Tamaño de la fuente
Marek 6
Bible 21
Marek 6
Bible 21
Prorok beze cti
6 Potom odtud odešel a přišel do svého domovského města; jeho učedníci šli s ním. 2 Když v sobotu začal učit v synagoze, mnozí z posluchačů žasli. „Odkud to má?“ ptali se. „Co to dostal za moudrost? A jak to, že se jeho rukama dějí takové zázraky? 3 Není to snad ten tesař, syn Marie a bratr Jakuba, Josefa, Judy a Šimona? Nejsou snad jeho sestry tady s námi?" A tak se nad ním pohoršovali.
4 Ježíš jim odpověděl: „Prorok není beze cti; jedině ve své vlasti, u svých příbuzných a ve vlastním domě.“ 5 A nemohl tam vykonat žádný zázrak, jen na několik nemocných vložil ruce a uzdravil je.
6 Překvapen jejich nevírou pak obcházel okolní vesnice a učil.
Nic si s sebou neberte
7 Potom k sobě svolal dvanáct učedníků a začal je vysílat po dvou. Dal jim moc nad nečistými duchy 8 a uložil jim, ať si na cestu neberou nic kromě hole: ani mošnu ani chléb ani peníze do opasku; 9 ať mají obuté sandály, ale neberou si ani náhradní košile.
10 „Když vejdete do něčího domu,“ řekl jim, „zůstaňte tam, dokud neodejdete. 11 Kdyby vás ale někde nepřijali a neposlouchali, vyjděte odtud a setřeste z nohou prach na svědectví proti nim.“
12 A tak šli a vyzývali lidi k pokání. 13 Vymítali mnoho démonů a mnoho nemocných mazali olejem a uzdravovali.
Smrt Jana Křtitele
14 Jak se jeho pověst šířila, uslyšel o něm i král Herodes. [a] Říkalo se: [b] „Jan Křtitel vstal z mrtvých! To proto se skrze něj dějí zázraky.“ 15 Jiní říkali: „Je to Eliáš,“ a další: „Je to prorok jako jeden z dávných proroků.“ 16 Když to Herodes uslyšel, řekl: „Je to Jan, kterého jsem nechal stít. Vstal z mrtvých!“
17 Herodes totiž osobně poslal pro Jana, dal ho zatknout, spoutat a uvěznit kvůli Herodiadě, s níž se oženil, ačkoli byla manželkou jeho bratra Filipa. 18 Jan Herodovi říkal: „Tvůj sňatek s bratrovou manželkou je nezákonný!“ 19 Herodias mu to měla za zlé a chtěla ho zabít, ale nemohla. 20 Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to spravedlivý a svatý člověk, a tak ho chránil. Když ho slyšel, býval velmi znepokojen, ale přesto mu rád naslouchal.
21 Příhodný den však přišel, když Herodes na oslavu svých narozenin uspořádal hostinu pro své velmože a velitele a pro přední muže Galileje. 22 Když přišla dcera té Herodiady a zatančila, zalíbila se Herodovi i jeho hostům natolik, že král dívce řekl: „Požádej mě, o co chceš, a dám ti to.“ 23 Odpřísáhl: „Splním ti jakékoli přání až do polovice mého království.“
24 Šla tedy za svou matkou a ptala se jí: „O co mám žádat?“
„O hlavu Jana Křtitele!“ řekla jí matka.
25 A tak hned spěchala za králem a žádala: „Chci, abys mi hned teď přinesl na míse hlavu Jana Křtitele.“
26 Krále přepadla úzkost, ale kvůli svým přísahám a svým hostům jí to nechtěl odmítnout. 27 Hned poslal kata s příkazem, ať přinese Janovu hlavu. Ten odešel, sťal ho ve vězení 28 a přinesl jeho hlavu na míse. Dal ji té dívce a ta ji dala své matce. 29 Když o tom uslyšeli jeho učedníci, přišli, vzali jeho tělo a pohřbili ho.
Pět chlebů a dvě ryby
30 Potom se apoštolové sešli k Ježíšovi a oznámili mu všechno, co dělali a co učili. 31 Tehdy jim řekl: „Pojďte jen vy sami stranou na opuštěné místo a trochu si odpočiňte.“ Těch, kdo k nim přicházeli a zase odcházeli, bylo totiž tolik, že neměli ani chvilku na jídlo.
32 Odpluli tedy lodí o samotě na pusté místo. 33 Ale když odcházeli, mnozí je uviděli a poznali. Seběhli se tam ze všech měst pěšky a předstihli je. 34 Když Ježíš vystoupil, uviděl veliký zástup lidí. Byl naplněn soucitem k nim, protože byli jako ovce bez pastýře. Tehdy je začal učit o mnoha věcech.
35 Když se už připozdilo, přišli za ním jeho učedníci. „Tohle místo je pusté a už je moc hodin,“ řekli. 36 „Propusť je, ať si jdou do okolních statků a vesnic koupit jídlo. Vždyť nemají co jíst.“
37 Odpověděl jim: „Vy jim dejte najíst.“
„To máme jít nakoupit chleba za dvě stě denárů [c] a dát jim najíst?“ namítli.
38 „Kolik máte chlebů?“ řekl jim. „Jděte se podívat.“
Když to zjistili, řekli: „Pět – a dvě ryby.“
39 Tehdy jim dal pokyn, aby všechny posadili v hloučcích na zelené trávě. 40 Když se rozložili ve skupinách po stu a po padesáti, 41 vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, lámal ty chleby a dával svým učedníkům, aby jim je předkládali. I ty dvě ryby rozdělil všem, 42 a tak se všichni najedli do sytosti. 43 Potom sebrali dvanáct košů plných kousků chleba a ryb. 44 A ty chleby jedlo pět tisíc mužů.
To jsem já!
45 Hned potom přiměl své učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu k Betsaidě, než rozpustí zástup. 46 A když se s nimi rozloučil, odešel na horu, aby se modlil.
47 Pozdě večer byla loď uprostřed jezera a on sám na zemi. 48 Uviděl je, jak se dřou s veslováním, protože vítr vál proti nim. Krátce před svítáním [d] se k nim vydal pěšky po hladině a chtěl je minout. 49 Když ho uviděli, jak kráčí po jezeře, mysleli, že je to přízrak, a křičeli strachy. 50 Všichni ho totiž uviděli a vyděsili se.
On ale na ně hned promluvil: „Vzchopte se, to jsem já! Nebojte se.“ 51 Nastoupil k nim do lodi a vítr se utišil. Oni z toho byli úplně omráčení úžasem. 52 Nepochopili totiž nic ohledně těch chlebů; jejich srdce bylo tvrdé.
53 A když se přeplavili, přistáli u Genezaretu, kde zakotvili. 54 Jakmile vystoupili z lodi, lidé ho hned poznali. 55 Zběhali celý ten kraj a začali na nosítkách snášet nemocné tam, kde slyšeli, že je. 56 Ať přišel do vesnic, do měst nebo na venkov, lidé pokládali nemocné na ulice a prosili ho, aby se mohli dotknout aspoň cípu jeho roucha. A kdokoli se ho dotkl, byl uzdraven.
Notas al pie
- Marek 6:14 Herodes Antipas, mladší syn Heroda Velikého; vládl v Galileji a Pereji 4 př. n. l. – 39 n. l.
- Marek 6:14 někt. rukopisy Říkal:
- Marek 6:37 mzda dělníka asi za 8 měsíců (Mat 20:2)
- Marek 6:48 dosl. Při čtvrté noční hlídce (tj. mezi 3–6 hod. ráno)
Marek 6
Slovo na cestu
Marek 6
Slovo na cestu
Lidé z Nazaretu odmítají uvěřit
6 Pak se Ježíš s učedníky vrátil do svého domovského města Nazaretu. 2 Když přišla sobota, kázal v tamější synagoze, kde mu naslouchalo mnoho lidí. Všichni žasli a říkali si: „Kdepak se to naučil? Kde se u něho vzala ta moudrost? A dokonce dělá i zázraky! 3 Známe ho přece jako tesaře, syna Marie. Jeho bratři jsou Jakub, Josef, Juda a Šimon. A také jeho sestry žijí mezi námi.“ Nemohli se s tím prostě vyrovnat, dokonce se nad tím pohor-šovali.
4 Ježíš jen poznamenal: „Nikde prorok neznamená tak málo, jako ve vlastní obci a rodině.“ Jejich nedůvěra ho zarmoutila 5-6 a nemohl tam učinit žádný zázrak; jen na několik nemocných položil ruku a uzdravil je. Rozhodl se, že se obrátí k lidem v okolních vesnicích.
Ježíš vysílá dvanáct učedníků
7 Potom svolal svých dvanáct učedníků, vysílal je po dvojicích do okolních vesnic a propůjčil jim schopnost osvobozovat lidi z moci zla. 8-9 Nakázal jim, aby si na cestu kromě hole nic nebrali: žádný chléb, žádná zavazadla, žádné peníze, dokonce ani náhradní obuv nebo šaty.
10 „V každé vesnici se ubytujte na jediném místě, a to tam, kde vás nejprve přijmou. 11 Když vás někde nebudou chtít přijmout ani vyslechnout, jděte pryč a vyklepejte i ten jejich prach ze svých bot; ať mají, co jim patří.“
12 Vydali se tedy na cesty a všude vyzývali, aby lidé zanechali svých zlých činů, litovali jich a začali žít nový život. 13 Vyháněli démony, nemocné potírali olejem a uzdravovali je.
Herodes zabíjí Jana Křtitele
14 Ježíšův věhlas se šířil a zprávy o něm se donesly až k uším krále Heroda. Někteří lidé říkali, že to ožil Jan Křtitel, proto prý koná takové zázraky. 15 Jiní se zase domnívali, že znovu přišel dávný prorok Elijáš, a další byli přesvědčeni, že prostě povstal nový prorok, jak tomu bývalo za starodávna.
16 Sám Herodes, když se o Ježíši dozvěděl, se polekal: „Je to Jan, kterého jsem dal popravit. Určitě vstal z mrtvých.“
17 Král dal již dříve Jana zatknout a uvěznil ho ve své tvrzi. 18 Jan mu totiž vytýkal, že odloudil vlastnímu bratru Filipovi manželku Herodiadu. 19 Ta Jana Křtitele za to nenáviděla a ukládala mu o ivot, bez králova souhlasu se však neodvažovala dát ho zavraždit. 20 Věděla, že Herodes si ho vážil jako spravedlivého a svatého člověka a držel nad ním ochrannou ruku. Rozhovory s ním ho sice vždycky jaksi znepokojovaly, ale přesto mu rád naslouchal a někdy se podle jeho slov i řídil.
21 Herodiadě se naskytla příležitost Jana odstranit, když král na oslavu svých narozenin uspořádal hostinu pro své dvořany, důstojnictvo a vedoucí osobnosti Galileje. 22 Dcera Herodiady při banketu tančila před hosty a všem se velice líbila. 23 Král byl tak okouzlen, že jí pošetile slíbil splnit jakékoliv přání, i kdyby to měla být polovina království. Dokonce to přede všemi slavnostně odpřisáhl.
24 Šla se tedy poradit se svou matkou a ta ji navedla, aby si řekla o hlavu Jana Křtitele.
25 Rychle se vrátila ke králi a přednesla mu své přání: „Chci, abys mi hned teď dal přinést mísu s hlavou Jana Křtitele.“
26 Král tím byl otřesen, ale neměl odvahu odvolat, co přede všemi hosty tak okázale slíbil. 27 Poslal tedy do vězení kata, aby Jana sťal. 28 Kat rozkaz splnil a na míse přinesl Janovu hlavu. Děvče ji předalo své matce.
29 Když se to doslechli Janovi učedníci, přišli pro jeho tělo a pohřbili ho.
Ježíš sytí pět tisíců
30 Apoštolové se vrátili z cest a znovu se sešli u Ježíše. Vyprávěli mu o všem, co dělali a o čem hovořili s lidmi, se kterými se setkali.
31 Ježíš jim navrhl: „Pojďme na chvíli někam do ústraní a odpočiňme si.“ Stále totiž měli kolem sebe tolik lidí, že jim sotva zbýval čas na jídlo. 32 Odjeli tedy lodí na odlehlé místo. 33 Lidé je však viděli odplouvat, nadeběhli si je po břehu, a než loďka přirazila, už tam na ně čekali. 34 Když Ježíš vystoupil a uviděl znovu veliký zástup, bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. Začal je tedy opět učit.
35-36 Později odpoledne mu jeho učedníci připomínali: „Už bys je měl poslat domů. Tady se široko daleko nedá koupit nic k jídlu a za chvíli bude večer.“
37 „Tak jim dejte najíst vy!“ navrhl Ježíš.
„Kde bychom vzali tolik jídla,“ namítali, „to by stálo pěkné peníze nakrmit takový zástup.“
38 „Kolik tu mají lidé potravin? Jděte a zjistěte to!“ požádal Ježíš.
„Všeho všudy jen pět chlebů a dvě ryby,“ hlásili mu, když se vrátili. 39 Vyzval je, aby se posadili po padesáti na travnatá místa. 40 Vzniklo sto takových skupin.
41 Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Lámal je na kusy a předával učedníkům, aby jídlo roznášeli lidem. 42 Tak se všichni najedli dosyta 43 a ještě se sesbíralo dvanáct plných košů zbytků. 44 Těch, kteří se najedli, bylo na pět tisíc.
Ježíš jde po vodě
45-46 Hned nato nařídil Ježíš svým učedníkům, aby nasedli na loď a vyrazili přes jezero do Betsaidy. Sám se rozhodl vydat se na cestu o něco později, protože se chtěl ještě s lidmi rozloučit a poslat je domů. Potom vystoupil na blízkou horu, aby se tam modlil. 47 Noc míjela, loď byla někde uprostřed jezera a on sám ještě na hoře. 48 Za ranního svítání viděl, že jeho učeníci stále ještě namáhavě veslují proti větru. Vydal se za nimi po hladině jezera.
Přiblížil se až k lodi a chtěl kolem nich přejít. 49 Když ho spatřili kráčet po vodě, začali křičet hrůzou, protože ho pokládali za přízrak.
50 On je však uklidňoval: „Nebojte se, vždyť jsem to já!“ 51 Pak vstoupil k nim do člunu a vítr hned ustal.
Dlouho se z toho nemohli vzpamatovat. 52 Nechápali ještě, že když Ježíš může rozmnožit chléb, má moc i nad přírodou.
Ježíš uzdravuje všechny, kdo se ho dotýkají
53 Potom přistáli u nejbližšího břehu, v oblasti, která se nazývala stejně jako jezero: Genezaret.
54 Sotva vystoupili z lodi, lidé hned Ježíše poznali a po celém okolí se rozkřiklo, že sem připlul. 55 Ať Ježíš odešel kamkoliv, z celé té krajiny k němu přinášeli nemocné. 56 Všude, kam přišel, ve vesnicích, městech i venku na samotách, kladli na volně přístupná místa nemocné. Prosili ho, aby se mohli dotknout alespoň cípu jeho šatů. A každý, kdo se ho s vírou dotkl, byl uzdraven.
Mark 6
New International Version
Mark 6
New International Version
A Prophet Without Honor(A)
6 Jesus left there and went to his hometown,(B) accompanied by his disciples. 2 When the Sabbath came,(C) he began to teach in the synagogue,(D) and many who heard him were amazed.(E)
“Where did this man get these things?” they asked. “What’s this wisdom that has been given him? What are these remarkable miracles he is performing? 3 Isn’t this the carpenter? Isn’t this Mary’s son and the brother of James, Joseph,[a] Judas and Simon?(F) Aren’t his sisters here with us?” And they took offense at him.(G)
4 Jesus said to them, “A prophet is not without honor except in his own town, among his relatives and in his own home.”(H) 5 He could not do any miracles there, except lay his hands on(I) a few sick people and heal them. 6 He was amazed at their lack of faith.
Jesus Sends Out the Twelve(J)
Then Jesus went around teaching from village to village.(K) 7 Calling the Twelve to him,(L) he began to send them out two by two(M) and gave them authority over impure spirits.(N)
8 These were his instructions: “Take nothing for the journey except a staff—no bread, no bag, no money in your belts. 9 Wear sandals but not an extra shirt. 10 Whenever you enter a house, stay there until you leave that town. 11 And if any place will not welcome you or listen to you, leave that place and shake the dust off your feet(O) as a testimony against them.”
12 They went out and preached that people should repent.(P) 13 They drove out many demons and anointed many sick people with oil(Q) and healed them.
John the Baptist Beheaded(R)(S)
14 King Herod heard about this, for Jesus’ name had become well known. Some were saying,[b] “John the Baptist(T) has been raised from the dead, and that is why miraculous powers are at work in him.”
15 Others said, “He is Elijah.”(U)
And still others claimed, “He is a prophet,(V) like one of the prophets of long ago.”(W)
16 But when Herod heard this, he said, “John, whom I beheaded, has been raised from the dead!”
17 For Herod himself had given orders to have John arrested, and he had him bound and put in prison.(X) He did this because of Herodias, his brother Philip’s wife, whom he had married. 18 For John had been saying to Herod, “It is not lawful for you to have your brother’s wife.”(Y) 19 So Herodias nursed a grudge against John and wanted to kill him. But she was not able to, 20 because Herod feared John and protected him, knowing him to be a righteous and holy man.(Z) When Herod heard John, he was greatly puzzled[c]; yet he liked to listen to him.
21 Finally the opportune time came. On his birthday Herod gave a banquet(AA) for his high officials and military commanders and the leading men of Galilee.(AB) 22 When the daughter of[d] Herodias came in and danced, she pleased Herod and his dinner guests.
The king said to the girl, “Ask me for anything you want, and I’ll give it to you.” 23 And he promised her with an oath, “Whatever you ask I will give you, up to half my kingdom.”(AC)
24 She went out and said to her mother, “What shall I ask for?”
“The head of John the Baptist,” she answered.
25 At once the girl hurried in to the king with the request: “I want you to give me right now the head of John the Baptist on a platter.”
26 The king was greatly distressed, but because of his oaths and his dinner guests, he did not want to refuse her. 27 So he immediately sent an executioner with orders to bring John’s head. The man went, beheaded John in the prison, 28 and brought back his head on a platter. He presented it to the girl, and she gave it to her mother. 29 On hearing of this, John’s disciples came and took his body and laid it in a tomb.
Jesus Feeds the Five Thousand(AD)(AE)
30 The apostles(AF) gathered around Jesus and reported to him all they had done and taught.(AG) 31 Then, because so many people were coming and going that they did not even have a chance to eat,(AH) he said to them, “Come with me by yourselves to a quiet place and get some rest.”
32 So they went away by themselves in a boat(AI) to a solitary place. 33 But many who saw them leaving recognized them and ran on foot from all the towns and got there ahead of them. 34 When Jesus landed and saw a large crowd, he had compassion on them, because they were like sheep without a shepherd.(AJ) So he began teaching them many things.
35 By this time it was late in the day, so his disciples came to him. “This is a remote place,” they said, “and it’s already very late. 36 Send the people away so that they can go to the surrounding countryside and villages and buy themselves something to eat.”
37 But he answered, “You give them something to eat.”(AK)
They said to him, “That would take more than half a year’s wages[e]! Are we to go and spend that much on bread and give it to them to eat?”
38 “How many loaves do you have?” he asked. “Go and see.”
When they found out, they said, “Five—and two fish.”(AL)
39 Then Jesus directed them to have all the people sit down in groups on the green grass. 40 So they sat down in groups of hundreds and fifties. 41 Taking the five loaves and the two fish and looking up to heaven, he gave thanks and broke the loaves.(AM) Then he gave them to his disciples to distribute to the people. He also divided the two fish among them all. 42 They all ate and were satisfied, 43 and the disciples picked up twelve basketfuls of broken pieces of bread and fish. 44 The number of the men who had eaten was five thousand.
Jesus Walks on the Water(AN)(AO)
45 Immediately Jesus made his disciples get into the boat(AP) and go on ahead of him to Bethsaida,(AQ) while he dismissed the crowd. 46 After leaving them, he went up on a mountainside to pray.(AR)
47 Later that night, the boat was in the middle of the lake, and he was alone on land. 48 He saw the disciples straining at the oars, because the wind was against them. Shortly before dawn he went out to them, walking on the lake. He was about to pass by them, 49 but when they saw him walking on the lake, they thought he was a ghost.(AS) They cried out, 50 because they all saw him and were terrified.
Immediately he spoke to them and said, “Take courage! It is I. Don’t be afraid.”(AT) 51 Then he climbed into the boat(AU) with them, and the wind died down.(AV) They were completely amazed, 52 for they had not understood about the loaves; their hearts were hardened.(AW)
53 When they had crossed over, they landed at Gennesaret and anchored there.(AX) 54 As soon as they got out of the boat, people recognized Jesus. 55 They ran throughout that whole region and carried the sick on mats to wherever they heard he was. 56 And wherever he went—into villages, towns or countryside—they placed the sick in the marketplaces. They begged him to let them touch even the edge of his cloak,(AY) and all who touched it were healed.
Bible 21 (B21)
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.
Slovo na cestu (SNC)
Copyright © 1988 by Biblica
New International Version (NIV) 
Holy Bible, New International Version®, NIV® Copyright ©1973, 1978, 1984, 2011 by Biblica, Inc.® Used by permission. All rights reserved worldwide.
NIV Reverse Interlinear Bible: English to Hebrew and English to Greek. Copyright © 2019 by Zondervan.