Add parallel Print Page Options

Ježíš se zjevuje učedníkům při lovu ryb

21 Později se Ježíš zjevil učedníkům na břehu Genezaretského jezera. 2-3 Šimon Petr tehdy totiž řekl ostatním: „Jdu lovit ryby.“ Někteří se přidali: „Půjdeme s tebou.“ Byli to: Tomáš Dvojče, Natanael z galilejské Káně, Jakub a Jan a ještě další dva.

Vypluli na jezero, ale celou noc se namáhali zbytečně. Za svítání si všimli, že někdo stojí na břehu.

Zavolal na ně: „Přátelé, máte něco k jídlu?“

„Nemáme. Nic jsme neulovili,“ odpověděli.

„Já vám poradím: Hoďte síť na pravou stranu a ulovíte!“

Uposlechli a nemohli přeplněnou síť ani utáhnout. Jan řekl Petrovi: „To je Pán!“

Jakmile to Petr uslyšel, přioblékl se a brodil se ke břehu. Ostatním učedníkům ještě chvíli trvalo, než se člunem a sítí plnou ryb překonali tu nevelkou vzdálenost. Když vystoupili na břeh, uviděli ohniště, na kterém se pekla ryba a chléb.

10 „Přineste několik ryb ze svého úlovku,“ řekl jim Ježíš.

11 Petr šel a vytáhl na břeh síť plnou velkých ryb. Napočítal jich sto padesát tři, a přesto se síť nepotrhala.

12 „A teď se pojďte nasnídat,“ pozval je Ježíš.

Nevyptávali se ho, kdo je; věděli že je to Pán. 13 Ježíš jim rozdělil chléb i ryby.

14 To bylo Ježíšovo třetí setkání s učedníky po vzkříšení.

Ježíš hovoří s Petrem

15 Když pojedli, rozvinul se mezi Ježíšem a Petrem tento rozhovor: „Šimone, miluješ mne více než ostatní?“

„Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“

„Pas mé beránky!“

16 Podruhé se zeptal: „Miluješ mne, Šimone?“

„Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“

„Pečuj o mé ovce!“

17 Zeptal se ho ještě potřetí: „Šimone, máš mne rád?“

Petra zarmoutilo, že se ho potřetí zeptal, zda ho má rád, a odpověděl: „Pane, ty víš všechno, i to, že tě mám rád.“

„Starej se o mé ovečky! – 18 Na jedno však nezapomeň: Donedávna jsi chodil, kam jsi chtěl. Jako stařec rozpřáhneš ruce, přivážou tě a povedou vstříc smrti.“ 19 Tím mu chtěl naznačit, že bude ukřižován a touto smrtí oslaví Boha.

A pak ještě dodal: „Následuj mne!“

20 Petr si všiml, že za nimi jde učedník, který byl Ježíšovi tak blízký. (Ten se při poslední večeři ptal, kdo Ježíše zradí.) 21 Petr se zeptal: „Pane, co bude s ním?“

22 Ježíš odpověděl: „Kdybych ho tu ponechal až do svého příchodu, je to moje věc. Nestarej se o to, ale pojď mojí cestou!“

23 O tom učedníkovi se rozhlásilo, že nezemře, ale Ježíš nic takového neřekl. 24 Je to učedník, který to všechno zaznamenal, a jeho svědectví je spolehlivé.

25 Ježíš učinil ještě mnoho jiného, co tu není zaznamenáno. Kdyby se to všechno mělo vypsat, svět by to nemohl pochopit. To, co je zapsáno, stačí, abyste uvěřili, že Ježíš je Kristus, Boží Syn, a aby se vám v něm otevřel věčný život.

Ježíš učí o vinné révě a ratolestech

15 „Jsem kmen vinné révy a můj Otec je vinařem. Odřezává plané výhonky a plodné očišťuje, aby nesly větší úrodu. I vás očistil, a to mým poselstvím. Zůstaňte ve spojení se mnou. Vždyť výhonek oddělený od kmene nemůže nést žádné ovoce; právě tak je to i s vámi.

Já jsem vinný kmen a vy jste výhonky. Proto jen v těsném spojení se mnou prožijete plodný život. Beze mne to nedokážete. Kdo žije beze mne, bude jako planý výhonek odříznut, uschne a bude spálen. Zůstanete-li se mnou spojeni a nepřestane-li na vás působit mé poselství, pak dostanete všechno, o co v modlitbě požádáte.

Když povedete plodný život jako moji učedníci, vzdáte tím čest Bohu. Miluji vás tak, jako mne miluje Otec. 10 Jste-li se mnou spojeni poslušností mých příkazů, proudí do vás Boží láska jako životodárná míza.

Právě tak jsem já spojen poslušností s Otcem a naplněn jeho láskou. 11 Raduji se z toho a chci, abyste se i vy mohli vždycky plně radovat. 12 Přikazuji vám, abyste se vzájemně milovali tak, jako jsem já miloval vás. 13 Největší lásku přátelům prokáže ten, kdo za ně položí vlastní život.

14 Zůstanete mými přáteli, budete-li jednat v souladu se mnou. 15 Nejste už mými sluhy, protože sluha se nevyzná v úmyslu svého pána. Řekl jsem vám s důvěrou vše, co vím od Otce, a proto jste se stali mými přáteli. 16 Já jsem si vybral vás, ne vy mne. Vybavil jsem vás k tomu, abyste žili plodný život, který by před Bohem obstál. Proste a Otec vám to dá. 17 Usilujte především o vzájemnou lásku.

Ježíš hovoří o nenávisti světa

18 Lidé vás budou nenávidět, ale vzpomeňte si, že mne nenáviděli dříve než vás. 19 Milovali by vás, kdybyste se přizpůsobili. Vy mezi ně ale nepatříte, protože já jsem si vás vyvolil. Vyvedl jsem vás ze světa a oni vás za to nenávidí. 20 Připomeňte si slova, která jsem vám už jednou řekl: sluha není větší než jeho pán.

Jestliže pronásledují mne, jak by nepronásledovali vás! Když chytali za slovo mne, budou číhat i na vás. 21 To všechno vám budou dělat proto, že nevěří, že za mnou i za vámi stojí Bůh.

22 Kdybych byl nepřišel a nemluvil k nim, byli by bez viny. Teď jsou však bez výmluvy. 23 Ti, kdo mnou pohrdají, pohrdají Bohem. 24-25 Usvědčuje je moje dílo, které nemá obdoby. Mají je před očima, a přece se zatvrdili proti mně i Otci. Však je o nich psáno v Písmu: ‚Nenáviděli mne bez důvodu.‘

26 Pošlu vám zastánce od Otce – Ducha pravdy, který pochází z Otce. Ten dosvědčí, co vám říkám. 27 Ale i vy budete mými svědky, protože mne všude provázíte.

16 Těmito slovy jsem vás chtěl varovat, abyste nepodlehli zmatku z budoucích událostí. Nejdříve vás vyženou ze synagog. Pak vás budou dokonce zabíjet v domnění, že tím slouží Bohu. Budou to dělat, protože nepoznali Otce ani mne. Říkám to proto, abyste se na má slova rozpomněli, až se naplní.

Zatím jsem o tom nemluvil, protože jsem byl s vámi.

Ježíš učí o Duchu svatém

5-6 Můj čas se však naplnil a já brzy odejdu k tomu, který mne poslal. Vidím však, že nechápete, kam jdu. Místo abyste se radovali, jste stísněni smutkem a starostmi. Věřte mi, že pro vás bude lepší, když odejdu. Kdybych zůstal, Zastánce by k vám nepřišel. Odejdu-li, pošlu ho k vám.

Až přijde, ukáže lidem, v čem spočívá hřích, zda existuje spravedlnost a koho je třeba soudit.

Hřích je v tom, že lidé ve mne nevěří. 10 Spravedlnost je v tom, že Bůh potrestal Krista jako zástupce hříšníků, vzkřísil ho a přijal do své slávy. 11 A soud znamená, že uchvatitel tohoto světa je již odsouzen.

12 Je toho ještě mnoho, co bych vám chtěl říci, ale vy to nemůžete v této chvíli pochopit. 13 Teprve až přijde Duch svatý, odkryje vám plnou pravdu. 14 On bude jejím věrným tlumočníkem. Oznámí vám i to, co má přijít.

15 Nebude zdůrazňovat sebe, ale vyvyšovat mne, protože mně Otec svěřil všechno. A tak co vám sdělí Duch, bude ukazovat vždycky ke mně.

Ježíš učí o užívání jeho jména v modlitbě

16 Zanedlouho již mezi vámi nebudu, ale brzy potom mě znovu uvidíte. Pak půjdu zase k Otci.“

17-18 „O čem to jen mluví?“ ptali se učedníci jeden druhého. „Kde bude zanedlouho? Kdy ho zase uvidíme? Co to znamená, že půjde k Otci? Tomu nerozumíme.“

19 Ježíš poznal, že si učedníci s jeho slovy nevědí rady. „Vysvětlím vám to,“ řekl. 20 „Brzy se svět bude radovat z mého utrpení, zatímco vy budete plakat. Ale váš pláč se záhy promění v radost, protože mne opět uvidíte. 21 Vaše radost se bude podobat radosti ženy, která zapomněla na všechnu úzkost a porodní bolesti, protože se jí narodilo dítě. 22-23 Nyní jste smutní, ale budete se zase radovat, až se setkáme. O tuto radost vás nikdo nepřipraví. Pak všechno pochopíte.

24 Znovu vás vyzývám, abyste se ve svých modlitbách k Otci na mne odvolávali a on vás vyslyší. Proste, Bůh vás obdaruje a vaše radost bude plná.

25 Dosud jsem o těchto věcech mluvil v podobenstvích, ale brzy budu o Otci hovořit otevřeně. 26 Nespoléhejte se na to, že já budu prosit Otce za vás, ale vy se modlete a odvolávejte na mne. 27 Vždyť vás Otec miluje pro vaši lásku ke mně a pro víru, se kterou jste mne přijali jako Božího Syna.

28 Pravda je nejen to, že jsem od Otce přišel, ale i to, že se k němu opět vrátím.“

29 „Teď už ti rozumíme,“ přisvědčili učedníci. „Co jsi dříve říkal v náznacích, pověděl jsi teď jasně. 30 Pochopili jsme, že víš všechno a rozumíš už napřed našim otázkám. Teď opravdu věříme, že jsi přišel od Boha.“

31 „Opravdu tomu věříte?“ otázal se jich Ježíš. 32 „Nastane čas, vlastně už nastal, kdy se rozprchnete do svých domovů a necháte mne samotného. Já však nebudu sám, protože Otec je se mnou. 33 Toto všechno jsem vám řekl proto, abyste ve spojení se mnou našli jistotu a klid. Svět vám připraví mnoho těžkostí, ale neztrácejte odvahu. Já jsem nad ním zvítězil.“

Ježíš se modlí sám za sebe

17 Když Ježíš domluvil, pohlédl vzhůru k nebi a řekl:

„Otče, přichází můj čas. Přiznej se ke mně a dovol, abych prokázal tvoji velikost. Svěřil jsi mi přece moc nade všemi, abych ty, které mi dáváš, uvedl do věčného života. Kdo chce věčně žít, musí poznat tebe jako jediného pravého Boha a mne jako toho, kterého jsi poslal. Vykonal jsem vše, co jsi mi uložil, a tím jsem dokázal, v čem je tvoje velikost. Otče, navrať mi nyní moc a čest, kterou jsem měl u tebe dřív, než byl svět.

Ježíš se modlí za svoje učedníky

Lidé tě nechápou, ale těm, které jsi mi dal, jsem objasnil, kdo vlastně jsi. Patří tobě a tys mi je svěřil. Dali na má slova a poznali, že pocházejí od tebe. Všechno, cos mi pro ně svěřil, jsem jim předal a oni uvěřili, že jsi mne poslal.

Nemodlím se teď za celý svět, ale za ty, které jsi mi už dal, neboť oni jsou tvoji. 10 Vždyť všechno, co patří mně, je tvoje a všechno, co je tvé, je moje. Na nich bude patrná moje sláva. 11 Já odcházím k tobě, oni zůstávají. Otče svatý, vezmi si je teď na starost a sjednocuj je tak, jak jsme my zajedno. 12 Já jsem o ně pečoval, dokud jsem byl s nimi. Chránil jsem je, takže jsem nikoho neztratil – kromě Jidáše. Ale i jeho zrada musí posloužit tvým plánům.

13 Proč o té péči znovu mluvím? Odcházím k tobě, ale chci, aby si oni uchovali plnou radost. 14 Svěřil jsem jim tvé slovo a svět se postavil proti nim, protože stejně jako já nesplynuli s proudem. 15 Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je chránil od zlého. 16 Oni nepatří světu, jako ani já mu nepatřím. 17 Strhni je svým slovem a přiveď je k dokonalosti svou pravdou. 18 Posílám je do světa právě tak, jako jsi ty poslal mne. 19 Pokládám za ně svůj život, aby oni své životy zasvětili pravdě.

Ježíš se modlí za budoucí věřící

20 Nemodlím se jen za ně, ale také za ty, kteří přijmou jejich poselství a uvěří ve mne. 21-23 Dávej jim tutéž jednotu, která spojuje nás, aby z jejich jednomyslného svědectví svět poznal, že jsi ty mne poslal. Jejich jednomyslnost ať je odleskem jednoty mezi mnou a tebou. Já působím v nich, jako ty působíš ve mně. To je sjednocuje a lidé poznají, že jsi mne poslal a že je miluješ tak jako mne.

24 Otče, dal jsi mi je a já chci, aby přišli tam, kam jdu já. Poznali mne v plné slávě, kterou jsi mi dal z lásky, dřív než byl svět. 25 Otče, vím, že jsi hoden vší důvěry, ale svět si to neuvědomuje. Tito však poznali, že jsi mne poslal. 26 Objasnil jsem jim a ještě objasním, kdo jsi.

Ať milují tak, jako miluješ ty mne. Pak se mezi nimi budou lidé setkávat se mnou.“