Add parallel Print Page Options

10 ¶ Apre sa, Seyè a chwazi swasanndis lòt disip; li voye yo devan l' de pa de nan tout lavil ak tout kote li menm li te gen pou l' ale.

Li di yo: Rekòt la anpil, men pa gen ase travayè pou ranmase li. Mande mèt jaden an pou l' voye travayè nan jaden l' lan.

Ale: m'ap voye nou tankou ti mouton nan mitan chen mawon.

Pa pote ni lajan, ni manje, ni soulye. Pa rete nan di pesonn bonjou nan chemen an.

Lè nou antre nan yon kay, premye bagay pou nou di: benediksyon pou tout moun ki nan kay la.

Si gen yon moun ki ka resevwa benediksyon an, benediksyon an va desann sou li; si pa genyen, benediksyon an va tounen vin jwenn ou.

Rete nan kay sa a; manje, bwè tou sa y'a ban nou, paske moun ki travay merite pou yo peye l' lajan travay li. Pa soti nan yon kay pou al rete nan yon lòt.

Lè nou antre man yon lavil, si yo resevwa nou, manje sa y'a mete devan nou.

Geri moun malad ki nan lavil la, di tout moun yo: Gouvènman Bondye a rive toupre nou.

10 Men, lè nou antre nan yon lavil, si yo pa resevwa nou, mache nan tout lari, di yo konsa:

11 Men n'ap souke pousyè lavil nou an ki te kole anba pye nou, nou fini ak nou. Tansèlman, konnen byen: Gouvènman Bondye a te rive toupre nou.

12 M'ap di nou sa: Jou jijman an, y'ap peni lavil sa a pi rèd pase lavil Sodòm.

13 Malè pou nou, moun lavil Korazen! Malè pou nou tou, moun lavil Betsayda! Paske, si mirak ki fèt nan mitan nou yo, se te nan mitan lavil Tir ak lavil Sidon yo te fèt, gen lontan moun sa yo ta chita atè, yo ta mete rad sak sou yo, yo ta kouvri kò yo ak sann dife pou fè wè yo vle tounen vin jwenn Bondye.

14 Se poutèt sa, jou jijman an, y'a peni nou pi rèd pase moun lavil Tir ak moun lavil Sidon.

15 Nou menm, moun lavil Kapènawòm: nou ta vle yo leve nou jouk nan syèl la; enben y'ap bese nou desann jouk anba kote mò yo ye a.

16 Li di disip li yo ankò: Moun ki koute nou, se mwen menm yo koute. Moun ki repouse nou, se mwen menm yo repouse. Moun ki repouse m', se moun ki voye m' lan yo repouse.

17 ¶ Swasanndis disip yo tounen ak kè kontan, yo di li: Mèt, ata move lespri yo soumèt devan nou, lè nou pran non ou pou chase yo.

18 Jezi di yo: Mwen te wè Satan ap tonbe sot nan syèl la tankou yon zèklè.

19 Koute: Mwen ban nou pouvwa pou nou mache sou sèpan ak eskòpyon, pou nou kraze tout pouvwa Satan anba pye nou, pou anyen pa kapab fè nou mal.

20 Men, nou pa bezwen kontan dapre move lespri yo soumèt devan nou. Fè kè n' kontan pito dapre non nou ekri nan syèl la.

21 Lè sa a, Sentespri a te fè kè Jezi kontan anpil. Jezi di konsa: O Papa, ou menm ki mèt syèl la ak tè a, mwen di ou mèsi anpil dapre ou pran bagay ou te kache nan je gwo save ak moun lespri yo ou devwale yo bay ti piti yo. Wi, Papa mwen, sa pase konsa paske se konsa ou te vle li.

22 Papa m' renmèt tout bagay nan men mwen. Pesonn pa konn kilès moun Pitit la ye, esepte Papa a; pesonn pa konn kilès moun Papa a ye, eseptè Pitit la, ak moun Pitit la vle fè konnen li.

23 Apre sa, Jezi vire bò disip li yo, li rele yo apa, li di yo: benediksyon pou nou k'ap wè sa n'ap wè a.

24 Paske, m'ap di nou sa: anpil pwofèt ak anpil wa te anvi wè sa n'ap wè la a, men yo pa t' wè li, yo te anvi tande sa n'ap tande la a, men yo pa t' tande li.

25 ¶ Yon dirèktè lalwa vin rive. Pou l' pran Jezi nan pèlen li di l' konsa: Mèt, kisa pou m' fè pou m' resevwa lavi ki p'ap janm fini an?

26 Jezi di li: Kisa ki ekri nan lalwa? Ki jan ou konprann li?

27 Nonm lan reponn: Se pou ou renmen Mèt la, Bondye ou, ak tout kè ou, ak tout nanm ou, ak tout fòs kouraj ou, ak tout lide ou. Se pou renmen frè parèy ou tankou ou renmen pwòp tèt pa ou.

28 Jezi di li: Ou byen reponn. Si ou fè sa, wa gen lavi.

29 Men, dirèktè lalwa a te vle bay tèt li rezon, kifè li mande Jezi: Ki moun ki frè parèy mwen?

30 Jezi reponn li konsa: Vwala, yon nonm t'ap desann soti Jerizalèm, li tapral Jeriko. Kèk ansasen atake l', yo vòlò ata rad ki te sou li, yo bat li byen bat, yo kite li twaka (3/4) mò.

31 Lè sa a, yon prèt vin ap desann sou menm wout la, li wè nonm lan, men li janbe lòt bò wout la, li al fè wout li.

32 Konsa tou, yon moun Levi vin ap pase menm kote a, li rive toupre, li wè nonm lan, men li janbe lòt bò wout la, li al fè wout li.

33 Men, yon moun peyi Samari ki t'ap vwayaje sou menm wout la rive bò kote nonm lan; kè l' fè l' mal lè li wè nonm lan.

34 Li pwoche kote l', li vide lwil ak diven sou blese l' yo, li panse yo. Apre sa, li mete nonm lan sou bèt li te moute a. Li mennen l' nan yon lotèl kote li pran swen li.

35 Nan denmen, li rale kòb nan pòch li, li bay mèt lotèl la, epi li di li: Okipe nonm sa a pou mwen. Lè m' tounen isit la ankò m'a renmèt ou tout depans ou va fè anplis pou li.

36 Apre sa, Jezi di nonm lan: Dapre ou, nan twa moun sa yo, kilès ki te moutre li se frè parèy nonm ki te tonbe nan men ansasen yo?

37 Dirèktè lalwa a reponn: Nonm ki te gen pitye pou li a. Jezi di li: Ale, fè menm bagay la tou.

38 ¶ Jezi al fè wout li ansanm ak disip li yo. Li antre nan yon ti bouk kote yon fanm yo rele Mat resevwa l' lakay li.

39 Mat sa a te gen yon sè yo rele Mari. Mari te chita nan pye mèt la, li t'ap koute pawòl li yo.

40 Mat menm t'ap fatige kò l' ak tout travay ki te pou fèt nan kay la. Lè sa a, li vini, li di: Mèt, sa pa fè ou anyen pou ou wè sè m' lan kite m' ap fè tout travay la pou kont mwen? Manyè di l' ede m' non.

41 Jezi reponn li: Mat, Mat. W'ap trakase tèt ou, w'ap bat kò ou pou yon bann bagay.

42 Men, se yon sèl bagay ki nesesè. Se li Mari chwazi, yo p'ap janm wete l' nan men li.

差遣门徒

10 事后,主拣选了七十个门徒[a],差遣他们两个两个地出去,先到祂将要去的城镇村庄, 并对他们说:“要收割的庄稼很多,工人却很少,因此你们要祈求庄稼的主人派更多的工人去收割祂的庄稼。

“你们去吧!我差你们出去,就像把羊羔送入狼群。 钱袋、背包和鞋都不要带,在路上也不要与人寒暄。 无论到哪一户人家,要先说,‘愿祝福临到这家!’ 如果那里有配得祝福的人,祝福自然会临到那人,否则祝福仍归给你们。 不要搬来搬去,要固定住在一家,接受那家的款待,因为工人理应得到工钱。

“你们无论到哪一个城镇,如果人们接待你们,就吃他们摆上的饮食。 要医治那城里的病人,告诉他们,‘上帝的国临近你们了。’ 10 但如果哪一个城镇的人不欢迎你们,你们就到街上宣告, 11 ‘就连你们城里的尘土粘在我们脚上,我们都要跺掉,但是要知道,上帝的国临近了。’ 12 我告诉你们,在审判之日,那城所受的刑罚将比所多玛所受的还重!

13 “哥拉汛啊,你大祸临头了!伯赛大啊,你大祸临头了!我在你们当中所行的神迹,如果行在泰尔和西顿,那里的人早就身披麻衣,头蒙灰尘,坐在地上悔改了。 14 在审判之日,你们将比泰尔和西顿受更重的刑罚!

15 “迦百农啊,你将被提升到天上吗?不!你将被打落到阴间。”

16 耶稣继续对门徒说:“谁听从你们,就是听从我;谁拒绝你们,就是拒绝我;拒绝我的,就是拒绝差我来的那位。”

17 七十个门徒兴高采烈地回来说:“主啊,我们奉你的名行事,甚至降服了鬼魔。”

18 耶稣回答说:“我看见撒旦像闪电一样从天上坠下。 19 我已经给你们权柄,使你们能践踏蛇和蝎子,胜过仇敌的权势,没有什么能伤害你们。 20 然而,不要为了邪灵向你们降服而高兴,要因你们的名字记录在天上而高兴。”

21 就在这时候,耶稣受圣灵感动,充满喜乐地说:“父啊,天地的主,我颂赞你!因为你把这些事向聪明、有学问的人隐藏起来,却启示给像孩童一般的人。父啊!是的,这正是你的美意。 22 我父将一切交给了我。除了父,没有人认识子;除了子和受子启示的人,没有人认识父。”

23 随后,耶稣转身悄悄地对门徒说:“谁看到你们今日所看到的,谁就有福了。 24 我告诉你们,以前有许多先知和君王渴望看见你们所看见的,听见你们所听见的,却未能如愿。”

好撒玛利亚人的比喻

25 有一次,一名律法教师站起来试探耶稣,说:“老师,我应该怎样做才能得永生呢?”

26 耶稣反问他:“律法怎么说?你怎么理解?”

27 律法教师答道:“‘你要全心、全情、全力、全意爱主——你的上帝’,又要‘爱邻如己’。” 28 耶稣说:“你答得对,照着去做就有永生了。”

29 律法教师想证明自己有理,就问:“那么,谁是我的邻居呢?”

30 耶稣回答说:“有个人从耶路撒冷去耶利哥,途中被劫。强盗剥了他的衣服,把他打个半死,丢在那里,然后扬长而去。

31 “刚好有位祭司经过,看见那人躺在地上,连忙从旁边绕过,继续赶路。 32 又有个利未人经过,也跟先前那个祭司一样从旁边绕过去了。

33 “后来,有位撒玛利亚人[b]经过,看见这个人,就动了慈心, 34 连忙上前用油和酒替他敷伤口,包扎妥当,然后把他扶上自己骑的牲口,带到附近的客店照料。 35 次日还交给店主两个银币,说,‘请替我好好照顾这个人。如果钱不够的话,等我回来再补给你。’ 36 那么,你认为这三个人中谁是被劫者的邻居呢?”

37 律法教师说:“是那个同情他的人。”

耶稣说:“你去照样做吧。”

上好的福分

38 耶稣和门徒去耶路撒冷的途中路过一个村庄,遇到一位名叫玛大的女子接待他们到家里作客。 39 玛大的妹妹玛丽亚坐在耶稣脚前听道, 40 玛大为了招待客人忙乱不已,于是上前对耶稣说:

“主啊,我妹妹让我一个人伺候大家,你都不管吗?请你叫她来帮帮我吧。”

41 耶稣对她说:“玛大,玛大,你为太多事情忧虑烦恼。 42 其实最要紧的事只有一件,玛丽亚选择了上好的,是夺不走的。”

Footnotes

  1. 10:1 七十个门徒”有古卷为“七十二个门徒”。
  2. 10:33 犹太人向来轻视撒玛利亚人,认为他们血统不纯正,因此互不往来。

耶稣派遣七十二名门徒

10 这之后,主又指定了另外七十二 [a]个人,每两人一组,派他们先到他要去的各个城镇去。 耶稣对他们说∶“要收获的庄稼很多,可是收庄稼的人手却很少,所以,向收获的主请求多派些人来帮助收获他的庄稼吧。

你们出去吧!但要明白,我派你们出去,就像把羊羔放到狼群中。 不要带钱包、口袋,也不要带鞋子,路途中,不要向任何人打招呼。 无论你们走进那一家,首先都要说,‘愿这家人平安!’ 如果爱好和平的人在那里,那么,你所求的平安就会降临到他的身上,但是,如果这个人不爱好和平,平安将会回到你们的身上。 在爱好和平的那家住下去,吃喝他们供给你们的东西,因为工作的人应该得到报酬。不要从一家搬到另一家。

而且,无论你们走进哪一个城镇,只要人们欢迎你们,不论给你们摆上什么吃的,你们都要吃。 你们要为那个城的病人治病,并且告诉人们∶‘上帝的王国临近到你们了!’ 10 无论你们走进哪一个城镇,如果那里的人不欢迎你们,你们就走到大街上,对他们说: 11 ‘就连附在我们脚上的你们城镇的尘土,我们都要抖掉,以示对你们的警告。但是你们要明白:上帝的王国已经临近了!’ 12 我告诉你们,在审判日,那个城镇受到的惩罚要比所多玛人遭受到的还要惨。”

耶稣警告不信上帝的人

13 “哥拉讯,你要遭殃了!伯赛大 [b],你要遭殃了!我在你们中间行了许多奇迹,如果这些同样的奇迹发生在推罗和西顿 [c],那里的人们早就会悔改了,他们会就地而坐,披麻蒙灰,对自己的罪孽表示内疚。 14 不过,在审判之日,你们的遭遇将比推罗和西顿人受到的更惨。 15 迦百农,你会升天吗?绝对不会,你会被投入地狱!

16 “听从你们的人,就是在听从我;拒绝你们的人,就是在拒绝我;拒绝我的人,也就是在拒绝派遣我来的人。”

撒旦垮台

17 耶稣派出去的那七十二 [d]个人高高兴兴地回来了,他们说∶“主啊,当我们用您的名义命令鬼时,他们甚至也听命服从了我们!” 18 耶稣对他们说∶“我曾看见撒旦像一道闪电一样,从天空坠下来! 19 听着,我已经交给了你们践踏蛇和蝎子的权力,交给了你们战胜一切敌人的力量,没有什么会伤害你们。 20 但是,不要因为鬼屈服于你们而高兴,而真正值得欣喜的是,你们的名字都被记载在天堂里了。”

耶稣向父祈祷

21 此时,圣灵使耶稣充满了快乐,他说∶“我赞美您,父—天地之主,我感谢您,您向聪明、智慧的人隐藏了这些事,却把它们揭示给像孩子似的人。父,这一切都是按照您的意愿发生的。

22 “我父赐给了我所有的一切,除了圣父,没有人知道圣子是谁;除了圣子和圣子愿意向他揭示的人之外,没有人知道圣父是谁。”

23 然后,耶稣转过身来,对他的门徒悄悄地说道∶“你们看到了这一切是多么地幸运啊! 24 因为,我告诉你们,以前曾有很多先知和国王都期望着看见你们所看到的一切,可是,他们却没有看到;他们期望听到你们所听到的一切,可是,他们也没有听到。”

撒玛利亚好人的故事

25 此刻,一个律法专家站起身来,他想试探耶稣,说道∶“老师,我该做什么,才能得到永恒的生命呢?”

26 耶稣对他说∶“律法里是怎么写的?你读到的是什么呢?”

27 那人回答说∶“要全心全意,尽力、尽智地去爱主—你的上帝 [e],还有,‘爱人如爱己。’” [f]

28 耶稣对他说∶“你回答得对。照这样做,你就可以得到永恒的生命。”

29 可是,那个人却想证明自己是正确的,就对耶稣说道∶“可谁又是我的邻居呢?”

30 耶稣回答他说道∶“从前,有一个人从耶路撒冷出发到耶利哥去,可是在途中却落到了强盗的手里。强盗们剥掉了他的衣裳,又狠狠地打了他一顿,然后便扬长而去,把那个被打得半死的人丢在路边上。 31 刚好,有一位祭司从这条路上走过,他看见那个人时,便从路的另一边绕开走过去了。 32 同样,一个利未人,也来到那个地方,当他看到那个人时,也同样从路的另一边绕着走过去了。 33 后来,一个撒玛利亚人旅行时来到这里,看到了他,立刻起了慈心, 34 就走上前去,在他的伤口上洒了一些油和酒,并为他包扎好了伤口,然后,把他放在自己的牲口背上,带到了一个小客店,并且精心地照料他。 35 第二天,他掏出两块银币,交给店主,嘱咐他说∶‘好好照料这个人,如果这些钱不够,等我回来时,我一定还给你。’

36 “那么,你认为这三个人里,哪一个是那个落到强盗手里的人的邻居呢?”

37 那个律法师说∶“那个怜悯他的人。”

然后,耶稣对他说∶“那么你就去按照他的做法去做吧!”

马利亚和马大

38 耶稣和门徒们继续他们的旅行。耶稣进了一个村庄。一个叫马大的女人欢迎耶稣到她家去。 39 她有一个妹妹,名叫马利亚,坐在耶稣脚边,听他的教导。

40 但是,马大却因为要做的事情很多,被弄得心烦意乱。她走过来对耶稣说∶“主啊,我妹妹把所有的活儿都丢给我一个人干,难道您不在意吗?请叫她来帮我一把吧!”

41 主回答她说∶“马大呀,马大,你为太多的事情操心了, 42 但是,只有一件事是必要的,马利亚已经做出了正确的选择,没有人能从她那里把它夺走。”

Footnotes

  1. 路 加 福 音 10:1 七十二: 一些希腊本是七十。
  2. 路 加 福 音 10:13 哥拉讯和伯赛大: 加利利湖岸的两座城市,耶稣在此布道。
  3. 路 加 福 音 10:13 泰尔和西顿: 坏人居住的两个城镇。
  4. 路 加 福 音 10:17 七十二: 许多希腊本是七十。
  5. 路 加 福 音 10:27 引自《申命记》6:5。
  6. 路 加 福 音 10:27 引自《利未记》19:18。