Mateo 7
Chinanteco de Comaltepec
Jaˋ cuøˈˊnaˈ dseeˉ dseaˋ rúngˈˋnaˈ
7 Jo̱ lalab cajíngˈˉguɨ Jesús:
—Jaˋ cuøˈˊnaˈ dseeˉ jaléngˈˋ dseaˋ rúngˈˋnaˈ, jo̱ lajo̱baˈ jaˋ nicuǿˈˉ Fidiéeˇ ˈnʉ́ˈˋ dseeˉ cajo̱. 2 Dsʉco̱ˈ Fidiéeˇ nicuǿˈrˉ ˈnʉ́ˈˋ dseeˉ lɨ́ˈˆ laco̱ˈguɨ la cuøˈˊ ˈnʉ́ˈˋ dseeˉ jaléngˈˋ dseaˋ rúngˈˋnaˈ; jo̱guɨ jial tíiˊ dseeˉ e cuøˈˊ ˈnʉ́ˈˋ dseaˋ rúngˈˋnaˈ, jo̱baˈ lajo̱b nicuǿˈˉ Fidiéeˇ ˈnʉ́ˈˋ dseeˉ cajo̱. 3 Jo̱baˈ ¿jialɨˈˊ ca̱ˈˋ cuente lají̱i̱ˈ˜ quiˊ iʉ˜ jminiˇ jaangˋ dseaˋ rúnˈˋ, jo̱guɨ jaˋ ca̱ˈˋ cuente uøˈˊ e jiéˈˋ jaˋ latøøngˉ co̱o̱ˋ ˈmabˋ iʉ˜ jminíˈˆ? 4 Jo̱ song latøøngˉ co̱o̱ˋ ˈmabˋ iʉ˜ jminíˈˆ uøˈˊ, jo̱baˈ ¿jial niteáˋ oˈˊ e nifɨ́ˈˆ jaangˋ dseaˋ rúnˈˋ: “Rúˈˋuuˈ, neaˊdu neˇeeˈ, jo̱ nigui˜duu e quiˊ iʉ˜ jminíˈˆ”? 5 ¡I̱ jmɨcaang˜ ˈnʉ́ˈˋ! Jangˈˉ gui˜du e ˈmaˋ e iʉ˜ jminíˈˆ uøˈˊ, jo̱ lajo̱guɨbaˈ nɨcuǿøngˋ e jǿøˈˆ guiʉ́ˉ e niguíˈˆ e quiˊ e iʉ˜ jminiˇ i̱ dseaˋ rúnˈˋ do.
6 ’Jaˋ cuøˈˊnaˈ jaléˈˋ e güeangˈˆ quiáˈˉ Fidiéeˇ jaléngˈˋ dseaˋ ˈlɨngˈˆ i̱ sooˋ dsíiˊ, dsʉco̱ˈ i̱ dseaˋ laˈíˋ lɨ́ɨiñˊ la lɨ́ɨngˊ dsiiˋ o̱si la lɨ́ɨngˊ cúˆ é, e nisoˈøˈˊbreˈ jaléˈˋ e güeangˈˆ quiáˈˉ Fidiéeˇ do, jo̱guɨ dseáamˈ˜ e nilíˋ ˈníˈˋ níiñˉ ˈnʉ́ˈˋ jo̱guɨ e nijmeáiñˈˋ ˈnʉ́ˈˋ gaˋ cajo̱.
Mɨ́ɨˈ˜naˈ Fidiéeˇ jaléˈˋ e ˈnéˉnaˈ jo̱ nicuǿˉbre
7 Jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ jo̱, lalab cajíngˈˉguɨ Jesús:
—Mɨ́ɨˈ˜naˈ Fidiéeˇ jaléˈˋ e ˈnéˉnaˈ, jo̱ nicuǿˉbre; jo̱guɨ mɨ˜ ˈnóˈˋnaˈ, niguiéˈˊbaˈ jaléˈˋ e ˈnóˈˋnaˈ do; jo̱guɨ mɨ˜ tøˈˊnaˈ fɨˊ oˈnʉ́ˆ, jo̱baˈ nineabˊ e ˈnʉ́ʉˊ do. 8 Dsʉco̱ˈ i̱i̱ˋ dseaˋ i̱ mɨˈˊ Fidiéeˇ jaléˈˋ e ˈnérˉ, ngɨ́ɨmˋbre; jo̱guɨ i̱i̱ˋ dseaˋ i̱ ˈnóˈˊ, dséˈˊbre e ˈnóˈrˊ do; jo̱guɨ i̱i̱ˋ dseaˋ i̱ tǿˋ fɨˊ co̱o̱ˋ oˈnʉ́ˆ, nineabˊ e ˈnʉ́ʉˊ do.
9 ’Jo̱ jnea˜ líˈˆ dsiiˉ e jí̱i̱ˈ˜ jaangˋ ˈnʉ́ˈˋ, dseaˋ seengˋ jaléngˈˋ jó̱o̱ˋnaˈ, e mɨ˜ nimɨ́ˈrˉ ˈnʉ́ˈˋ ir˜, nicuǿˈˆnaˈr cu̱u̱˜; 10 o̱si mɨ˜ nimɨ́ˈrˉ ˈnʉ́ˈˋ capíˈˆ ngúuˊ ˈñʉˋ, jo̱ nicuǿˈˆnaˈr ngúuˊ mɨˈˋ. 11 Jo̱ ˈnʉ́ˈˋ, dseaˋ jmooˋnaˈ jaléˈˋ e ˈlɨˈˆ, tɨɨmˋbaˈ cuǿˈˆnaˈ jaléngˈˋ jó̱o̱ˋnaˈ jaléˈˋ e guiʉ́ˉ, jo̱ dsʉˈ eáangˊguɨb jloˈˆ jaléˈˋ e nicuǿˉ Tiquíiˆnaˈ Fidiéeˇ dseaˋ guiing˜ ñifɨ́ˉ mɨ˜ nimɨ́ɨˈ˜naaˈr.
12 ’Jo̱ lajo̱b lɨ́ɨˊ, jo̱baˈ jmeeˉnaˈ jmangˈˉ e guiʉ́ˉ có̱o̱ˈ˜ jaléngˈˋ dseaˋ rúngˈˋnaˈ lɨ́ˈˆ laco̱ˈguɨ iing˜naˈ e nijméˉ dseaˋ có̱o̱ˈ˜ ˈnʉ́ˈˋ; co̱ˈ lajo̱b ta˜ quiʉˈˊ júuˆ quiʉˈˊ ta˜ quiáˈˉ Fidiéeˇ, jo̱guɨ lajo̱bɨ féˈˋ fɨˊ ni˜ jiˋ quiáˈˉ jaléngˈˋ dseaˋ i̱ caféˈˋ cuaiñ˜ quiáˈˉ Fidiéeˇ malɨɨ˜guɨ eáangˊ.
Mɨ˜ caˈeˊ Jesús quiáˈˉ e oˈnʉ́ˆ e dsʉʉˋ
13 Jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ jo̱, caˈeˊguɨ Jesús e júuˆ la jo̱ cajíñˈˉ:
—Güɨtáangˈ˜naˈ fɨˊ oˈnʉ́ˆ e dsʉʉˋ. Dsʉco̱ˈ e fɨˊ oˈnʉ́ˆ e úˋ có̱o̱ˈ˜guɨ fɨˊ guiáˈˆ fɨˊ e úˋ, fɨˊ jo̱b lɨ˜ dsitáangˈ˜ fɨ́ɨngˊguɨ dseaˋ i̱ nɨteáangˈ˜ fɨˊ e ngolíingˋ fɨˊ lɨ˜ ˈlɨˈˆ; 14 dsʉˈ e oˈnʉ́ˆ jo̱guɨ e fɨˊ e ngoˈˊ fɨˊ lɨ˜ guiʉ́ˆ, dsʉʉbˋ jo̱guɨ huɨ́ɨmˊ eáangˊ cajo̱, jo̱baˈ jaˋ ˈleáangˉ dseaˋ i̱ dsilíingˋ fɨˊ jo̱.
Jaléˈˋ ˈmaˋ ofɨɨˋ cuíiˋ dseaˋ laˈeáangˊ có̱o̱ˈ˜ ofɨɨˋ e ɨ́ɨbˋ
15 ’Jo̱ fɨ́ɨˉguɨ́ɨ ˈnʉ́ˈˋ e júuˆ la: Ñiing˜ óoˊnaˈ có̱o̱ˈ˜ jaléngˈˋ dseaˋ i̱ jmɨcaang˜ e erˊ júuˆ quiáˈˉ Fidiéeˇ, dsʉˈ o̱ˈ jáˈˉ jaléˈˋ e júuˆ e féˈrˋ do. Jo̱ mɨ˜ ngɨrˊ fɨˊ jee˜ ˈnʉ́ˈˋ, jnéeiñˉ lɨ́ˈˉ caluuˇ la jnéengˉ dseaˋ guiúngˉ i̱ cuíingˋ Fidiéeˇ, jo̱ dsʉˈ caniingˉ jí̱i̱ˈ˜ e ˈléˉbre ɨˊ dsíirˊ fɨˊ dsíiˊ. 16 Jo̱ có̱o̱ˈ˜ jaléˈˋ e jmóobˋ i̱ dseaˋ laˈíˋ cuǿøngˋ jmicuíingˋnaˈr. Jo̱ lajo̱b lɨ́ɨˊ cajo̱, ˈnʉ́ˈˋ líˈˋnaˈ jmicuíiˋnaˈ co̱o̱ˋ ˈmaˋ ofɨɨˋ laˈeáangˊ có̱o̱ˈ˜ ofɨɨˋ e ɨ́ɨbˋ; dsʉco̱ˈ co̱o̱ˋ ˈmató̱o̱ˊ jaˋ cuǿøngˋ faˈ e niˈɨ́ˉ mɨ́ˈˆ huɨɨngˋ jǿˈˆ yʉ́ˈˆ, o̱ˈguɨ co̱o̱ˋ ˈmató̱o̱ˊ fíˈˋ jaˋ cuǿøngˋ faˈ e niˈɨ́ˉ güɨñíˈˆ yʉ́ˈˆ. 17 Jo̱ lajo̱b jaléˈˋ ˈmaˋ ofɨɨˋ e guiʉ́ˉ, jmangˈˉ ofɨɨˋ e guiʉ́bˉ cuøˊ; jo̱ dsʉˈ e ˈmaˋ ofɨɨˋ e jaˋ dseengˋ, jaˋ dseengˋ jaléˈˋ ofɨɨˋ e cuøˊ. 18 Jo̱ lajo̱b jaléˈˋ ˈmaˋ ofɨɨˋ e guiʉ́ˉ, jaˋ cuǿøngˋ faˈ e nicuǿˉ ofɨɨˋ e jaˋ dseengˋ; jo̱guɨ jaléˈˋ ˈmaˋ ofɨɨˋ e jaˋ dseengˋ, jaˋ cuǿøngˋ faˈ e nicuǿˉ ofɨɨˋ e guiʉ́ˉ. 19 Jo̱ nihuí̱bˈˋ jaléˈˋ ˈmaˋ ofɨɨˋ e jaˋ cuøˊ ofɨɨˋ e guiʉ́ˉ jo̱ fɨˊ ni˜ jɨbˋ nidsitóoˈ˜. 20 Jo̱ co̱ˈ lajo̱b lɨ́ɨˊ, jo̱baˈ có̱o̱ˈ˜ jaléˈˋ e jmóobˋ i̱ dseaˋ i̱ jmɨcaang˜ e erˊ júuˆ quiáˈˉ Fidiéeˇ do líˈˋnaˈ jmicuíingˋnaˈr.
Jaˋ lajɨɨngˋ dseaˋ lɨˈrˋ e Fidiéeˇ nicá̱ˋ nifɨˊ quiáˈrˉ lata˜
21 Jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ jo̱, cajíngˈˉguɨ Jesús e júuˆ la:
—Jaˋ lajɨɨngˋ dseaˋ i̱ sɨ́ˈˋ jnea˜: “Fíiˋi, Fíiˋi”, nilíˈrˋ e Fidiéeˇ nicá̱ˋ nifɨˊ quiáˈrˉ lata˜, dsʉˈ i̱ dseaˋ i̱ nijméˉ jaléˈˋ e iing˜ Tiquiéˆe dseaˋ guiing˜ ñifɨ́ˉ, jí̱i̱ˈ˜ íˋbingˈ i̱ nilíˈˋ e jo̱. 22 Jo̱ mɨ˜ nitɨ́ˉ e íˈˋ jo̱ mɨ˜ niquidsiˊ Fidiéeˇ íˈˋ quiáˈˉ lajaléngˈˋ dseaˋ jmɨgüíˋ, fɨ́ɨmˊ dseaˋ nisɨ́ˈrˋ jnea˜ ie˜ jo̱: “Fíiˋi, Fíiˋi, jneaˈˆ caféˈˋnaaˈ júuˆ quíiˈˉ laˈeáangˊ ˈnʉˋ, jo̱guɨ laˈeáangˊ ˈnʉˋ caˈuøøngˉnaaˈ jaléngˈˋ i̱ ˈlɨngˈˆ i̱ jéeˊ quiáˈˉ dseaˋ, jo̱ jmiguiʉbˊ jaléˈˋ e quɨ́ɨˈ˜ jmɨɨ˜ e dsigáˋ dsíiˊ dseaˋ cajmóˆnaaˈ laˈeáangˊ ˈnʉˋ cajo̱.” 23 Dsʉˈ jnea˜ ningɨɨˉ quiáˈˉ i̱ dseaˋ íˋ ie˜ jo̱: “Jéengˈ˜naˈ fɨˊ lɨ˜ sínˈˋn la; ¡do güɨlíingˉnaˈ lɨ́ˈˆ do, co̱ˈ dseángˈˉ jaˋ calɨcuíimˋbaa ˈnʉ́ˈˋ, dseaˋ i̱ sɨtɨ́ɨngˇ ˈléeˊ!”
Mɨ˜ caˈeˊ Jesús quiáˈˉ lajɨˋ tú̱ˉ tɨɨˉ fɨɨˋ
24 ’Jo̱baˈ fɨ́ɨˉguɨ́ɨ ˈnʉ́ˈˋ e jaléngˈˋ dseaˋ i̱ núuˋ jo̱guɨ jmóorˋ lají̱i̱ˈ˜ ta˜ quiʉ́ˈˋʉ lɨ́ɨiñˊ laco̱ˈ jaangˋ dseaˋ i̱ ɨˊ dsíiˊ guiʉ́ˉ jaléˈˋ e nijmérˉ. Jo̱ i̱ dseaˋ íˋ cajmeˈrˊ ˈnʉr˜, jo̱ abˈˊ tɨɨˉ fɨɨˋ catá̱ˈrˉ quiáˈˉ e ˈnʉ́ʉˊ do. 25 Jo̱ mɨ˜ cajáˉ jmɨ́ɨˊ dsiing˜ jo̱ cacuángˉ jaléˈˋ guaˋ jo̱ dsíngˈˉ caquiʉˈˊ guíˋ fɨˊ lɨ˜ siˈˊ e ˈnʉ́ʉˊ do, dsʉˈ e ˈnʉ́ʉˊ do jaˋ caquɨ́ˈˉ, co̱ˈ abˈˊ iʉ˜ tɨɨˉ fɨɨˋ quiáˈˉ. 26 Jo̱ dsʉˈ i̱ dseaˋ i̱ lɨco̱ˈ núuˋ júuˆ quiéˉe jo̱ jaˋ jmóorˋ lají̱i̱ˈ˜ ta˜ quiʉ́ˈˋʉ, jo̱baˈ i̱ dseaˋ íˋ lɨ́ɨiñˊ laco̱ˈ jaangˋ dseaˋ i̱ jaˋ ɨˊ dsíiˊ guiʉ́ˉ e nijmérˉ. Jo̱ cajmeˈrˊ ˈnʉr˜, dsʉˈ jaˋ catá̱ˈrˉ tɨɨˉ fɨɨˋ quiáˈˉ e ˈnʉ́ʉˊ do. 27 Jo̱baˈ mɨ˜ cajáˉ jmɨ́ɨˊ dsiing˜ jo̱ cacuángˉ jaléˈˋ guaˋ jo̱guɨ dsíngˈˉ caˈɨ́ɨˉ guíˋ, jo̱baˈ caquɨ́bˈˉ e ˈnʉ́ʉˊ do, jo̱ dseángˈˉ conguiabˊ caˈíngˉ quiáˈˉ i̱ dseaˋ íˋ.
28 Jo̱ mɨ˜ calɨ́ˉ féˈˋ Jesús jaléˈˋ e júuˆ na, lajɨɨmˋ dseaˋ i̱ sɨseángˈˊ do dsíngˈˉ cangogáˋ dsíirˊ laco̱ˈ eˊ dseaˋ do, 29 dsʉco̱ˈ dsíngˈˉ ˈgøngˈˊ jaléˈˋ júuˆ quiáˈrˉ jo̱guɨ dsíngˈˉ tɨɨiñˋ erˊ cajo̱, co̱ˈ jaˋ erˊ laco̱ˈ eˊ i̱ tɨfaˈˊ quiáˈˉ júuˆ quiʉˈˊ ta˜ quiáˈˉ dseaˋ Israel.
Mateo 7
Spanish Blue Red and Gold Letter Edition
7 NO juzguéis, para que no seáis juzgados.
2 Porque con el juicio con que juzgáis, seréis juzgados; y con la medida con que medís, os volverán á medir.
3 Y ¿por qué miras la mota que está en el ojo de tu hermano, y no echas de ver la viga que está en tu ojo?
4 O ¿cómo dirás á tu hermano: Espera, echaré de tu ojo la mota, y he aquí la viga en tu ojo?
5 ¡Hipócrita! echa primero la viga de tu ojo, y entonces mirarás en echar la mota del ojo de tu hermano.
6 No deis lo santo á los perros, ni echéis vuestras perlas delante de los puercos; porque no las rehuellen con sus pies, y vuelvan y os despedacen.
7 Pedid, y se os dará; buscad, y hallaréis; llamad, y se os abrirá.
8 Porque cualquiera que pide, recibe; y el que busca, halla; y al que llama, se abrirá.
9 ¿Qué hombre hay de vosotros, á quien si su hijo pidiere pan, le dará una piedra?
10 ¿Y si le pidiere un pez, le dará una serpiente?
11 Pues si vosotros, siendo malos, sabéis dar buenas dádivas á vuestros hijos, ¿cuánto más vuestro Padre que está en los cielos, dará buenas cosas á los que le piden?
12 Así que, todas las cosas que quisierais que los hombres hiciesen con vosotros, así también haced vosotros con ellos; porque esta es la ley y los profetas.
13 Entrad por la puerta estrecha: porque ancha es la puerta, y espacioso el camino que lleva á perdición, y muchos son los que entran por ella.
14 Porque estrecha es la puerta, y angosto el camino que lleva á la vida, y pocos son los que la hallan.
15 Y guardaos de los falsos profetas, que vienen á vosotros con vestidos de ovejas, mas de dentro son lobos rapaces.
16 Por sus frutos los conoceréis. ¿Cógense uvas de los espinos, ó higos de los abrojos?
17 Así, todo buen árbol lleva buenos frutos; mas el árbol maleado lleva malos frutos.
18 No puede el buen árbol llevar malos frutos, ni el árbol maleado llevar frutos buenos.
19 Todo árbol que no lleva buen fruto, córtase y échase en el fuego.
20 Así que, por sus frutos los conoceréis.
21 No todo el que me dice: Señor, Señor, entrará en el reino de los cielos: mas el que hiciere la voluntad de mi Padre que está en los cielos.
22 Muchos me dirán en aquel día: Señor, Señor, ¿no profetizamos en tu nombre, y en tu nombre lanzamos demonios, y en tu nombre hicimos mucho milagros?
23 Y entonces les protestaré: Nunca os conocí; apartaos de mí, obradores de maldad.
24 Cualquiera, pues, que me oye estas palabras, y las hace, le compararé á un hombre prudente, que edificó su casa sobre la peña;
25 Y descendió lluvia, y vinieron ríos, y soplaron vientos, y combatieron aquella casa; y no cayó: porque estaba fundada sobre la peña.
26 Y cualquiera que me oye estas palabras, y no las hace, le compararé á un hombre insensato, que edificó su casa sobre la arena;
27 Y descendió lluvia, y vinieron ríos, y soplaron vientos, é hicieron ímpetu en aquella casa; y cayó, y fué grande su ruina.
28 Y fué que, como Jesús acabó estas palabras, las gentes se admiraban de su doctrina;
29 Porque les enseñaba como quien tiene autoridad, y no como los escribas.
Copyright © 2002 by La Liga Biblica (Bible League)
Spanish Blue Red and Gold Letter Edition (SRV-BRG)
Blue Red and Gold Letter Edition™ Copyright © 2012/2015 BRG Bible Ministries. Used by Permission. All rights reserved.
BRG Bible is a Registered Trademark in U.S. Patent and Trademark Office #4145648