Matouš 22
Bible 21
O královské svatbě
22 Ježíš pak pokračoval dalším podobenstvím. Řekl jim: 2 „Nebeské království se podobá králi, který svému synu vystrojil svatbu. 3 Poslal své služebníky, aby svolali pozvané hosty na svatbu, ale oni nechtěli přijít. 4 Poslal tedy ještě jiné služebníky a řekl jim: ‚Povězte pozvaným: Hle, připravil jsem pro vás hostinu. Dal jsem porazit býčky i vykrmená telata, všechno je připraveno; pojďte na svatbu!‘ 5 Ale oni na to nedbali a odešli jeden na svůj statek a jiný za svým obchodem. 6 Ostatní se pak chopili jeho služebníků, ztýrali je a zabili. 7 Král se rozhněval. Poslal svá vojska a ty vrahy zahubil a jejich město spálil. 8 Potom řekl svým služebníkům: ‚Svatba je sice připravena, ale ti, kdo byli pozváni, nebyli hodni. 9 Proto jděte na nároží a zvěte na svatbu, kohokoli najdete.‘ 10 Služebníci tedy vyšli do ulic a shromáždili všechny, které našli – zlé i dobré, a tak se svatební místnost naplnila hosty.
11 Když pak vešel král, aby se podíval na hosty, uviděl tam člověka, který nebyl oblečen do svatebního roucha. 12 Řekl mu: ‚Příteli, jak jsi sem mohl vejít bez svatebního roucha?‘ A on oněměl. 13 Král pak řekl služebníkům: ‚Svažte mu nohy a ruce a vyhoďte do té venkovní tmy! Tam bude pláč a skřípění zubů.‘
14 Je totiž mnoho povolaných, ale málo vyvolených.“
Čí je ten obraz?
15 Tehdy farizeové odešli a radili se, jak by ho chytili za slovo. 16 Pak za ním poslali své učedníky s herodiány. „Mistře,“ řekli, „víme, že jsi pravdomluvný, pravdivě učíš Boží cestě a na nikoho nedbáš, neboť se neohlížíš na to, kdo je kdo. 17 Proto nám řekni, co si myslíš: Je správné dávat císaři daň, nebo ne?“
18 Ježíš znal jejich podlost, a tak jim řekl: „Proč mě pokoušíte, pokrytci? 19 Ukažte mi peníz daně.“ Přinesli mu tedy denár. 20 „Čí je ten obraz a nápis?“ zeptal se jich.
21 „Císařův,“ odpověděli.
„Dejte tedy císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží,“ řekl jim. 22 V úžasu nad tím, co slyšeli, ho nechali být a odešli.
Bůh je Bohem živých
23 Tentýž den k němu přišli saduceové (kteří tvrdí, že není žádné vzkříšení) a zeptali se ho: 24 „Mistře, Mojžíš řekl, že když ženatý muž zemře bezdětný, má si jeho ženu vzít jeho bratr, aby svému bratru zplodil potomka. [a] 25 U nás bylo sedm bratrů. První se oženil, ale zemřel bez potomků, a tak zanechal svou ženu svému bratru. 26 Totéž se stalo i s druhým a třetím bratrem až po sedmého. 27 Nakonec pak zemřela i ta žena. 28 Kdo z těch sedmi ji tedy bude mít za manželku, až přijde vzkříšení? Měli ji přece všichni!“
29 Ježíš jim řekl: „Mýlíte se, protože neznáte Písma ani Boží moc. 30 Po vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako andělé v nebi. 31 Ale pokud jde o vzkříšení z mrtvých – copak jste nečetli, jak vám Bůh řekl: 32 ‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘? [b] On není Bohem mrtvých, ale živých!“ 33 A když to zástupy uslyšely, žasly nad jeho učením.
Největší přikázání
34 Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, sešli se tam. 35 Jeden z nich, znalec Zákona, se pak zeptal, aby ho vyzkoušel: 36 „Mistře, které je největší přikázání v Zákoně?“
37 Ježíš mu řekl: „‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ [c] 38 To je první a největší přikázání. 39 Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ [d] 40 V těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“
Syn, nebo Pán?
41 A když už se farizeové sešli, Ježíš se jich zeptal: 42 „Co si myslíte o Mesiáši? Čí je to syn?“
„Davidův,“ odpověděli.
43 Na to jim řekl: „Jak ho tedy David může v Duchu nazývat Pánem? Říká přece:
44 ‚Hospodin řekl mému Pánu:
Seď po mé pravici,
než ti tvé nepřátele
k nohám položím.‘ [e]
45 Když ho tedy David nazývá Pánem, jak to může být jeho syn?“
46 A nikdo mu nedokázal odpovědět ani slovo. Od toho dne se ho už nikdo neodvážil na nic zeptat.
Footnotes
- Matouš 22:24 Deut 25:5–6
- Matouš 22:32 Exod 3:6
- Matouš 22:37 Deut 6:5
- Matouš 22:39 Lev 19:18; Mat 19:19
- Matouš 22:44 Žalm 110:1
Matthew 22
New King James Version
The Parable of the Wedding Feast(A)
22 And Jesus answered (B)and spoke to them again by parables and said: 2 “The kingdom of heaven is like a certain king who arranged a marriage for his son, 3 and sent out his servants to call those who were invited to the wedding; and they were not willing to come. 4 Again, he sent out other servants, saying, ‘Tell those who are invited, “See, I have prepared my dinner; (C)my oxen and fatted cattle are killed, and all things are ready. Come to the wedding.” ’ 5 But they made light of it and went their ways, one to his own farm, another to his business. 6 And the rest seized his servants, treated them [a]spitefully, and killed them. 7 But when the king heard about it, he was furious. And he sent out (D)his armies, destroyed those murderers, and burned up their city. 8 Then he said to his servants, ‘The wedding is ready, but those who were invited were not (E)worthy. 9 Therefore go into the highways, and as many as you find, invite to the wedding.’ 10 So those servants went out into the highways and (F)gathered together all whom they found, both bad and good. And the wedding hall was filled with guests.
11 “But when the king came in to see the guests, he saw a man there (G)who did not have on a wedding garment. 12 So he said to him, ‘Friend, how did you come in here without a wedding garment?’ And he was (H)speechless. 13 Then the king said to the servants, ‘Bind him hand and foot, [b]take him away, and cast him (I)into outer darkness; there will be weeping and gnashing of teeth.’
14 (J)“For many are called, but few are chosen.”
The Pharisees: Is It Lawful to Pay Taxes to Caesar?(K)
15 (L)Then the Pharisees went and plotted how they might entangle Him in His talk. 16 And they sent to Him their disciples with the (M)Herodians, saying, “Teacher, we know that You are true, and teach the way of God in truth; nor do You care about anyone, for You do not [c]regard the person of men. 17 Tell us, therefore, what do You think? Is it lawful to pay taxes to Caesar, or not?”
18 But Jesus [d]perceived their wickedness, and said, “Why do you test Me, you hypocrites? 19 Show Me the tax money.”
So they brought Him a denarius.
20 And He said to them, “Whose image and inscription is this?”
21 They said to Him, “Caesar’s.”
And He said to them, (N)“Render[e] therefore to Caesar the things that are (O)Caesar’s, and to God the things that are (P)God’s.” 22 When they had heard these words, they marveled, and left Him and went their way.
The Sadducees: What About the Resurrection?(Q)
23 (R)The same day the Sadducees, (S)who say there is no resurrection, came to Him and asked Him, 24 saying: “Teacher, (T)Moses said that if a man dies, having no children, his brother shall marry his wife and raise up offspring for his brother. 25 Now there were with us seven brothers. The first died after he had married, and having no offspring, left his wife to his brother. 26 Likewise the second also, and the third, even to the seventh. 27 Last of all the woman died also. 28 Therefore, in the resurrection, whose wife of the seven will she be? For they all had her.”
29 Jesus answered and said to them, “You are [f]mistaken, (U)not knowing the Scriptures nor the power of God. 30 For in the resurrection they neither marry nor are given in marriage, but (V)are like angels [g]of God in heaven. 31 But concerning the resurrection of the dead, have you not read what was spoken to you by God, saying, 32 (W)‘I am the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob’? God is not the God of the dead, but of the living.” 33 And when the multitudes heard this, (X)they were astonished at His teaching.
The Scribes: Which Is the First Commandment of All?(Y)
34 (Z)But when the Pharisees heard that He had silenced the Sadducees, they gathered together. 35 Then one of them, (AA)a lawyer, asked Him a question, testing Him, and saying, 36 “Teacher, which is the great commandment in the law?”
37 Jesus said to him, (AB)“‘You shall love the Lord your God with all your heart, with all your soul, and with all your mind.’ 38 This is the first and great commandment. 39 And the second is like it: (AC)‘You shall love your neighbor as yourself.’ 40 (AD)On these two commandments hang all the Law and the Prophets.”
Jesus: How Can David Call His Descendant Lord?(AE)
41 (AF)While the Pharisees were gathered together, Jesus asked them, 42 saying, “What do you think about the Christ? Whose Son is He?”
They said to Him, “The (AG)Son of David.”
43 He said to them, “How then does David in the Spirit call Him ‘Lord,’ saying:
44 ‘The(AH) Lord said to my Lord,
“Sit at My right hand,
Till I make Your enemies Your footstool” ’?
45 If David then calls Him ‘Lord,’ how is He his Son?” 46 (AI)And no one was able to answer Him a word, (AJ)nor from that day on did anyone dare question Him anymore.
Footnotes
- Matthew 22:6 insolently
- Matthew 22:13 NU omits take him away, and
- Matthew 22:16 Lit. look at the face of
- Matthew 22:18 knew
- Matthew 22:21 Pay
- Matthew 22:29 deceived
- Matthew 22:30 NU omits of God
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.
Scripture taken from the New King James Version®. Copyright © 1982 by Thomas Nelson. Used by permission. All rights reserved.
