Add parallel Print Page Options

17 Dech mě opouští,
mé dny skončily,
jen hřbitov zbývá mi.
Jsou se mnou ale ještě ti posměvači –
kvůli jejich zlobě nezamhouřím oči!

Slož za mne záruku, kterou určil jsi –
kdo jiný by se za mě zaručil?
Jejich srdce jsi zbavil soudnosti,
takovým přece nedáš zvítězit!
Říká se: ‚Kdo zištně zrazuje přátele,
zbavuje vlastní děti vyhlídek.‘

Bůh ze mě pro všechny udělal přísloví,
kdekdo mi plivne do očí.
Oči se mi kalí hořkostí,
z mých údů zbývá pouhý stín.
Při pohledu na mě se děsí poctiví,
nevinní jsou pobouřeni: ‚Vida, bezbožník!‘
Spravedlivý ale jde svou cestou dál,
kdo má čisté ruce, se zviklat nenechá.
10 Nuže, vy všichni, zkuste to znovu –
moudrého mezi vámi ale nenajdu!

11 Mé dny uplynuly i s mými úmysly,
touhy mého srdce se zhatily.
12 Obrátit usilují noc na den,
v temnotě říkají: ‚Světlo blíží se!‘
13 Je-li mou nadějí domov ve hrobě,
mám-li si ustlat lože v temnotě,
14 mám-li nazývat jámu otcem svým
a červy svou matkou a sestrami –
15 kde potom bude ta má naděje?
Ta má naděje – kdo ji zahlédne?
16 Sestoupí se mnou do hrobu?
Lehneme si spolu do prachu?“

17 Dech mě opouští,
mé dny skončily,
jen hřbitov zbývá mi.
Jsou se mnou ale ještě ti posměvači –
kvůli jejich zlobě nezamhouřím oči!

Slož za mne záruku, kterou určil jsi –
kdo jiný by se za mě zaručil?
Jejich srdce jsi zbavil soudnosti,
takovým přece nedáš zvítězit!
Říká se: ‚Kdo zištně zrazuje přátele,
zbavuje vlastní děti vyhlídek.‘

Bůh ze mě pro všechny udělal přísloví,
kdekdo mi plivne do očí.
Oči se mi kalí hořkostí,
z mých údů zbývá pouhý stín.
Při pohledu na mě se děsí poctiví,
nevinní jsou pobouřeni: ‚Vida, bezbožník!‘
Spravedlivý ale jde svou cestou dál,
kdo má čisté ruce, se zviklat nenechá.
10 Nuže, vy všichni, zkuste to znovu –
moudrého mezi vámi ale nenajdu!

11 Mé dny uplynuly i s mými úmysly,
touhy mého srdce se zhatily.
12 Obrátit usilují noc na den,
v temnotě říkají: ‚Světlo blíží se!‘
13 Je-li mou nadějí domov ve hrobě,
mám-li si ustlat lože v temnotě,
14 mám-li nazývat jámu otcem svým
a červy svou matkou a sestrami –
15 kde potom bude ta má naděje?
Ta má naděje – kdo ji zahlédne?
16 Sestoupí se mnou do hrobu?
Lehneme si spolu do prachu?“