Moudrý syn dělá otci radost,
tupec přivádí matku k zoufalství.

² Nekalé poklady člověku neprospějí,
poctivost zachraňuje před smrtí.

³ Hospodin nenechá poctivého lačnět,
rozmary darebáků ale zavrhne.

⁴ Líné dlaně přivedou na mizinu,
pilné ruce přinášejí bohatství.

⁵ Kdo v létě sklízí, je syn zdárný,
kdo prospí žně, je syn k ostudě.

⁶ Na poctivého se snáší požehnání,
v ústech darebáků se skrývá násilí.

⁷ Na poctivého se vzpomíná s požehnáním,
jméno darebáků ale zavání.

⁸ Moudré srdce přijímá přikázání,
žvanivý hlupák špatně dopadne.

⁹ Kdo žije poctivě, v bezpečí žít bude,
kdo pokřivil svou cestu, bude odhalen.

¹⁰ Kdo mhouří oko, způsobí potíž,
kdo otevřeně kárá, pokoj přinese. ^[a]

¹¹ Pramenem života jsou ústa spravedlivých,
v ústech darebáků se skrývá násilí.

¹² Nenávist vyvolává neshody,
láska všechny viny zahalí.

¹³ Ve rtech rozvážného nalezneš moudrost,
na záda nerozumného patří hůl.

¹⁴ Moudří své vědění dobře střeží,
ústa hlupáka přitahují záhubu.

¹⁵ Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí,
nouze chudých je jejich záhubou.

¹⁶ Výdělek poctivého prospívá životu,
darebákův zisk vede ke hříchu.

¹⁷ Kdo se drží poučení, míří k životu,
zabloudí ale, kdo nedbá na domluvu.

¹⁸ Kdo skrývá nenávist, je lhář,
kdo šíří pomluvy, je hňup.

¹⁹ Záplava slov se bez hříchu neobejde,
rozumný drží svůj jazyk na uzdě.

²⁰ Jazyk spravedlivého je ryzí stříbro,
srdce ničemů za nic nestojí.

²¹ Rty spravedlivého nasytí mnohé,
hňupové zemřou na vlastní ztřeštěnost.

²² Hospodinovo požehnání obohacuje
bez veškerého trápení.

²³ Tupec má potěšení ve zvrhlosti,
rozumný zase v moudrosti.

²⁴ Obavy darebáků se uskuteční,
touhy spravedlivých se naplní.

²⁵ Když přejde vichr, je s darebákem konec,
spravedliví však mají věčné základy.

²⁶ Jak ocet v zubech, jako oči plné kouře,
takový je lajdák pro nadřízené své.

²⁷ Úcta k Hospodinu prodlužuje život,
roky darebáků však budou zkráceny.

²⁸ Doufání spravedlivých končí radostí,
naděje darebáků se vniveč obrátí.

²⁹ Hospodinova cesta je oporou poctivého,
pro bídáky je ale záhubou.

³⁰ Spravedlivý nebude navěky sražen,
ničemové však na zemi věčně nebudou.

³¹ Ústa spravedlivého plodí moudrost,
proradný jazyk bude vyříznut.

³² Rty spravedlivého znají, co se sluší,
ústa darebáků však jen zvrácenost.

28 Darebáci prchají, i když je nikdo nehoní,
spravedliví jsou smělí jako lvi.

² Když je v zemi bezpráví, mnozí v ní panují;
vládce znalý a rozumný se dlouho udrží.

³ Když nuzný člověk utiskuje chudáky,
je jako průtrž, co zničí obilí!

⁴ Ti, kdo opouštějí Zákon, velebí darebáka,
kdo Zákon dodržují, se staví proti nim.

⁵ Spravedlnost je nad chápání zlých lidí,
hledači Hospodina ji plně pochopí.

⁶ Lepší poctivý chudák
nežli zkažený boháč.

⁷ Rozumný syn pečlivě plní Zákon,
přítel hodovníků je otci k ostudě.

⁸ Kdo bohatne lichvou a ceny nadsazuje,
hromadí pro toho, kdo myslí na chudé.

⁹ Když někdo odvrací ucho, aby neslyšel Zákon,
i jeho modlitba bude ohavná!

¹⁰ Do vlastní jámy padne svůdce poctivých,
na bezúhonné čeká skvělé dědictví.

¹¹ Boháč sám sobě připadá moudrý,
rozumný chudák ho však odhalí.

¹² Když jásají spravedliví, je to veliká sláva,
když mají darebáci navrch, každý se schovává.

¹³ Kdo přikrývá své viny, úspěchu nedosáhne,
kdo vyznává a opouští je, dojde milosti.

¹⁴ Blaze tomu, kdo je vždy opatrný,
kdo zatvrzuje srdce, špatně dopadne.

¹⁵ Jako lev řvoucí, jak medvěd zuřivý
je ničemný panovník nad lidem ubohým.

¹⁶ Vůdce, jenž nemyslí, tím více utlačuje;
ten, komu nejde o zisk, tu dlouho zůstane.

¹⁷ Člověk obtížený vraždou se řítí do jámy,
od takového ruce pryč!

¹⁸ Kdo žije poctivě, ten zachován bude,
kdo jde křivolakou cestou, náhle upadne.

¹⁹ Kdo obdělává pole, nasytí se chlebem,
bídy se nasytí, kdo honí vidiny.

²⁰ Věrného člověka požehnání zahrne,
kdo spěchá zbohatnout, trestu neujde.

²¹ Stranit někomu jistě dobré není;
i pro kus chleba se mnohý proviní.

²² Lakomec štve se za majetkem,
neví, že skončí v chudobě.

²³ Kdo kárá, nakonec dojde ocenění
spíše než jazyk, který jen lichotí.

²⁴ Odírat rodiče prý žádný hřích není –
to může říkat jen vrahův společník!

²⁵ Chamtivý člověk podněcuje sváry,
kdo doufá v Hospodina, bude úspěšný.

²⁶ Na vlastní rozum spoléhá jen tupec,
kdo ale žije moudře, bude zachráněn.

²⁷ Kdo dává chudému, nebude trpět nouzi,
kdo zakrývá si oči, potká ho prokletí.

²⁸ Když mají darebáci navrch, každý se ukrývá,
když na ně přijde záhuba, spravedlivých přibývá.