约翰福音 10
Chinese New Version (Simplified)
耶稣是好牧人
10 “我实实在在告诉你们，那不从门进羊圈，倒从别处爬进去的，那人就是贼，就是强盗； 2 那从门进去的，才是羊的牧人。 3 看门的给他开门，羊也听他的声音；他按着名字呼叫自己的羊，领牠们出来。 4 他把自己的羊领出来以后，就走在前头，羊也跟随他，因为认得他的声音。 5 牠们决不会跟随陌生人，反而逃避他，因为不认得陌生人的声音。” 6 耶稣对他们说了这个譬喻，他们却不明白他所说的是甚么。
7 于是耶稣又说：“我实实在在告诉你们，我就是羊的门。 8 所有在我以先来的，都是贼和强盗；羊却不听从他们。 9 我就是门，如果有人借着我进来，就必定得救，并且可以出、可以入，也可以找到草场。 10 贼来了，不过是要偷窃、杀害、毁坏；我来了，是要使羊得生命，并且得的更丰盛。 11 我是好牧人，好牧人为羊舍命。 12 那作雇工不是牧人的，羊也不是自己的，他一见狼来，就把羊撇下逃跑，狼就抓住羊群，把他们驱散了； 13 因为他是个雇工，对羊群漠不关心。 14 我是好牧人，我认识我的羊，我的羊也认识我， 15 好象父认识我，我也认识父一样；并且我为羊舍命。 16 我还有别的羊，不在这羊圈里；我必须把牠们领来，牠们也要听我的声音，并且要合成一群，归于一个牧人。 17 父爱我，因为我把生命舍去，好再把它取回来。 18 没有人能夺去我的生命，是我自己舍去的。我有权把生命舍去，也有权把它取回来；这是我从我的父所领受的命令。”
19 犹太人因着这些话又起了纷争。 20 他们当中有许多人说：“他是鬼附的，他发疯了；为甚么要听他呢？” 21 另外有人说：“这话不是鬼附的人所说的。鬼怎能使瞎子的眼睛开了呢？”
犹太人弃绝耶稣
22 在耶路撒冷，献殿节到了，那时是冬天。 23 耶稣在殿的所罗门廊上走过， 24 犹太人围着他，对他说：“你使我们心里悬疑不定，要到几时呢？如果你是基督，就公开地告诉我们吧！” 25 耶稣对他们说：“我已经告诉你们，你们却不相信；我奉我父的名所作的事，可以为我作证。 26 只是你们不信，因为你们不是我的羊。 27 我的羊听我的声音，我也认识他们，他们也跟随我。 28 我赐给他们永生，他们永不灭亡，谁也不能把他们从我手里夺去。 29 那位把羊群赐给我的父比一切都大，也没有人能把他们从我父的手里夺去。 30 我与父原为一。”
31 犹太人又拿起石头要打他。 32 耶稣对他们说：“我把许多从父那里来的善事显给你们看，你们因哪一件要用石头打我呢？” 33 犹太人对他说：“我们不是因为善事用石头打你，而是因为你说了僭妄的话；又因为你是个人，竟然把自己当作 神。” 34 耶稣说：“你们的律法上不是写着‘我说你们是神’吗？ 35 圣经是不能废除的，如果那些承受 神的道的人， 神尚且称他们是神， 36 那么父所分别为圣又差到世上来的，他自称是 神的儿子，你们就说他说了僭妄 神的话吗？ 37 我若不作我父的事，你们就不必信我； 38 我若作了，你们纵然不信我，也应当信这些事，好使你们确实知道，我父是在我里面，我也在父里面。” 39 他们又要逮捕耶稣，他却从他们的手中逃脱了。
40 耶稣又往约旦河东去，到约翰从前施洗的地方，住在那里。 41 许多人到他那里去，说：“约翰没有行过一件神迹，但约翰指着这人所说的一切话，都是真实的。” 42 在那里就有许多人信了耶稣。
Jan 10
Slovo na cestu
Ježíš je dobrý pastýř
10 „Každý ví, že kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, není pastýř, ale zloděj. 2 Pastýř vchází do ovčince zásadně dveřmi. 3 Hlídač otevírá jenom jemu a ovce svého pána poznávají už po hlase. Pastýř na ně volá jménem a ony k němu běží, protože vědí, že je vyvede na pastvu. 4 Vodí své stádo a ovce ho následují, protože znají jeho hlas. 5 Cizího člověka neposlechnou a nejdou za ním, protože jeho hlas neznají.“
6 Posluchači nepochopili toto Ježíšovo srovnání, 7 a tak je vysvětlil: „Já jsem pastýř, který střeží vchod do ovčince. 8 Všichni, kdo se tam dobývají jinudy, jsou zloději a lupiči a ovce je neposlouchají. 9 Já jsem vchod. Kdo mnou vejde, bude zachráněn. A kdo se mnou bude vcházet i vycházet, nebude mít nedostatek. 10 Zloděj ovce krade a zabíjí, já jim však přináším život plný hojnosti.
11 Já jsem dobrý pastýř, který za ovce i život obětuje. 12-13 Námezdný pastevec nemá k ovcím vztah, a když se blíží vlk, uteče. Ovce nejsou jeho, a tak mu na nich nezáleží. Ať je vlk třeba rozežene nebo roztrhá. 14 Já jsem však dobrý pastýř a mám rád své ovce a ony mne. 15 Podobně mne miluje Otec a já zas Otce. Za ovce položím i život. 16 Mám ještě jiné ovce, mimo vyvolený národ. I ty svolám, přivedu je a bude jeden ovčinec a jeden pastýř.
17 Protože dávám svůj život, Otec mne miluje a z lásky mi ho zase vrátí. 18 Nikdo mne nemůže zabít bez mé vůle. Je v mé moci, abych se života vzdal a opět ho získal. Činím to z pověření svého Otce.“
19 Ježíšova slova opět vyvolala mezi posluchači roztržku. 20 Mnozí říkali: „Je posedlý démonem a dočista se zbláznil. Vůbec ho neposlouchejte.“
21 Jiní však mínili: „To není řeč posedlého. Což může zlá moc uzdravit slepého?“
Náboženští vůdcové ohrožují Ježíše v chrámu
22 V Jeruzalémě se právě konala výroční slavnost zasvěcení chrámu. Bylo to v zimním období dešťů, 23 a tak se Ježíš procházel chrámovým podloubím. 24 Židé ho obklopili a ptali se ho: „Jak dlouho nás necháš ještě v nejistotě? Proč nám otevřeně neřekneš, jsi-li opravdu Mesiáš?“
25 „Vždyť jsem vám to již nejednou řekl, ale vy jste to nikdy nevzali vážně,“ odpověděl jim Ježíš. „Mé činy vydávají svědectví o tom, že jsem Mesiáš. Vždyť je konám z Otcova pověření. 26 Nevěříte mi, protože nepatříte do mého stáda. 27 Moje ovce slyší můj hlas a následují mne; já je miluji 28 a dávám jim věčný život. Vysvobodím je ze smrti, nikdo a nic mi je z ruky nevyrve. 29-30 Já a Otec jsme jedno, a koho Bůh uchopil, toho se nikdy nevzdá. Kdo je větší než Bůh?“
31 To Židy tak popudilo, že začali sbírat kameny a chtěli Ježíše zabít. 32 Ježíš se hájil: „Ve všech mých činech jste mohli vidět Boží lásku. Pro který z nich mne chcete ukamenovat?“
33 „Nechceme tě ztrestat pro tvé činy, ale protože se rouháš,“ vyjeli na něho Židé. „Jsi člověk a děláš ze sebe Boha.“
34-36 Ježíš se hájil slovem Písma, kde sám Bůh propůjčuje určitým lidem titul bohové. „Písmo berete za neměnnou autoritu. Proč vám najednou vadí, když se Božím Synem nazývám já, zplnomocněný Boží vyslanec? Prokázal jsem přece, že mne Bůh poslal a zplnomocnil. 37 Jestliže jsem nekonal Otcovy skutky, nevěřte mi. 38 Jestliže jsem je konal, nechte se jimi přesvědčit. Dokazují důvěrnou jednotu mezi mnou a jím.“
39 Židé se chtěli Ježíše znovu zmocnit, ale on jim unikl. 40 Odešel za Jordán a zdržoval se na místě, kde předtím Jan křtil.
41 Mnozí z těch, kteří za Ježíšem přicházeli, si říkali: „Jan sice nedělal zázraky, ale všechno, co o tomto muži řekl, se plní.“
42 Mnozí tam v Ježíše uvěřili.
Chinese New Version (CNV). Copyright © 1976, 1992, 1999, 2001, 2005 by Worldwide Bible Society.
Copyright © 1988 by Biblica