Žalmy 140-142
Bible 21
140 Pro předního zpěváka.
Žalm Davidův.
2 Zachraň mě, Hospodine, od lidí zlých,
braň mě před těmi, kdo páchají násilí!
3 Před těmi, kdo v srdci vymýšlejí zlo,
těmi, kdo každý den rozněcují boj.
4 Jako had bodají svými jazyky,
zmijí jed skrývají pod svými rty! séla
5 Chraň mě, Hospodine, od rukou ničemy,
braň mě před těmi, kdo páchají násilí,
před těmi, kdo chtějí mi nohy podrazit!
6 Nadutci na mě nastražili léčku,
upletli na mě síť z provazů,
u cesty položili mnohou nástrahu. séla
7 Říkám Hospodinu: Můj Bůh jsi ty.
Vyslyš, Hospodine, moje modlitby!
8 Hospodine, Pane, má mocná záchrano,
hlavu mi kryješ, když přijde boj.
9 Neplň, Hospodine, tužby ničemů,
jejich zlé plány ať nedojdou úspěchu! séla
10 Ti, kdo mě obkličují, hlavy zvedají –
zrádností vlastních rtů ať jsou smeteni!
11 Ať na ně prší uhlí řeřavé,
ať padnou do jámy, z níž nikdo nevstane!
12 Ať pomlouvači ztratí svůj domov na zemi,
násilníky ať dožene a srazí neštěstí!
13 Vím to, že Hospodin hájí chudáky
a že prosadí právo ubohých.
14 Jistěže spravedliví tvé jméno oslaví,
před tvojí tváří budou žít poctiví!
141 Žalm Davidův.
Volám tě, Hospodine, ke mně pospíchej,
vyslyš můj hlas, když volám tě!
2 Kéž je má modlitba před tebou kadidlem,
večerní obětí kéž jsou mé ruce zvednuté!
3 K mým ústům, Hospodine, postav stráž,
bránu mých rtů prosím chraň.
4 Nenech mé srdce ke zlu zamířit,
ať se neúčastním skutků ničemných
s lidmi, kteří jsou zločinci –
ať ani neokusím jejich lahůdky!
5 Ať mě spravedlivý třeba i bije,
jen ať jsem napomínán přítelem,
ať mi však hlavu nemažou ničemové –
proti jejich zločinům stále modlím se!
6 Až jejich vůdcové budou svrženi ze skály,
jak dobře mluvil jsem, všichni poznají.
7 Jako když oráč rozčísne brázdu v zemi,
poletí jejich [a] kosti do chřtánu podsvětí!
8 Já k tobě, Hospodine, Pane, upírám oči,
na tebe spoléhám, nenech mě zahynout!
9 Chraň mě před pastí, kterou mi nastražili,
před léčkami těch zločinců!
10 Ničemové ať padnou do svých vlastních sítí –
já zatím uniknu!
142 Poučný žalm Davidův.
Jeho modlitba, když byl v jeskyni. [b]
2 K Hospodinu volám s úpěním,
k Hospodinu volám, žadoním!
3 Vylévám před ním svoje starosti,
své trápení mu svěřuji.
4 Na duchu klesám slabostí,
ty ale o mé stezce víš!
Na cestě, kterou se ubírám,
na mě nastražili past.
5 Pohleď k mé pravici, všimni si:
nezná se ke mně ani jediný!
Kdybych chtěl utéci, nemám kam,
nikdo se o mě nestará!
6 K tobě zní moje volání:
Ty, Hospodine, jsi má skrýš,
můj úděl na zemi mezi živými!
7 Vyslechni prosím moje volání –
jsem už úplně zoufalý!
Zachraň mě před těmi, kdo mě stíhají,
jsou příliš silní – na ně nestačím!
8 Vyveď mou duši z vězení,
abych tvé jméno mohl oslavit!
Tehdy mě spravedliví obklopí,
až mi své dobrodiní projevíš.
Footnotes
- Žalmy 141:7 podle někt. rukopisů LXX, Syr (MT: naše)
- Žalmy 142:1 1.Sam 22:1; Žalm 57:1
1.list Korintským 14:1-20
Bible 21
Jazyky a proroctví
14 Následujte lásku, horlete po duchovních darech, nejvíce však, abyste prorokovali. 2 Kdo mluví v jazycích, nemluví totiž k lidem, ale k Bohu. Je puzen Duchem, ale nikdo mu nerozumí; co říká, zůstává tajemstvím. 3 Ten, kdo prorokuje, však mluví k lidem, aby je posílil, povzbudil a potěšil. 4 Kdo mluví v jazycích, posiluje sám sebe, ale kdo prorokuje, posiluje církev. 5 Chtěl bych, abyste všichni mluvili v jazycích, ale ještě více, abyste prorokovali. Proroctví je totiž cennější než mluvení v jazycích, ledaže by je někdo vykládal pro posílení církve.
6 Co kdybych k vám, bratři, přišel a mluvil v jazycích? K čemu vám budu, pokud vám neřeknu nějaké zjevení, poznání, proroctví či učení? 7 Podobné je to s neživými hudebními nástroji, jako je flétna nebo lyra: pokud nevydají jasné tóny, jak má kdo poznat, co se hraje? 8 A pokud polnice vydá nezřetelný zvuk, kdo se bude chystat do boje? 9 Stejné je to s vámi: nevydá-li váš jazyk srozumitelné slovo, jak má kdo poznat, co se říká? Vždyť budete mluvit do větru! 10 Na světě je koneckonců tolik různých řečí a žádná z nich není beze smyslu. 11 Mluví-li však někdo řečí, které nerozumím, zůstaneme jeden druhému cizincem. 12 Stejné je to s vámi. Když jste tedy tak horliví po duchovních darech, snažte se v nich vyrůst pro posílení církve.
13 Kdo mluví v jazycích, ať se proto modlí, aby je mohl vykládat. 14 Když se totiž modlím v jazycích, modlí se můj duch, ale má mysl zahálí. 15 Co s tím? Ano, budu se modlit duchem, ale budu se modlit i myslí. Budu zpívat duchem, ale budu zpívat i myslí. 16 Kdybys totiž dobrořečil jen duchem a byl by přítomen někdo nezasvěcený, jak řekne „Amen“ ke tvému díkůčinění, když neví, co říkáš? 17 Děkuješ sice krásně, ale druhým to nepomáhá.
18 Děkuji Bohu, že mluvím v jazycích více než vy všichni; 19 v církvi bych ale pro poučení druhých raději promluvil pět slov srozumitelně než tisíce slov v jazycích.
20 Bratři, přestaňte myslet jako malé děti. Pokud jde o zlo, buďte jako nemluvňata, myšlením však buďte dospělí.
Read full chapter21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.