnʉ́ˈˋbingˈ i̱ lɨ́ɨngˊ lafaˈ e guoˈˋ e ˈmaˋ ofɨɨˋ jo̱. 18 Jo̱ co̱ˈ lajo̱b lɨ́ɨngˊnaˈ, jo̱baˈ fɨ́ɨˉguɨ́ɨ ˈnʉ́ˈˋ jie˜ mɨˊ ɨˊ óoˊnaˈ e niingˉguɨˈ laco̱ˈguɨ e guoˈˋ ˈmaˋ e nɨcahuɨ̱́ˈˋ do, co̱ˈ song ɨˊ óoˊnaˈ lajo̱, jo̱baˈ ˈnéˉ e jmiguiéngˈˊ óoˊnaˈ e o̱ˈ ˈnʉ́ˈˋ i̱ se̱ˈˊ e jmóˆ quiáˈˉ e ˈmaˋ do, co̱ˈ laˈeáangˊ e jmóˆ dobaˈ e jí̱ˈˋ ˈnʉ́ˈˋ, dseaˋ lɨ́ɨngˊnaˈ lafaˈ guoˈˋ ˈmaˋ ofɨɨˋ e caˈiáangˋ ˈñiaˈˊ fɨˊ jee˜ móˈˋ.

19 Jo̱ dsʉˈ jangámˉ niˈɨ́ˆ oˈˊ jo̱ nifoˈˆ lala: “Cahuɨ̱́bˈˋ e guoˈˋ quiáˈˉ e ˈmaˋ do e laco̱ˈ nija̱ˋ jnea˜ é̱e̱ˆ quiáˈˉ e lɨ˜ cahuɨ̱́ˈˋ do.” 20 Jo̱ e jábˈˉ, lajo̱b calɨ́ˉ, dsʉˈ cahuɨ̱́bˈˋ jaléˈˋ e guoˈˋ jo̱ uíiˈ˜ e jaˋ jáˈˉ calɨ́ngˉ júuˆ quiáˈˉ Fidiéeˇ. Jo̱ dsʉˈ ˈnʉˋ, dseaˋ jaˋ lɨnˈˊ dseaˋ Israel, lafaˈ casémˈˉbaˈ e fɨˊ dseˈˋ e ˈmaˋ jo̱ uíiˈ˜ e jáˈˉ calɨ́nˈˉ júuˆ quiáˈˉ Fidiéeˇ. Jo̱ co̱ˈ lajo̱b calɨ́nˈˉ, jo̱baˈ jaˋ ˈnéˉ e jmɨjløngˈˆ uøˈˊ uíiˈ˜ quiáˈˉ e jo̱, co̱ˈ lɨ́ˈˆ lɨˊ ˈnéˉ e ñiing˜ oˈˊ. 21 Jo̱ co̱ˈ jaˋ cajméeˋ Fidiéeˇ féngˈˊ dsíirˊ có̱o̱ˈ˜ e guoˈˋ ˈmaˋ e guita˜ cajníˋ dseaˋ jo̱baˈ caquiʉˈˊbre, jo̱ co̱ˈ lajo̱b cajméeˋguɨr có̱o̱ˈ˜ e guoˈˋ jo̱, jo̱baˈ dseáamˈ˜ e nijmérˉ lajo̱ có̱o̱ˈ˜ ˈnʉˋ cajo̱. 22 Jo̱ co̱ˈ lajo̱b lɨ́ɨˊ, jo̱baˈ ne˜naaˈ jial tíiˊ e guiúngˉ Fidiéeˇ lɨfaˈ ɨ́ɨˋbre íˈˋ laco̱ˈ catɨ́ɨngˉ mɨ˜ eeˋgo̱ jmóoˋ dseaˋ e jaˋ dseengˋ. Jo̱ co̱ˈ lajo̱b lɨ́ɨiñˊ, jo̱baˈ iihuɨ́ɨbˊ cacuøˈrˊ jaléngˈˋ i̱ dseaˋ i̱ cajméeˋ saangˋ dsíiˊ có̱o̱ˈr˜. Jo̱ dsʉˈ eáamˊ guiúiñˉ có̱o̱ˈ˜ ˈnʉ́ˈˋ, dseaˋ jaˋ lɨ́ɨngˊnaˈ dseaˋ Israel, lɨfaˈ ˈnéˉ e seengˋnaˈ e contøøngˉ jáˈˉ lɨ́ɨngˋnaˈ júuˆ quiáˈˉbre. Jo̱ dsʉˈ song jaˋ jmooˋnaˈ lajo̱, jo̱baˈ dseáamˈ˜ jóng e lafaˈ nihuíngˈˋnaˈ e fɨˊ dseˈˋ e ˈmaˋ jo̱. 23 Jo̱ song jáˈˉ nilíingˋ jaléngˈˋ dseaˋ Israel júuˆ quiáˈˉ Fidiéeˇ jo̱guɨ e niquɨ́ˈˉ jíngˈˋtu̱ yaaiñ˜ fɨˊ quiniˇ dseaˋ do, jo̱baˈ calébˈˋ catú̱ˉ niˈuíingˉtu̱r lafaˈ guoˈˋ quiáˈˉ e ˈmaˋ e lɨ˜ cahuɨ́iñˈˋ do. Co̱ˈ quɨ́ɨbˈ˜ Fidiéeˇ jmɨɨ˜ e nijméˉtu̱r e niséngˈˉtu̱r e guoˈˋ quiáˈˉ e ˈmaˋ e caquiʉˈrˊ do. 24 Jo̱ co̱ˈ ˈnʉ́ˈˋ, dseaˋ jaˋ lɨ́ɨngˊnaˈ dseaˋ Israel, lafaˈ cahuɨ́ngˈˋnaˈ fɨˊ co̱o̱ˋ ˈmaˋ ofɨɨˋ e caˈiáangˋ ˈñiaˈˊ fɨˊ jee˜ móˈˋ, jo̱ lafaˈ caséngˈˉnaˈ fɨˊ co̱o̱ˋ ˈmaˋ ofɨɨˋ e guita˜ cajníˋ dseaˋ nañiˊ faˈ jaˋ jmóoˋre dseaˋ lajo̱, dsʉˈ lajo̱b calɨ́ˉ có̱o̱ˈ˜ ˈnʉ́ˈˋ; jo̱ co̱ˈ lajo̱b calɨ́ˉ có̱o̱ˈ˜ ˈnʉ́ˈˋ, jo̱baˈ eáangˊguɨb jaˋ huɨ́ɨngˊ e lafaˈ niséngˈˋtu̱ Fidiéeˇ e guoˈˋ e nɨcaquiʉˈrˊ do quiáˈˉ e ˈmaˋ e guita˜ cajníˋ dseaˋ. Jo̱ jaléˈˋ e guoˈˋ jo̱, íbˋ lafaˈ jaléngˈˋ dseaˋ Israel, jo̱ ie˜ mɨ˜ nilíˋ lajo̱, jo̱baˈ nisémˈˋtu̱ caléˈˋ catú̱ˉ e guoˈˋ quiáˈˉ dseángˈˉ e ˈmaˋ e guita˜ cajníˋ dseaˋ.

Nileámˋ jaléngˈˋ dseaˋ Israel jee˜ jaléˈˋ dseeˉ quiáˈrˉ mɨ˜ nitɨ́ˉ e íˈˋ jo̱

25 Dseaˋ rúˈˋnaaˈ dseaˋ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ, iim˜baa e ñíˆnaˈ e júuˆ la quiáˈˉ Fidiéeˇ e jaˋ mɨˊ cajmijnéeiñˋ lamɨ˜ jéengˊguɨ e laco̱ˈ lajo̱ jaˋ nijmɨjløngˈˆ yaang˜naˈ e tɨɨngˋnaˈ eáangˊ. Jo̱ e lab e júuˆ jo̱, e i̱ lɨɨng˜ dseaˋ Israel eáamˊ nɨcajméerˋ laaiñˋ có̱o̱ˈ˜ júuˆ quiáˈˉ Fidiéeˇ, jo̱ dsʉˈ calɨ́ˉ lajo̱ e lɨ́ˈˆ laco̱ˈ niˈiéˈˋ jiéˈˋ jí̱i̱ˈ˜ sɨˈíˆ ˈnéˉ tɨ́ˉ i̱ dseaˋ i̱ jaˋ lɨ́ɨngˊ dseaˋ Israel i̱ nijáˈˉ líingˋ júuˆ quiáˈˉ Fidiéeˇ. 26 Jo̱ mɨ˜ ningɨ́ˋ e nidsijéeˊ jaléˈˋ e jo̱ có̱o̱ˈ˜ jaléngˈˋ dseaˋ i̱ jaˋ lɨ́ɨngˊ dseaˋ Israel, jo̱guɨbaˈ nileángˋ jaléngˈˋ dseaˋ Israel jee˜ jaléˈˋ dseeˉ quiáˈrˉ. Jo̱ e na lɨ́ɨˊ lɨ́ˈˆ laco̱ˈ la féˈˋ fɨˊ ni˜ jiˋ quiáˈˉ Fidiéeˇ lɨ˜ féˈrˋ lala:

Jo̱ fɨˊ Sión lɨ˜ nijáaˊ i̱ dseaˋ i̱ nileángˉ dseaˋ jee˜ jaléˈˋ dseeˉ quiáiñˈˉ.
Jo̱ íbˋ i̱ nijé̱ˈˋ jaléˈˋ e jaˋ dseengˋ jee˜ jaléngˈˋ dseaˋ sɨju̱ˇ ˈlɨɨ˜ yʉ́ʉˈ˜ Jacóoˆ.
27 Jo̱ e nab e júuˆ e nijmɨrøøˉ có̱o̱ˈ˜ jaléngˈˋ íˋ
mɨ˜ nitɨ́ˉ íˈˋ e niˈíin˜n jaléˈˋ dseeˉ quiáˈrˉ.

Jo̱ lanab jí̱i̱ˈ˜ lɨ́ɨˊ júuˆ quiáˈˉ Fidiéeˇ.

28 Jo̱ latɨˊ jmɨɨ˜ na, i̱ fɨ́ɨmˊ dseaˋ Israel ˈníˈˋ níimˉbre Fidiéeˇ, co̱ˈ jaˋ mɨˊ caˈíñˈˋ júuˆ quiáˈˉ dseaˋ do e quiáˈˉ jial laangˋ dseaˋ jee˜ jaléˈˋ dseeˉ quiáˈrˉ. Jo̱ lɨ́ɨˊ lajo̱ e lɨ́ˈˆ laco̱ˈ cuǿøngˋ nijáˈˉ líingˋnaˈ júuˆ quiáˈˉ Fidiéeˇ, ˈnʉ́ˈˋ dseaˋ jaˋ lɨ́ɨngˊnaˈ dseaˋ Israel. Jo̱ dsʉˈ mɨˊ ˈnooˋbɨ ˈneáangˋ Fidiéeˇ jaléngˈˋ dseaˋ Israel dsʉˈ uíiˈ˜ e caguíñˈˋ jaléngˈˋ dseaˋ áangˊ quiáiñˈˉ do jo̱guɨ e cajméerˋ júuˆ tɨguaˇ có̱o̱iñˈ˜ do cajo̱. 29 Co̱ˈ jaléˈˋ e cuøˈˊ Fidiéeˇ lɨ́ˈˆ doñiˊ i̱i̱ˋ dseaˋ joˋ quɨ́ˈˉ jmɨɨ˜ faˈ e niguíˉtu̱r caléˈˋ catú̱ˉ, o̱ˈguɨ faˈ e nitiúungˉtu̱r jaléngˈˋ i̱ dseaˋ i̱ nɨcatǿˈrˉ i̱ nɨlɨ́ɨngˊ dseaˋ quiáˈrˉ. 30 Jo̱ lamɨ˜ jéengˊguɨ jaléngˈˋ ˈnʉ́ˈˋ, dseaˋ jaˋ lɨ́ɨngˊnaˈ dseaˋ Israel, eáamˊ cajmeeˉnaˈ e saangˋ óoˊnaˈ có̱o̱ˈ˜ Fidiéeˇ. Jo̱ dsʉˈ lanaguɨ, uíiˈ˜ e lajo̱b nɨcajméeˋ cajo̱ jaléngˈˋ dseaˋ Israel, jo̱baˈ Fidiéeˇ lana nɨfɨˈˋ lɨ́ɨiñˉ ˈnʉ́ˈˋ. 31 Jo̱ lajo̱b nicajméeˋ dseaˋ Israel có̱o̱ˈ˜ Fidiéeˇ lana, jo̱ dsʉˈ calɨ́ˉ lajo̱ cajo̱ e lɨ́ˈˆ laco̱ˈ lana nilíˋ fɨˈˋ lɨ́ɨngˉ Fidiéeˇ ˈnʉ́ˈˋ, dseaˋ jaˋ lɨ́ɨngˊnaˈ dseaˋ Israel, jo̱guɨ calɨ́ˉ lajo̱ cajo̱ e lɨ́ˈˆ laco̱ˈ lajo̱ nilíˋ fɨˈˋ lɨ́ɨngˉ Fidiéeˇ jaléngˈˋ i̱ dseaˋ Israel do. 32 Jo̱ lajɨɨmˋ dseaˋ jmɨgüíˋ nɨcajméerˋ saangˋ dsíirˊ có̱o̱ˈ˜ júuˆ quiáˈˉ Fidiéeˇ, co̱ˈ lajo̱b sɨˈíˆ quiáˈˉ dseaˋ do. Jo̱ calɨ́ˉ lajo̱ e lɨ́ˈˆ laco̱ˈ mɨ˜ nilɨcøøngˋguɨ, nilíˋ fɨˈˋ lɨ́ɨngˉ Fidiéeˇ lajaléngˈˋ i̱ dseaˋ íˋ.

33 Jo̱ dseángˈˉ jaˋ cøøngˋ có̱o̱ˈ˜ jial tíiˊ e guiúngˉ Fidiéeˇ có̱o̱ˈ˜ lajaléngˈˋ dseaˋ jmɨgüíˋ,
jo̱guɨ lajo̱b cajo̱ jaˋ cøøngˋ có̱o̱ˈ˜ jial tíiˊ e tɨɨiñˋ ngáiñˈˋ.
Jo̱ jí̱i̱ˈ˜ jaangˋ dseaˋ jmɨgüíˋ quɨ́ɨˈr˜ jmɨɨ˜ faˈ e ningáiñˈˋ jial laco̱ˈ jí̱i̱ˈ˜ e ɨˊ dsíiˊ dseaˋ do có̱o̱ˈ˜ jaléˈˋ e nijmérˉ, jo̱guɨ jial e nijmérˉ lajaléˈˋ e jo̱.

34 Co̱ˈ lalab féˈˋ Fidiéeˇ fɨˊ ni˜ jiˋ quiáˈrˉ:
    Jí̱i̱ˈ˜ jaangˋ dseaˋ jmɨgüíˋ quɨ́ɨˈr˜ jmɨɨ˜ faˈ e nilɨñirˊ jialco̱ˈ ɨˊ dsíiˊ Fidiéeˇ
    o̱ˈguɨ cajo̱ faˈ e nijíñˈˉ e˜ jaléˈˋ e ˈnéˉ nijméˉ dseaˋ do.
35     Jo̱guɨ jí̱i̱ˈ˜ jaangˋ dseaˋ jmɨgüíˋ jaˋ eeˋ mɨˊ cacuøˈrˊ Fidiéeˇ jéengˊguɨ
    e laco̱ˈ dseaˋ do nijmérˉ quɨˈˊ táaˊ có̱o̱ˈ˜ dseaˋ jmɨgüíˋ.

Jo̱ lanab lɨ́ɨˊ júuˆ quiáˈˉ Fidiéeˇ e tó̱o̱ˋ fɨˊ ni˜ jiˋ quiáˈrˉ.

36 Dsʉco̱ˈ lajalébˈˋ e seaˋ fɨˊ jmɨgüíˋ Fidiéeˇbingˈ i̱ cajméeˋ, jo̱guɨ laˈeáangˊ íˋbre e seaˋ jaléˈˋ e jo̱, jo̱guɨ e quiáˈˉbɨr lɨ́ɨˊ lajaléˈˋ e jo̱ cajo̱. ¡Jo̱baˈ carˋ ngongɨ́ɨˋ jmɨɨb˜ ˈnéˉ e nijmiféngˈˊnaaˈ Fidiéeˇ!

Jo̱ lajo̱b ˈnéˉ nilɨti˜.

The Remnant of Israel

11 I ask then: Did God reject his people? By no means!(A) I am an Israelite myself, a descendant of Abraham,(B) from the tribe of Benjamin.(C) God did not reject his people,(D) whom he foreknew.(E) Don’t you know what Scripture says in the passage about Elijah—how he appealed to God against Israel: “Lord, they have killed your prophets and torn down your altars; I am the only one left, and they are trying to kill me”[a]?(F) And what was God’s answer to him? “I have reserved for myself seven thousand who have not bowed the knee to Baal.”[b](G) So too, at the present time there is a remnant(H) chosen by grace.(I) And if by grace, then it cannot be based on works;(J) if it were, grace would no longer be grace.

What then? What the people of Israel sought so earnestly they did not obtain.(K) The elect among them did, but the others were hardened,(L) as it is written:

“God gave them a spirit of stupor,
    eyes that could not see
    and ears that could not hear,(M)
to this very day.”[c](N)

And David says:

“May their table become a snare and a trap,
    a stumbling block and a retribution for them.
10 May their eyes be darkened so they cannot see,(O)
    and their backs be bent forever.”[d](P)

Ingrafted Branches

11 Again I ask: Did they stumble so as to fall beyond recovery? Not at all!(Q) Rather, because of their transgression, salvation has come to the Gentiles(R) to make Israel envious.(S) 12 But if their transgression means riches for the world, and their loss means riches for the Gentiles,(T) how much greater riches will their full inclusion bring!

13 I am talking to you Gentiles. Inasmuch as I am the apostle to the Gentiles,(U) I take pride in my ministry 14 in the hope that I may somehow arouse my own people to envy(V) and save(W) some of them. 15 For if their rejection brought reconciliation(X) to the world, what will their acceptance be but life from the dead?(Y) 16 If the part of the dough offered as firstfruits(Z) is holy, then the whole batch is holy; if the root is holy, so are the branches.

17 If some of the branches have been broken off,(AA) and you, though a wild olive shoot, have been grafted in among the others(AB) and now share in the nourishing sap from the olive root, 18 do not consider yourself to be superior to those other branches. If you do, consider this: You do not support the root, but the root supports you.(AC) 19 You will say then, “Branches were broken off so that I could be grafted in.” 20 Granted. But they were broken off because of unbelief, and you stand by faith.(AD) Do not be arrogant,(AE) but tremble.(AF) 21 For if God did not spare the natural branches, he will not spare you either.

22 Consider therefore the kindness(AG) and sternness of God: sternness to those who fell, but kindness to you, provided that you continue(AH) in his kindness. Otherwise, you also will be cut off.(AI) 23 And if they do not persist in unbelief, they will be grafted in, for God is able to graft them in again.(AJ) 24 After all, if you were cut out of an olive tree that is wild by nature, and contrary to nature were grafted into a cultivated olive tree,(AK) how much more readily will these, the natural branches, be grafted into their own olive tree!

All Israel Will Be Saved

25 I do not want you to be ignorant(AL) of this mystery,(AM) brothers and sisters, so that you may not be conceited:(AN) Israel has experienced a hardening(AO) in part until the full number of the Gentiles has come in,(AP) 26 and in this way[e] all Israel will be saved.(AQ) As it is written:

“The deliverer will come from Zion;
    he will turn godlessness away from Jacob.
27 And this is[f] my covenant with them
    when I take away their sins.”[g](AR)

28 As far as the gospel is concerned, they are enemies(AS) for your sake; but as far as election is concerned, they are loved on account of the patriarchs,(AT) 29 for God’s gifts and his call(AU) are irrevocable.(AV) 30 Just as you who were at one time disobedient(AW) to God have now received mercy as a result of their disobedience, 31 so they too have now become disobedient in order that they too may now[h] receive mercy as a result of God’s mercy to you. 32 For God has bound everyone over to disobedience(AX) so that he may have mercy on them all.

Doxology

33 Oh, the depth of the riches(AY) of the wisdom and[i] knowledge of God!(AZ)
    How unsearchable his judgments,
    and his paths beyond tracing out!(BA)
34 “Who has known the mind of the Lord?
    Or who has been his counselor?”[j](BB)
35 “Who has ever given to God,
    that God should repay them?”[k](BC)
36 For from him and through him and for him are all things.(BD)
    To him be the glory forever! Amen.(BE)

Notas al pie

  1. Romans 11:3 1 Kings 19:10,14
  2. Romans 11:4 1 Kings 19:18
  3. Romans 11:8 Deut. 29:4; Isaiah 29:10
  4. Romans 11:10 Psalm 69:22,23
  5. Romans 11:26 Or and so
  6. Romans 11:27 Or will be
  7. Romans 11:27 Isaiah 59:20,21; 27:9 (see Septuagint); Jer. 31:33,34
  8. Romans 11:31 Some manuscripts do not have now.
  9. Romans 11:33 Or riches and the wisdom and the
  10. Romans 11:34 Isaiah 40:13
  11. Romans 11:35 Job 41:11