Moisés bendice a las tribus

33 Antes de su muerte, Moisés, hombre de Dios, bendijo a los israelitas. Les dijo:

«Vino el Señor desde el Sinaí,
    vino sobre su pueblo, como aurora, desde Seír;
    resplandeció desde el monte Parán.
Llegó con millares de santos
    desde el sur, desde las laderas de sus montañas.
Él es quien ama a su pueblo;
    todos los santos están en su mano.
A sus pies ellos se postran
    y de él reciben instrucción.
Es la ley que nos dio Moisés,
    la herencia de la asamblea de Jacob.
Él era rey sobre Jesurún[a]
    cuando los líderes del pueblo se reunieron,
    junto con las tribus de Israel.

»Que Rubén viva y que no muera;
    ¡sean innumerables sus hombres!».

Y esto dijo acerca de Judá:

«Oye, Señor, el clamor de Judá;
    hazlo volver a su pueblo.
Judá defiende su causa con sus propias fuerzas.
    ¡Ayúdalo contra sus enemigos!».

Acerca de Leví dijo:

«El urim y el tumim pertenecen
    a tu fiel servidor.
Lo pusiste a prueba en Masá;
    en las aguas de Meribá contendiste con él.
Dijo de su padre y de su madre:
    “No los tomo en cuenta”.
No reconoció a sus hermanos
    y hasta desconoció a sus hijos,
pero tuvo en cuenta tu palabra
    y obedeció tu pacto.
10 Enseñó tus ordenanzas a Jacob
    y tu ley a Israel.
Presentó ante ti, sobre tu altar,
    el incienso y las ofrendas del todo quemadas.
11 Bendice, Señor, sus logros
    y acepta la obra de sus manos.
Destruye el poder de sus adversarios;
    ¡que nunca más se levanten sus enemigos!».

12 Acerca de Benjamín dijo:

«Que el amado del Señor repose seguro en él,
    porque lo protege todo el día
    y descansa tranquilo entre sus hombros».

13 Acerca de José dijo:

«El Señor bendiga su tierra
    con el rocío precioso del cielo
    y con las aguas que brotan de la tierra;
14 con los mejores frutos del sol
    y los mejores productos de la luna;
15 con lo más selecto de las antiguas montañas
    y la fertilidad de las colinas eternas;
16 con lo mejor de lo que llena la tierra
    y el favor del que mora en la zarza ardiente.
Repose todo esto sobre la cabeza de José,
    sobre la frente del elegido entre sus hermanos.
17 José es majestuoso como primogénito de toro;
    ¡poderoso como un toro salvaje!
Con sus cuernos atacará a las naciones,
    hasta arrinconarlas en los confines del mundo.
¡Tales son las decenas de millares de Efraín,
    los millares de Manasés!».

18 Acerca de Zabulón dijo:

«Tú, Zabulón, eres feliz emprendiendo viajes,
    y tú, Isacar, quedándote en tu campamento.
19 Invitarán a los pueblos a subir a la montaña,
    para ofrecer allí sacrificios de justicia.
Disfrutarán de la abundancia del mar
    y de los tesoros escondidos en la arena».

20 Acerca de Gad dijo:

«¡Bendito el que ensanche los dominios de Gad!
    Ahí habita Gad como león,
    desgarrando brazos y cabezas.
21 Escogió la mejor tierra para sí;
    se guardó la porción del líder.
Cuando los jefes del pueblo se reunieron,
    cumplió la justa voluntad del Señor,
    las leyes que había dado a Israel».

22 Acerca de Dan dijo:

«Dan es un cachorro de león,
    que salta desde Basán».

23 Acerca de Neftalí dijo:

«Neftalí rebosa del favor del Señor
    y está lleno de sus bendiciones;
    sus dominios se extienden desde el lago hasta el sur».

24 Acerca de Aser dijo:

«Aser es el más bendito de los hijos;
    que sea el favorito de sus hermanos
    y se empape en aceite los pies.
25 Tus cerrojos serán de hierro y bronce;
    ¡que dure tu fuerza tanto como tus días!

26 »No hay nadie como el Dios de Jesurún,
    que para ayudarte cabalga en los cielos,
    entre las nubes, con toda su majestad.
27 El Dios eterno es tu refugio;
    por siempre te sostiene entre sus brazos.
Expulsará de tu presencia a tus enemigos
    y te ordenará que los destruyas.
28 ¡Vive seguro, Israel!
    ¡Habita sin enemigos, fuente de Jacob!
Tu tierra está llena de trigo y de vino nuevo;
    tus cielos destilan rocío.
29 ¡Dichoso eres Israel!
    ¿Quién como tú,
    pueblo rescatado por el Señor?
Él es tu escudo y tu ayuda;
    él es tu espada victoriosa.
Tus enemigos se doblegarán ante ti;
    sus espaldas te servirán de tapete».[b]

Footnotes

  1. 33:5 En hebreo, Jesurún significa el justo, es decir, Israel; también en v. 26.
  2. 33:29 sus … tapete. Alt. hollarás sus altares paganos.

Mojžíšova závěť

33 Toto je požehnání, které Boží muž Mojžíš před svou smrtí udělil synům Izraele. Řekl:

„Hospodin přišel ze Sinaje,
ze Seíru, jako když slunce vychází,
tak jim z pohoří Paran zazářil.
S nesčíslnými tisíci kráčel od Kádeše,
oheň Zákona vzešel z jeho pravice.
Ó, jak miluješ lidi!
Všechny své svaté v ruce máš.
Oni se k tvým nohám přivinuli,
aby přijímali slova tvá –
Zákon, jenž Mojžíš vydal nám,
dědictví shromáždění Jákobova.
Ješurunovi [a] stal se králem,
vůdcové lidu když sešli se
společně s kmeny Izraele.

Ruben ať žije, ať nikdy nevymře,
ač jeho mužů jen hrstka je!“

O Judovi řekl:

„Vyslýchej, Hospodine, hlas Judův,
k jeho lidu jej zpět přiváděj.
Když bojuje svou vlastní rukou,
proti nepřátelům mu pomáhej.“

O Levim řekl:

„Kéž tvé urim a tumim, [b] Hospodine,
připadne muži tobě věrnému!
Zkusils jej onou zkouškou v Masse,
přel ses s ním u vod sváru v Meribě.
O otci i matce řekl: ‚Nehledím na ně!‘
Na vlastní bratry nebral zřetel
a ke svým dětem neznal se. [c]
Ano, tvé slovo zachovali,
tvou smlouvu budou střežit levité.
10 Jákoba budou tvým pravidlům učit
a Zákonu tvému Izrael.
Kadidlo před tebe budou klást,
zápaly přinášet ti na oltář.
11 Požehnej, Hospodine, jeho síle,
v díle jeho rukou zalíbení měj.
Jeho protivníky udeř do slabin,
aby jeho nepřátelé už nikdy nevstali!“

12 O Benjamínovi řekl:

„Hospodinův miláček to je –
kéž zůstává u něj v bezpečí!
On jej ochraňuje každý den,
vždyť odpočívá v jeho náručí.“

13 O Josefovi řekl:

„Jeho zemi ať žehná Hospodin
nejlepší rosou z nebe nahoře,
prameny sahajícími dolů do hloubky,
14 nejlepšími dary slunce,
nejlepší úrodou všech měsíců,
15 největší chloubou hor odvěkých,
nejlepšími dary věčných pahorků,
16 nejlepším ze země a její plnosti!
Přízeň Toho, jenž přebývá v keři, [d]
na hlavě Josefově nechť spočine,
na temeni vyvoleného z bratří!
17 Jak prvorozenému býku čest mu náleží,
jeho rohy jsou rohy buvolí;
národy ze všech zemských končin
on těmi rohy porazí.
Takové ať jsou desetitisíce Efraimovy,
takové tisíce Manasesovy!“

18 O Zabulonovi řekl:

„Raduj se, Zabulone, kdykoli vycházíš,
a ty, Isachare, v stanech svých!
19 Na horu svolají různé národy,
tam budou přinášet pravé oběti.
Budou sytit z mořského bohatství,
z pokladů v písku ukrytých.“

20 O Gádovi řekl:

„Požehnán buď Ten, jenž Gáda rozšiřuje!
Gád se uložil jako lvice,
s ramenem i hlavu utrhne!
21 To nejlepší si nechal pro sebe,
díl, jenž je velitelům vyhrazen.
V čele lidu totiž směle šel
a Hospodinovu spravedlnost prováděl,
jeho rozhodnutí pro celý Izrael.“

22 O Danovi řekl:

„Dan je mladý lev,
z Bášanu vyskakuje!“

23 O Neftalímovi řekl:

„Přízní jsi nasycen, Neftalíme,
požehnání Hospodinova jsi pln,
jezero i s jižní stranou opanuj!“

24 O Ašerovi řekl:

„Nad jiné syny požehnán je Ašer,
mezi bratry ať je oblíben,
své nohy ať smáčí olejem!
25 Z železa a bronzu ať jsou tvé závory,
po všechny své dny žij v bezpečí.

26 Nikdo není jako Bůh, Ješurune! [e]
Na pomoc tobě spěchá nebem,
brázdí oblaka ve slávě své!
27 Odvěký Bůh je tvým útočištěm,
věčné náručí tě podepře.
Tvé nepřátele před tebou žene
a říká: ‚Vyhlaď je!‘ [f]
28 Izrael proto bydlí v bezpečí,
Jákobův příbytek [g] nikdo neruší
v zemi obilí a vína,
kde z nebe padá rosa.

29 Jak jsi, Izraeli, blažený!
Kdo je ti podobný,
lide, jejž Hospodin zachránil!
On je štítem tvé ochrany
a mečem tvého vítězství.
Ať se tví nepřátelé před tebou krčí
a ty ať jim šlapeš po šíji!“

Footnotes

  1. Pátá Mojžíšova 33:5 Deut 32:15
  2. Pátá Mojžíšova 33:8 losy k dotazování na Boží vůli (viz Exod 28:30)
  3. Pátá Mojžíšova 33:9 Exod 32:25–29
  4. Pátá Mojžíšova 33:16 Exod 3:1–4
  5. Pátá Mojžíšova 33:26 Deut 32:15; 33:5
  6. Pátá Mojžíšova 33:27 Exod 23:27–30; Num 33:51–53; Deut 9:3; 11:23–25
  7. Pátá Mojžíšova 33:28 podle LXX (MT: pramen)