Uziáš, král judský

26 Všechen judský lid pak vzal Uziáše, ^[a] kterému bylo šestnáct let, a prohlásili ho za krále na místě jeho otce Amaciáše. ² To on vybudoval Eilat a vrátil ho Judovi poté, co Amaciáš spočinul u svých předků.

³ Uziáš se stal králem v šestnácti letech a kraloval v Jeruzalémě padesát dva let. Jeho matka se jmenovala Jecholia a byla z Jeruzaléma. ⁴ Dělal, co je správné v Hospodinových očích, přesně jako jeho otec Amaciáš. ⁵ Hledal Boha za dnů Zachariáše, který ho učil Boží bázni, ^[b] a dokud ho hledal, Bůh mu dopřával úspěch.

⁶ Vytáhl do boje proti Filištínům, zbořil hradby Gatu, Jabny i Ašdodu a vystavěl v okolí Ašdodu i jinde na filištínském území města. ⁷ Bůh mu pomáhal proti Filištínům i proti Arabům žijícím v Gur-baalu a proti Meunitům. ⁸ Také Amonci odevzdávali Uziášovi daň a jeho jméno se rozneslo až k samému Egyptu, neboť velice rozšířil svůj vliv.

⁹ V Jeruzalémě Uziáš postavil a opevnil věže nad Nárožní a Údolní branou a také v rohu hradeb. ¹⁰ Rovněž na poušti postavil věže a vykopal mnoho nádrží, neboť měl množství stád v podhůří i v nížině a oráče i vinaře na horách, a kdekoli se dalo něco pěstovat. Miloval totiž půdu.

¹¹ Uziáš měl vycvičené vojsko, připravené k boji po jednotlivých oddílech, sečtených kancléřem Jehielem a správcem Maasejášem pod velením Chananiáše, jednoho z královských vojevůdců. ¹² Vůdců otcovských rodů bylo celkem 2 600 – samí hrdinové. ¹³ Pod jejich velením bylo vojsko čítající 307 500 mužů připravených vyjít králi na pomoc do boje proti nepříteli. ¹⁴ Uziáš celé vojsko vyzbrojil štíty, kopími, přilbami, pancíři, luky a praky na vrhání kamenů. ¹⁵ V Jeruzalémě vyrobil důmyslná zařízení k metání střel a balvanů z věží a bašt. Jeho pověst se rozšířila do daleka, neboť zakoušel neobyčejnou pomoc, až získal značný vliv.

¹⁶ Když ale takto zesílil, k vlastní záhubě zpychl. Zradil Hospodina, svého Boha, a vstoupil dovnitř Hospodinova chrámu, aby na kadidlovém oltáři pálil kadidlo. ¹⁷ Kněz Azariáš a osmdesát statečných Hospodinových kněží tam šli za ním. ¹⁸ Postavili se proti králi Uziášovi a řekli mu: „Uziáši, nenáleží ti pálit kadidlo Hospodinu. Pouze kněží, synové Áronovi, jsou posvěceni k jeho pálení. Opusť svatyni, neboť ses dopustil přestoupení. Takto slávu od Hospodina Boha nezískáš.“

¹⁹ Uziáš zuřil, kadidelnici připravenou k pálení kadidla stále v ruce. Zatímco spílal kněžím, na čele se mu před jejich zraky v Hospodinově chrámu u kadidlového oltáře vyrazilo malomocenství. ²⁰ Nejvyšší kněz Azariáš s ostatními kněžími se na něj podíval a hle – na čele měl malomocenství! Spěšně ho odtud vyvedli, ba on sám spěchal ven kvůli tomu, jak ho Hospodin ranil.

²¹ Král Uziáš pak byl až do dne své smrti malomocný a jako takový bydlel v odděleném domě, protože byl vyloučen z domu Hospodinova. Královský palác tehdy spravoval jeho syn Jotam, který také vládl lidu.

²² Ostatní Uziášovy skutky od počátku až do konce sepsal prorok Izaiáš, syn Amosův. ²³ Když Uziáš spočinul u svých předků, pochovali ho poblíž jeho otců na poli u královské hrobky. Řekli si totiž: „Byl přece malomocný!“ Na jeho místě pak kraloval jeho syn Jotam.