A A A A A
Bible Book List

Jan 20Slovo na cestu (SNC)

20 První den po sobotě, ještě před rozedněním, přišla Ježíšovu hrobu Marie Magdaléna. Uviděla, že kamenný uzávěr hrobky je odsunut.

Běžela k Petrovi a k učedníku, kterého měl Ježíš tolik rád a oznámila jim: "Našeho Pána vzali z hrobu a nevíme, kam ho položili."

3-4 Ti dva se zvedli a spěchali ke hrobu. Druhý učedník Petra předběhl a byl tam první.

Do hrobu však jenom nahlédl a uviděl prázdné plátno.

Ale tu přiběhl Petr, který vešel dovnitř a kromě plátna nalezl

i šátek, jímž byla ovázána Ježíšova hlava; ten byl svinutý a položený zvlášť.

8-9 Za Petrem vstoupil do hrobu i druhý učedník, všechno si prohlédl a uvěřil, že Ježíš vstal z mrtvých. Až dosud to totiž s ostatními nechápal.

10 Oba učedníci se vrátili zpět,

11 ale Marie zůstala u hrobu a plakala.

12 Náhle spatřila v hrobce dva anděly v bílém; seděli na obou koncích kamenné lavice, na níž předtím spočívalo Ježíšovo tělo.

13 "Ženo, proč pláčeš?" zeptali se jí. "Vzali mého Pána a nevím, kam ho uložili."

14 Když to řekla, obrátila se a spatřila, že za ní někdo stojí.

15 Neznámý ji oslovil: "Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?" Myslela, že je to zahradník a odpověděla: "Pane, jestli jsi ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho uložil a já ho pochovám."

16 Ježíš jí řekl: "Marie!" Pohlédla na něj a řekla: "Můj Mistře!" a poklekla před ním.

17 "Nedotýkej se mne!" varoval ji Ježíš, "ještě jsem se nevrátil k svému Otci. Běž a pověz bratřím, že odcházím k svému i vašemu Bohu a Otci."

18 Marie Magdaléna vyhledala učedníky a řekla jim: "Viděla jsem Pána," a sdělila jim, co jí uložil.

19 Téhož dne večer byli učedníci pohromadě za zamčenými dveřmi, protože se báli, že teď přijdou Židé na ně. Pojednou stál Ježíš mezi nimi a řekl: "Pokoj vám!"

20 Potom jim ukázal rány v rukou a v boku. To byla radost pro učedníky, že zase vidí svého Pána!

21 Ježíš opakoval: "Pokoj vám!" a pokračoval: "Otec vyslal mne a já vysílám vás."

22 Dýchl na ně a řekl: "Přijměte svatého Ducha!

23 Komu budete zvěstovat odpuštění hříchů a přijme je, tomu bude odpuštěno. Komu tu zvěst zadržíte, zůstává ve svém hříchu."

24 Toho večera chyběl mezi učedníky Tomáš, kterému přezdívali Dvojče.

25 Ostatní mu o setkání s Ježíšem vyprávěli, ale on pochyboval: "Neuvěřím, dokud neuvidím a neohmatám rány na jeho rukou a boku."

26 Po týdnu byli učedníci znovu spolu a tentokrát byl s nimi i Tomáš. Dveře byly zase zamčeny, když se Ježíš mezi ně postavil a oslovil je: "Pokoj vám !"

27 Potom se obrátil k Tomášovi: "Podívej se a sáhni si na mé rány! Už nepochybuj, ale věř!"

28 Tomáš přesvědčen vyznal: "Jsi můj Pán a můj Bůh!"

29 Ježíš mu na to řekl: "Viděl jsi mne, a proto věříš. Cennější však je nevidět a uvěřit."

Slovo na cestu (SNC)

Copyright © 1988 by Biblica

  Back

1 of 1

You'll get this book and many others when you join Bible Gateway Plus. Learn more

Viewing of
Cross references
Footnotes