Zlatá pravidla pro mezilidské vztahy

⁹ V lásce nemá místo přetvářka. Ke zlu mějte odpor, dobro milujte. ¹⁰ Mějte se rádi jako bratři, překonávejte se ve vzájemné úctě. ¹¹ V horlivosti nepodléhejte únavě, ale služte Pánu v duchovním zápalu. ¹² Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí. ¹³ Podporujte spolubratry v nouzi, buďte pohostinní. ¹⁴ Svým nepřátelům přejte jen dobré a neživte v sobě nenávist. ¹⁵ Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.

¹⁶ Žijte spolu v souladu. Nechtějte dosáhnout závratných úspěchů, spíš buďte svědomití v drobných úkolech. Nepokládejte sami sebe za nejmoudřejší a nejchytřejší.

¹⁷ Zlo nikdy neoplácejte zlem, ale usilujte o dobro pro všechny. ¹⁸ Pokud bude záležet na vás, udržujte dobré vztahy se všemi lidmi. ¹⁹ Nezjednávejte si spravedlnost sami, moji drazí, přenechte odplatu Bohu, neboť v Bibli čteme: „Mně patří odveta, já odplatím, praví Pán.“ ²⁰ Pro vás však platí:

²¹ Nenechte se strhnout ke zlému, ale přemáhejte zlo dobrem.

Učedníci připravují velikonoční večeři

¹⁷ První den Velikonoc se učedníci zeptali Ježíše: „Kde máme připravit velikonoční večeři?“ ¹⁸ Poslal je do města a k jednomu člověku se vzkazem: „Nastal můj čas, budu u tebe se svými učedníky jíst velikonočního beránka.“

¹⁹ Učedníci se podle toho zařídili a připravili tam večeři.

Ježíš naposledy večeří s učedníky

^20-21 Když po setmění Ježíš večeřel s dvanácti učedníky, řekl: „Jeden z vás mne zradí.“ ²² To je velice zarmoutilo a jeden přes druhého se ptali: „To myslíš mne, Pane?“ ²³ On odpověděl: „Je to ten, kdo si bral z mísy současně se mnou. ²⁴ Já musím jít cestou, která je mi určena, ale to nijak neospravedlňuje toho, kdo mne zrazuje. Lépe by mu bylo, kdyby se vůbec nenarodil.“

²⁵ Jidáš se ho zeptal: „Mistře, jsem to já?“ On odpověděl: „Ano.“