Matouš 5-7
Bible 21
Blaze vám
5 Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu. Posadil se, a když k němu přistoupili jeho učedníci, 2 začal je učit:
3 „Blaze chudým v duchu,
neboť jim patří nebeské království.
4 Blaze plačícím,
neboť budou potěšeni.
5 Blaze mírným,
neboť dostanou zemi za dědictví.
6 Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti,
neboť budou nasyceni.
7 Blaze milosrdným,
neboť dojdou milosrdenství.
8 Blaze čistým v srdci,
neboť uvidí Boha.
9 Blaze těm, kdo působí pokoj,
neboť budou nazváni Božími dětmi.
10 Blaze pronásledovaným pro spravedlnost,
neboť jim patří nebeské království.
11 Blaze vám, když vám budou zlořečit a pronásledovat vás a šířit o vás všelijaké zlé a lživé řeči kvůli mně. 12 Radujte se a jásejte, protože vaše odplata v nebesích je veliká. Takto totiž pronásledovali proroky, kteří byli před vámi.
13 Vy jste sůl země. Kdyby sůl ztratila svou chuť, čím se zas osolí? Nebude už k ničemu, jen se vyhodí ven a lidé ji pošlapou. 14 Vy jste světlo světa. Město ležící na hoře nemůže být skryto. 15 Stejně tak se nerozsvěcí lampa, aby ji postavili pod vědro, ale na svícen a tehdy svítí všem, kdo jsou v domě. 16 Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.“
Naplnění zákona
17 „Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit. 18 Amen, říkám vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani nejmenší písmenko, ani jediná čárka ze Zákona, než se to všechno naplní. 19 Kdokoli by zrušil jedno z těchto nejmenších přikázání a tak by učil lidi, bude v nebeském království považován za nejmenšího. Ale kdokoli by je plnil a učil, ten bude v nebeském království považován za velikého. 20 Říkám vám, že pokud vaše spravedlnost nebude o mnoho převyšovat spravedlnost znalců Písma a farizeů, nikdy nevstoupíte do nebeského království.
21 Slýchali jste, že předkům bylo řečeno: ‚Nezabíjej,‘ [a] a kdokoli by někoho zabil, bude vydán soudu. 22 Já vám však říkám, že každý, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu. Kdokoli by svému bratru řekl: ‚Tupče!‘ [b] bude vydán veleradě, a kdokoli by mu řekl: ‚Blázne!‘ bude vydán pekelnému ohni. 23 Proto když bys přinášel na oltář svůj dar a tam si vzpomněl, že tvůj bratr má něco proti tobě, 24 nech svůj dar tam před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem. Teprve potom přijď obětovat svůj dar. 25 Se svým odpůrcem se dohodni rychle, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj odpůrce nevydal soudci a soudce zřízenci a byl bys vsazen do vězení. 26 Amen, říkám ti: Určitě odtamtud nevyjdeš, dokud nevrátíš poslední haléř.
27 Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Necizolož.‘ [c] 28 Já vám však říkám, že každý, kdo by se chtivě podíval na ženu, už s ní zcizoložil ve svém srdci. 29 Svádí-li tě tvé pravé oko, vyloupni je a zahoď pryč. Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. 30 Svádí-li tě tvá pravá ruka, usekni ji a zahoď pryč. Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo přišlo do pekla.
31 Také bylo řečeno: ‚Kdo chce zapudit svou manželku, musí jí dát rozlukový list.‘ [d] 32 Já vám však říkám, že každý, kdo zapudí svou manželku (kromě případu smilstva), přivádí ji k cizoložství; a každý, kdo si zapuzenou vezme, cizoloží.
33 Slýchali jste také, že předkům bylo řečeno: ‚Nebudeš křivě přísahat‘ [e] a ‚Své sliby Hospodinu splň.‘ [f] 34 Já vám však říkám, abyste vůbec nepřísahali, ani při nebi, protože to je Boží trůn, 35 ani při zemi, protože to je podnož jeho nohou, ani při Jeruzalému, protože to je město toho velikého Krále. 36 Nepřísahej ani na svou hlavu. Nemůžeš přece jediný svůj vlas udělat bílým nebo černým. 37 Ať je tedy vaše slovo ‚Ano‘ ano a ‚Ne‘ ne. Co je nad to, je od zlého.
38 Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko, zub za zub.‘ [g] 39 Já vám však říkám, abyste neodporovali zlému člověku. Když tě někdo udeří do pravé tváře, nastav mu i druhou. 40 Když se s tebou někdo chce soudit, aby tě připravil o košili, nech mu i plášť. 41 Když tě někdo nutí jít s ním jednu míli, jdi dvě. 42 Tomu, kdo tě prosí, dej a od toho, kdo si od tebe chce půjčit, se neodvracej.
43 Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Miluj svého bližního [h] a svého nepřítele měj v nenávisti.‘ 44 Já vám však říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. 45 Tak budete synové svého Otce v nebesích. On přece dává svému slunci vycházet na dobré lidi i na zlé a posílá déšť na spravedlivé i nespravedlivé. 46 Jakou máte odplatu, když milujete jen ty, kdo milují vás? Nedělají snad totéž i výběrčí daní? 47 A co mimořádného děláte, když zdravíte jen své bratry? Nedělají to snad i pohané? 48 Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“
Skrytá zbožnost
6 „Dávejte si pozor, abyste nepředváděli své dobré skutky lidem na odiv. Jinak totiž nemáte odměnu u svého Otce v nebesích. 2 Když dáváš chudým, nevytrubuj před sebou, jako to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby sklízeli chválu od lidí. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. 3 Raději, když dáváš chudým, ať tvá levice neví, co dělá pravice. 4 Tak tvé dobrodiní zůstane vskrytu a tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění.
5 Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. 6 Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění.
7 Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. 8 Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte. 9 Proto se modlete takto:
Otče náš, který jsi v nebesích,
ať se posvětí tvé jméno!
10 Ať přijde tvé království!
Ať se stane tvoje vůle
jako v nebi, tak i na zemi.
11 Dej nám i dnes náš denní chléb
12 a odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
13 A neuveď nás do pokušení,
ale vysvoboď nás od zlého. [i]
14 Odpustíte-li totiž lidem jejich prohřešky, odpustí také váš nebeský Otec vám. 15 Ale když lidem jejich prohřešky neodpustíte, neodpustí ani váš Otec vaše prohřešky vám.
16 A když se postíte, nebuďte zasmušilí jako pokrytci, kteří hyzdí své tváře, aby ukázali lidem, že se postí. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. 17 Když se postíš, raději si pomaž hlavu olejem a umyj si tvář, 18 aby tvůj půst nebyl zjevný lidem, ale tvému Otci, který je vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění.“
Bůh, nebo mamon?
19 „Nehromaďte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde zloději vykopávají a kradou. 20 Raději si hromaďte poklady v nebi, kde je mol a rez neničí a zloději nevykopávají ani nekradou. 21 Vždyť tam, kde máš poklad, budeš mít i srdce.
22 Oko je lampou těla. Je-li tvé oko štědré, celé tvé tělo bude jasné. 23 Je-li však tvé oko lakomé, celé tvé tělo bude temné. Jestliže je světlo v tobě tmou, jak veliká bude sama tma?!
24 Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se bude toho jednoho držet a tím druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“
Nemějte starosti
25 „Proto vám říkám: Nemějte starost o svůj život ani o své tělo – co budete jíst a pít a co si oblečete. Není snad život víc než jídlo a tělo víc než oblečení? 26 Podívejte se na ptáky na obloze. Nesejí, nesklízejí, neshromažďují do stodol, ale váš nebeský Otec je živí. Nejste snad vy mnohem dražší? 27 Copak si někdo z vás samými starostmi prodlouží život o jediný den? 28 A proč si děláte starosti s oblečením? Pomyslete na polní lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, 29 ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. 30 Jestliže tedy Bůh takto obléká polní trávu, která dnes je a zítra bude hozena do pece, neoblékne snad mnohem spíš vás, vy malověrní?
31 Nemějte tedy starosti. Neříkejte: ‚Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si oblečeme?‘ 32 Všechny ty věci vyhledávají pohané, ale váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. 33 Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno. 34 Nemějte starost o zítřek; zítřek bude mít své vlastní starosti. Den má dost svého trápení.“
Jak chcete, aby se chovali k vám…
7 „Nesuďte, abyste nebyli souzeni. 2 Jakým soudem totiž soudíte, takovým budete souzeni, a jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno. 3 Proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš? 4 Jak můžeš říci svému bratru: ‚Nech mě, ať ti vytáhnu z oka třísku,‘ a přitom máš sám v oku trám! 5 Pokrytče, vytáhni nejdříve trám z vlastního oka, a tehdy prohlédneš, abys vytáhl třísku z oka svého bratra.
6 Nedávejte svaté věci psům a neházejte své perly prasatům; jinak je zašlapou, otočí se a roztrhají vás.
7 Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. 8 Neboť každý, kdo prosí, dostává; kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. 9 Kdo z vás je takový člověk, že podá svému synu kámen, když tě prosí o chléb? 10 Nebo když prosí o rybu, dáš mu snad hada? 11 Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré věci těm, kdo ho prosí?
12 Chovejte se k lidem přesně tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám. Právě v tom spočívá Zákon i Proroci.“
Poznáte je po ovoci
13 „Vcházejte těsnou branou. Prostorná brána a široká cesta vede do záhuby a kdekdo tudy kráčí. 14 Těsná brána a úzká cesta však vede k životu a málokdo ji nachází.
15 Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci. 16 Poznáte je po jejich ovoci. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí? 17 Tak tedy každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom nese zlé ovoce. 18 Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, stejně jako špatný strom nemůže nést dobré ovoce. 19 Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a vhozen do ohně. 20 A tak tedy: poznáte je po jejich ovoci.
21 Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. 22 Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ 23 A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!‘
24 Každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podobný moudrému muži, který postavil svůj dům na skále. 25 Pak padl déšť, přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům, ale ten nespadl, protože byl založen na skále. 26 Každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude však podobný bláznu, který svůj dům postavil na písku. 27 Pak padl déšť, přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům, a ten spadl a jeho pád byl hrozný.“
28 Když Ježíš dokončil tuto řeč, zástupy žasly nad jeho učením. 29 Učil je totiž jako ten, kdo má zmocnění, a ne jako znalci Písma.
Footnotes
- Matouš 5:21 Exod 20:13; Deut 5:17
- Matouš 5:22 v řec. textu je aram. slovo Ráka!
- Matouš 5:27 Exod 20:14; Deut 5:18
- Matouš 5:31 Deut 24:1
- Matouš 5:33 Lev 19:12
- Matouš 5:33 Num 30:3; Deut 23:22–24
- Matouš 5:38 Exod 21:24; Lev 24:20; Deut 19:21
- Matouš 5:43 Lev 19:18
- Matouš 6:13 Někt. rukopisy přidávají Neboť tvé je království i moc i sláva navěky! Amen.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.