约翰福音 13
Chinese Union Version Modern Punctuation (Simplified)
耶稣洗门徒的脚做榜样
13 逾越节以前，耶稣知道自己离世归父的时候到了。他既然爱世间属自己的人，就爱他们到底。 2 吃晚饭的时候——魔鬼已将卖耶稣的意思放在西门的儿子加略人犹大心里—— 3 耶稣知道父已将万有交在他手里，且知道自己是从神出来的，又要归到神那里去， 4 就离席站起来，脱了衣服，拿一条手巾束腰。 5 随后把水倒在盆里，就洗门徒的脚，并用自己所束的手巾擦干。 6 挨到西门彼得，彼得对他说：“主啊，你洗我的脚吗？” 7 耶稣回答说：“我所做的，你如今不知道，后来必明白。” 8 彼得说：“你永不可洗我的脚！”耶稣说：“我若不洗你，你就与我无份了。” 9 西门彼得说：“主啊，不但我的脚，连手和头也要洗！” 10 耶稣说：“凡洗过澡的人，只要把脚一洗，全身就干净了。你们是干净的，然而不都是干净的。” 11 耶稣原知道要卖他的是谁，所以说“你们不都是干净的”。
12 耶稣洗完了他们的脚，就穿上衣服，又坐下，对他们说：“我向你们所做的，你们明白吗？ 13 你们称呼我夫子，称呼我主，你们说的不错，我本来是。 14 我是你们的主、你们的夫子，尚且洗你们的脚，你们也当彼此洗脚。 15 我给你们做了榜样，叫你们照着我向你们所做的去做。 16 我实实在在地告诉你们：仆人不能大于主人，差人也不能大于差他的人。 17 你们既知道这事，若是去行就有福了。
耶稣预指卖他的人
18 “我这话不是指着你们众人说的，我知道我所拣选的是谁。现在要应验经上的话说：‘同我吃饭的人用脚踢我。’ 19 如今事情还没有成就，我要先告诉你们，叫你们到事情成就的时候，可以信我是基督。 20 我实实在在地告诉你们：有人接待我所差遣的，就是接待我；接待我，就是接待那差遣我的。”
21 耶稣说了这话，心里忧愁，就明说：“我实实在在地告诉你们：你们中间有一个人要卖我了。” 22 门徒彼此对看，猜不透所说的是谁。 23 有一个门徒，是耶稣所爱的，侧身挨近耶稣的怀里。 24 西门彼得点头对他说：“你告诉我们主是指着谁说的。” 25 那门徒便就势靠着耶稣的胸膛，问他说：“主啊，是谁呢？” 26 耶稣回答说：“我蘸一点饼给谁，就是谁。”耶稣就蘸了一点饼，递给加略人西门的儿子犹大。 27 他吃了以后，撒旦就入了他的心。耶稣便对他说：“你所做的，快做吧！” 28 同席的人没有一个知道为什么对他说这话。 29 有人因犹大带着钱囊，以为耶稣是对他说“你去买我们过节所应用的东西”，或是叫他拿什么周济穷人。 30 犹大受了那点饼，立刻就出去。那时候是夜间了。
主赐一条新命令
31 他既出去，耶稣就说：“如今人子得了荣耀，神在人子身上也得了荣耀。 32 神要因自己荣耀人子，并且要快快地荣耀他。 33 小子们，我还有不多的时候与你们同在，后来你们要找我，但我所去的地方你们不能到。这话我曾对犹太人说过，如今也照样对你们说。 34 我赐给你们一条新命令，乃是叫你们彼此相爱，我怎样爱你们，你们也要怎样相爱。 35 你们若有彼此相爱的心，众人因此就认出你们是我的门徒了。”
预言彼得不认主
36 西门彼得问耶稣说：“主往哪里去？”耶稣回答说：“我所去的地方，你现在不能跟我去，后来却要跟我去。” 37 彼得说：“主啊，我为什么现在不能跟你去？我愿意为你舍命！” 38 耶稣说：“你愿意为我舍命吗？我实实在在地告诉你：鸡叫以先，你要三次不认我。”
Johannes 13
Svenska 1917
13 Före påskhögtiden hände sig detta. Jesus visste att stunden var kommen för honom att gå bort ifrån denna världen till Fadern; och såsom han allt hittills hade älskat sina egna här i världen, så gav han dem nu ett yttersta bevis på sin kärlek.
2 De höllo nu aftonmåltid, och djävulen hade redan ingivit Judas Iskariot, Simons son, i hjärtat att förråda Jesus.
3 Och Jesus visste att Fadern hade givit allt i hans händer, och att han hade gått ut från Gud och skulle gå till Gud.
4 Men han stod upp från måltiden och lade av sig överklädnaden och tog en linneduk och band den om sig.
5 Sedan slog han vatten i ett bäcken och begynte två lärjungarnas fötter och torkade dem med linneduken som han hade bundit om sig.
6 Så kom han till Simon Petrus. Denne sade då till honom: »Herre, skulle du två mina fötter?»
7 Jesus svarade och sade till honom: »Vad jag gör förstår du icke nu, men framdeles skall du fatta det.»
8 Petrus sade till honom: »Aldrig någonsin skall du två mina fötter!» Jesus svarade honom: »Om jag icke tvår dig, så har du ingen del med mig.»
9 Då sade Simon Petrus till honom: »Herre, icke allenast mina fötter, utan ock händer och huvud!»
10 Jesus svarade honom: »Den som är helt tvagen, han behöver allenast två fötterna; han är ju i övrigt hel och hållen ren. Så ären ock I rena -- dock icke alla.»
11 Han visste nämligen vem det var som skulle förråda honom; därför sade han att de icke alla voro rena.
12 Sedan han nu hade tvagit deras fötter och tagit på sig överklädnaden och åter lagt sig ned vid bordet, sade han till dem: »Förstån I vad jag har gjort med eder?
13 I kallen mig 'Mästare' och 'Herre', och I säger rätt, ty jag är så.
14 Har nu jag, eder Herre och Mästare, tvagit edra fötter, så ären ock I pliktiga att två varandras fötter.
15 Jag har ju givit eder ett föredöme, för att I skolen göra såsom jag har gjort mot eder.
16 Sannerligen, sannerligen säger jag eder: Tjänaren är icke förmer än sin herre, ej heller sändebudet förmer än den som har sänt honom.
17 Då I veten detta, saliga ären I, om I ock gören det.
18 Jag talar icke om eder alla; jag vet vilka jag har utvalt. Men detta skriftens ord skulle ju fullbordas: 'Den som åt mitt bröd, han lyfte mot mig sin häl.'
19 Redan nu, förrän det sker, säger jag eder det, för att I, när det har skett, skolen tro att jag är den jag är.
20 Sannerligen, sannerligen säger jag eder: Den som tager emot den jag sänder, han tager emot mig; och den som tager emot mig, han tager emot honom som har sänt mig.»
21 När Jesus hade sagt detta, blev han upprörd i sin ande och betygade och sade: »Sannerligen, sannerligen säger jag eder: En av eder skall förråda mig.»
22 Då sågo lärjungarna på varandra och undrade vilken han talade om.
23 Nu var där bland lärjungarna en som låg till bords invid Jesu bröst, den lärjunge som Jesus älskade.
24 Åt denne gav då Simon Petrus ett tecken och sade till honom: »Säg vilken det är som han talar om.»
25 Han lutade sig då mot Jesu bröst och frågade honom: »Herre, vilken är det?»
26 Då svarade Jesus: »Det är den åt vilken jag räcker brödstycket som jag nu doppar.» Därvid doppade han brödstycket och räckte det åt Judas, Simon Iskariots son.
27 Då, när denne hade tagit emot brödstycket, for Satan in i honom. Och Jesus sade till honom: »Gör snart vad du gör.»
28 Men ingen av dem som lågo där till bords förstod varför han sade detta till honom.
29 Ty eftersom Judas hade penningpungen om hand, menade några att Jesus hade velat säga till honom: »Köp vad vi behöva till högtiden», eller ock att han hade tillsagt honom att giva något åt de fattiga.
30 Då han nu hade tagit emot brödstycket, gick han strax ut; och det var natt.
31 Och när han hade gått ut, sade Jesus: »Nu är Människosonen förhärligad, och Gud är förhärligad i honom.
32 Är nu Gud förhärligad i honom, så skall ock Gud förhärliga honom i sig själv, och han skall snart förhärliga honom.
33 Kära barn, allenast en liten tid är jag ännu hos eder; I skolen sedan söka efter mig, men det som jag sade till judarna: 'Dit jag går, dit kunnen I icke komma', detsamma säger jag nu ock till eder.
34 Ett nytt bud giver jag eder, att I skolen älska varandra; ja, såsom jag har älskat eder, så skolen ock I älska varandra.
35 Om I haven kärlek inbördes, så skola alla därav förstå att I ären mina lärjungar.»
36 Då frågade Simon Petrus honom: »Herre, vart går du?» Jesus svarade: »Dit jag går, dit kan du icke nu följa mig; men framdeles skall du följa mig.»
37 Petrus sade till honom: »Herre, varför kan jag icke följa dig nu? Mitt liv vill jag giva för dig.»
38 Jesus svarade: »Ditt liv vill du giva för mig? Sannerligen, sannerligen säger jag dig: Hanen skall icke gala, förrän du tre gånger har förnekat mig.»
Jan 13
Bible 21
Dal jsem vám příklad
13 Před Velikonočními svátky už Ježíš věděl, že přišla jeho chvíle, aby odešel z tohoto světa k Otci. Miloval své druhy na tomto světě, miloval je až do konce. 2 Ještě před večeří ďábel vnukl do srdce Jidáše, syna Šimona Iškariotského, že ho má zradit.
3 Ježíš, vědom si toho, že mu Otec dal všechno do rukou a že vyšel od Boha a jde k Bohu, 4 vstal od večeře, odložil plášť a opásal se ručníkem. 5 Nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je ručníkem, jímž byl přepásán.
6 Když přistoupil k Šimonu Petrovi, ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?!“
7 „Teď ještě nechápeš, co dělám,“ odpověděl mu Ježíš, „ale později porozumíš.“
8 „Ty mi přece nemůžeš mýt nohy!“ namítal Petr.
„Když tě neumyji, nebudeš mít se mnou nic společného,“ odpověděl Ježíš.
9 „Pane!“ zvolal Šimon Petr. „Nemyj mi jen nohy, ale i ruce a hlavu!“
10 Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, potřebuje umýt jen nohy, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni.“ 11 (Věděl totiž o svém zrádci, proto řekl: „Ne všichni jste čistí.“)
12 Když jim umyl nohy, znovu se oblékl, posadil se zpět za stůl a řekl jim: „Chápete, co jsem vám udělal? 13 Nazýváte mě Mistrem a Pánem a máte pravdu, neboť jím jsem. 14 Když jsem však já, váš Pán a Mistr, umyl nohy vám, máte i vy mýt nohy jeden druhému. 15 Dal jsem vám příklad, abyste se chovali, jako jsem se já zachoval k vám. 16 Amen, amen, říkám vám: Služebník není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal. 17 Teď to víte; blaze vám, když se tím budete řídit.
18 Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil; ať se ale naplní Písmo: ‚Ten, který jí se mnou chléb, pozvedl patu proti mně.‘ [a] 19 Říkám vám to už teď, předtím než se to stane, abyste, až se to stane, uvěřili, že já jsem. 20 Amen, amen, říkám vám: Kdo přijímá mého posla, přijímá mě; a kdo přijímá mě, přijímá Toho, který mě poslal.“
Jeden z vás mě zradí
21 Po těchto slovech Ježíš hluboce rozrušen prohlásil: „Amen, amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí.“
22 Učedníci se začali rozhlížet jeden po druhém, netušíce, o kom to mluví. 23 Jeden z jeho učedníků, ten, kterého Ježíš miloval, ležel u stolu po Ježíšově boku. 24 Šimon Petr mu naznačil, ať se zeptá, o kom to mluvil. 25 Objal ho tedy a zeptal se: „Pane, kdo to je?“
26 „Ten, komu podám namočené sousto,“ odpověděl Ježíš. Namočil sousto a podal je Jidášovi, synu Šimona Iškariotského. 27 A hned po tom soustu vešel do Jidáše satan.
„Co děláš, dělej rychle,“ řekl mu Ježíš. 28 Nikdo ze stolujících ale nerozuměl, proč mu to řekl. 29 Jidáš měl na starosti pokladnu, a tak si někteří mysleli, že mu Ježíš řekl, ať nakoupí, co je potřeba na svátek, nebo ať dá nějaké peníze chudým.
30 Jidáš vzal to sousto a hned vyšel ven. Byla noc.
Nové přikázání
31 Po jeho odchodu Ježíš řekl: „Syn člověka je teď oslaven a Bůh je oslaven v něm. 32 A protože je Bůh oslaven v něm, [b] Bůh ho také oslaví sám v sobě, a to hned. 33 Moji drazí, ještě na kratičko jsem s vámi. Budete mě hledat, ale říkám vám, co jsem už řekl Židům: ‚Jdu tam, kam vy nemůžete.‘ [c]
34 Dávám vám nové přikázání: Milujte jedni druhé. Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás. 35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, když budete mít lásku jedni k druhým.“
36 Šimon Petr se ho zeptal: „Pane, kam jdeš?“
„Tam, kam jdu, teď za mnou nemůžeš,“ odpověděl mu Ježíš, „ale přijdeš za mnou později.“
37 „Pane, proč za tebou nemohu teď?“ ptal se Petr. „Položím za tebe život!“
38 „Položíš za mě život?“ opáčil Ježíš. „Amen, amen, říkám ti: Než zakokrhá kohout, třikrát mě zapřeš.“
Copyright © 2011 by Global Bible Initiative
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.