A A A A A
Bible Book List

Římanům 11Slovo na cestu (SNC)

11 Ptám se tedy: Zavrhl snad Bůh svůj národ? Rozhodně ne! Vždyť já jsem také židovské národnosti, potomek Abrahamův z větve Benjaminovy.

Bůh nezavrhl svůj lid, který si předtím vybral. V bibli se dočteme, že už Eliáš si Bohu na svůj národ stěžoval:

"Pane, tvé proroky povraždili, tvé oltáře rozbořili. Už jen já jsem zůstal při tobě a také mně o život ukládají."

A co mu na to odpovídá Bůh? "Sedm tisíc věrných - kromě tebe - se bohům cizím ještě neklaní!"

Stejně tak dnes je tu takový zbytek věrných. Bůh je ovšem nevyvolil pro jejich zásluhy, nýbrž ze své milosti.

6-7 Tak tedy: o co se tolik snažili Izraelité, toho - kromě těch vyvolených - nedosáhli.

Bůh je ranil slepotou, takže mají oči - a přesto nevidí, mají uši - a přesto neslyší, slepí a hluší jsou až dodnes.

A David říká v jednom svém žalmu: "Jejich blahobyt ať je jim osidlem a kamenem úrazu.

10 Zatmi jim zrak, ať nevidí a pod břemenem stále se hrbí."

11 Ptám se tedy: Je snad smyslem jejich klopýtnutí, aby padli nadobro? V žádném případě!

12 Jejich pád však umožnil záchranu pohanů, a to má probudit u židů zdravou žárlivost. Oč větším požehnáním pro svět bude návrat Izraele k Bohu, když jeho úpadek znamenal už takové dobrodiní!

13 Proto vám, bývalým pohanům, sloužím tak horlivě,

14 abych vyvolal žárlivost u svých soukmenovců a alespoň některé tak zachránil.

15 To, že se ocitli v nepřátelském táboře, přineslo světu smíření s Bohem. Což teprve, až je Bůh znovu přijme! To bude přímo vzkříšení z mrtvých!

16 Co vyrostlo ze svatých kořenů, je rovněž svaté.

17 Jestli byly některé větve ze svatého stromu ulomeny a vy, jako plané větve, naroubováni na jejich místo,

18 nevypínejte se nad větve původní. Nezapomeňte, že kořen nese vás a ne naopak!

19 Říkáš: "Byly přece ulámány, abych já mohl zaujmout jejich místo."

20 Máš pravdu, byly ulámány kvůli své nevěře a ty rosteš na jejich místě díky své víře. To však měj za důvod spíš k pokoře než k domýšlivosti.

21 Když Bůh neušetřil větve původní, tím spíš by neušetřil tebe.

22 Máš v tom vidět důkaz jeho přísnosti, ale zároveň i dobroty: přísnosti k odpadlým a dobroty k tobě - pokud ovšem zůstaneš věrný. Jinak odřízne i tebe.

23-24 A stejně i židé, vrátí-li se k Bohu, budou naroubováni zase zpět. Bude to tím snadnější, že Bůh je vlastně jen vrátí na jejich původní místo. Nemělo by vám zůstat tajemstvím, bratři, jaké úmysly má Bůh s Izraelem,

25 a nechci vás v tom nechat jen vašim představám. Část židů zůstane od Boha odvrácena tak dlouho, dokud počet povolaných z ostatních národů nebude dovršen. Když se to stane,

26 otevře se cesta všemu Izraeli a nalezne spasení, jak píše Izaiáš: "Z Jeruzaléma přijde vysvoboditel a všechnu bezbožnost z národa vymýtí.

27 Já, Bůh, s nimi učiním smlouvu, že všechny jejich viny zahladím. "

28 n vyvolil.

29 Když Bůh něco daruje, Boží cesty jsou nebere to zpět; když někoho povolá, sám to neruší.

30 Vy jste kdysi Boha odmítali, ale teď se vám dostalo Božího milosrdenství, když ho židé odmítli.

31 V podobné situaci jsou teď oni. Staví se odmítavě k milosti, která byla udělena vám právě proto, aby ji nakonec mohli dostat i oni.

32 Tak se všichni nerozdílně stali svou neposlušností stejně závislými na Boží milosti, jak Bůh chtěl.

33 Jak nesmírné je Boží bohatství, jak hluboká jeho moudrost a poznání. Jak nevyzpytatelná jeho rozhodnutí a nepředvídatelné jeho jednání!

34 Kdo může pochopit Boží myšlení, kdo byl kdy jeho poradcem?

35 Kdo mu kdy dal něco ze svého, aby mu to on musel vrátit?

36 Vždyť z Boha vše pochází, díky jemu a pro něho vše trvá. Jemu sláva na věky!

Slovo na cestu (SNC)

Copyright © 1988 by Biblica

  Back

1 of 1

You'll get this book and many others when you join Bible Gateway Plus. Learn more

Viewing of
Cross references
Footnotes