A A A A A
Bible Book List

Lukáš 10Slovo na cestu (SNC)

10 Ježíš vybral ještě jiných sedmdesát svých následovníků a poslal je ve dvojicích napřed do míst, která chtěl později sám navštívit.

Řekl jim: "Úroda je bohatá, ale ženců je málo. Proste Boha, ať pošle dělníky na svoji sklizeň.

Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky.

Neberte s sebou žádnou peněženku, ani mošnu, ani náhradní obuv. Nemarněte čas zbytečným povídáním.

Do kteréhokoliv domu vejdete, pozdravte je přáním pokoje.

Přijmou-li vás přátelsky, usídlí se skutečně v tom domě pokoj, který jste jim přáli. Odmítnou-li vás, vám pokoj zůstane a oni ho budou postrádat.

7-8 Tam, kde vás přijmou, zůstaňte potřebnou dobu a nerozpakujte se přijmout jejich pohostinnost, protože dělník má právo na svou mzdu.

V tom místě uzdravujte nemocné a hlásejte, že docela nablízku je Boží moc a milosrdenství, že Kristus je zde.

10 Tam, kde vás nepřijmou, vyjděte do ulic a řekněte:

11 'Nechceme od vás nic, i ten váš prach setřásáme se svých nohou. Vezměte však na vědomí, že i k vám přichází Kristus, a protože ho odmítáte, čeká vás Boží soud.

12 Budete na tom hůř než lidé ze Sodomy, kteří neměli takovou příležitost jako vy.'"

13 Pak Ježíš začal hovořit o galilejských městech, kde mu tak mnozí neuvěřili: "Běda ti, Korozain, běda ti, Betsaido!

14 Kdyby se v pohanských městech Tyru a Sidónu děly takové zázraky jako u vás, dávno by činili pokání ze všeho zlého, kterého se kdy dopustili. A tak Tyru a Sidónu bude v den posledního soudu snesitelněji než vám.

15 Poroste až do nebe tvá pýcha, Kafarnaum? Tvůj pád bude veliký!"

16 Potom učedníkům ještě dodal: "Kdo vám bude naslouchat, naslouchá mně, kdo vámi pohrdne, pohrdá i mnou. A kdo mne odmítne, odmítne toho, který mne poslal - samého Boha!"

17 Později se těch sedmdesát učedníků vrátilo s radostnými zprávami: "Pane, dařilo se nám vyhnat i démony, když jsme vyslovili tvé jméno."

18 Ježíš řekl: "Mám před očima satanovu konečnou porážku.

19 Už teď vám dávám moc zašlapávat síly tohoto nepřítele, jako když člověk hubí jedovaté hady a štíry. Nebojte se jich, neuškodí vám.

20 Z toho se však neradujte, že se vám mocnosti zla podrobují, ale radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebi."

21 Boží Duch naplnil Ježíše v té chvíli velkou radostí, takže se modlil: "Děkuji ti, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl před učenými a rozumáři tyto skutečnosti a odkrýváš je dětsky prostým lidem. Ano, Otče, tak se ti to líbí.

22 Všechno jsi mi svěřil; jen ty víš, kdo jsem já a já vím, kdo jsi ty. Nikdo není schopen tě pochopit, pokud mu to neobjasním."

23 Pak se obrátil na své učedníky a řekl jim: "Radujte se, že to všechno smíte vidět na vlastní oči.

24 Mnozí proroci a králové si přáli vidět a slyšet, co vy teď spoluprožíváte, ale nebylo jim to dáno."

25 Jeden z učitelů Zákona chtěl přivést Ježíše do úzkých a zeptal se ho: "Mistře, co mám dělat, abych si zajistil věčný život?"

26 Ježíš mu odpověděl otázkou: "Co o tom říká Mojžíšův zákon? Co tam čteš?"

27 Muž na to uvedl slova ze Zákona: "Miluj Pána Boha z celého srdce, z celé duše, vší silou a celým rozumem a svého bližního miluj tak, jako miluješ sebe."

28 "Správně," řekl Ježíš, "řiď se podle toho a přijdeš do nebe."

29 Zákoník se však nechtěl tak lehce vzdát, a proto se ještě zeptal. "Ale kdo je můj bližní?"

30 Na to mu Ježíš vyprávěl následující příběh: "Jeden muž se vydal z Jeruzaléma do Jericha. Cestou ho přepadli lupiči, okradli, zbili a polomrtvého nechali ležet.

31 Šel kolem kněz, uviděl zraněného, ale vyhnul se mu.

32 I jeden chrámový sluha šel okolo, ale ani ten mu neposkytl pomoc.

33 Nakonec přišel jeden muž ze Samaří. Když uviděl zraněného, bylo mu ho líto.

34 Zapomněl na starou nenávist mezi Židy a Samaritány, ošetřil přepadeného a ovázal mu rány. Pak ho posadil na svého mezka, zavezl do hostince a tam o něho pečoval.

35 Druhého dne dal hostinskému dva stříbrňáky s prosbou: `Věnuj mu potřebnou péči, a kdyby tě to stálo víc, než jsem ti dal, vyrovnám se s tebou, až pojedu zpátky.`"

36 "Co myslíš," zeptal se Ježíš, "který z těch tří se zachoval k tomu přepadenému jako bližní?"

37 Učitel Zákona odpověděl: "Ten, který mu pomohl." Ježíš na to řekl: "Jdi a jednej také tak."

38 Ježíš s učedníky pokračoval v cestě. V jedné vesnici je do svého domu pozvala žena, jménem Marta.

39 Její sestra Marie se posadila a pozorně naslouchala Ježíšovým slovům.

40 Marta měla zatím plné ruce práce s pohoštěním. Za chvíli přišla k Ježíšovi s výčitkou: "Pane, nevidíš, co mám práce, a že Marie si jen tak sedí? Pošli ji, ať mi pomůže!"

41 Ježíš jí odpověděl: "Milá Marto, ty se moc staráš a příliš se namáháš pro věci, které za to nestojí.

42 Člověk potřebuje jen málo. Doopravdy vlastně jen jedno. Marie to pochopila a to jí nikdo nevezme."

Slovo na cestu (SNC)

Copyright © 1988 by Biblica

  Back

1 of 1

You'll get this book and many others when you join Bible Gateway Plus. Learn more

Viewing of
Cross references
Footnotes