Add parallel Print Page Options

Laj Pedro ut laj Cornelio

10  Quicuan jun li cui̱nk aran Cesarea aj Cornelio xcˈabaˈ. Aˈan li nataklan saˈ xbe̱neb jun chˈu̱tal chi soldado aj Italia nequeˈxye re. Li cui̱nk aˈan quixxucua ru li Dios joˈqueb ajcuiˈ chixjunileb li cuanqueb saˈ li rochoch. Cha̱bil xnaˈleb ut junelic natijoc chiru li Dios ut junelic naxtenkˈaheb li nebaˈ. Saˈ jun li cutan saˈ oxib o̱r tana re ecuu laj Cornelio quiril saˈ visión nak qui‑oc jun li ángel riqˈuin ut quixye re: ―At Cornelio, chan. Laj Cornelio ta̱xucuak nak quiril li ángel ut quixye: ―Cˈaˈru ta̱cuaj tinba̱nu, Ka̱cuaˈ.― Li ángel quixye: ―Li Dios xrabi la̱ tij. Nacuulac chiru li cˈaˈru nacaba̱nu re xtenkˈanquileb li nebaˈ. Anakcuan tinye a̱cue takla cuib oxibakeb li cui̱nk aran Jope chixcˈambal chak li cui̱nk aj Simón xcˈabaˈ. Aj Pedro nayeman ajcuiˈ re. Aˈan ta̱yehok a̱cue cˈaˈru us ta̱ba̱nu. Aˈan yo̱ chi hila̱nc saˈ rochoch laj Simón laj yi̱bom tzˈu̱m. Li rochoch cuan chire li palau, chan li ángel. Nak ac x‑el li ángel riqˈuin, laj Cornelio quixbok cuib lix mo̱s cui̱nk ut quixbok ajcuiˈ jun reheb lix soldado li naxxucua ru li Dios. Quixserakˈi reheb chixjunileb li quiyeheˈ re xban li ángel ut quixtaklaheb Jope re nak teˈxcˈam chak laj Pedro. Cuulajak chic ac cuulaqueb na re saˈ li tenamit Jope nak laj Pedro quitakeˈ saˈ xcaˈ tasal li cab chi tijoc. Caˈchˈin na chic ma̱ cuaˈleb. 10 Quichal xtzˈocajic ut quiraj raj ru cuaˈac. Abanan toj yo̱queb chixyi̱banquil lix tzacae̱mk. Nak toj yo̱ chiroybeninquil lix tzacae̱mk, quiril jun li visión. 11 Quiril nak teto li choxa ut chanchan jun nimla saki tˈicr yo̱ chak chi cubec. Pixbil saˈ xca̱ pacˈalil lix xuc li tˈicr ut yo̱ chak chi cubec saˈ ruchichˈochˈ. 12 Chi saˈ li tˈicr aˈan cuanqueb chak nabal pa̱y ru li xul xcomoneb li nequeˈcuan saˈ ruchichˈochˈ. Cuanqueb cuan cuib rokeb ut cuib rukˈ, cuanqueb xcomoneb li cˈantiˈ ut cuanqueb xcomoneb li xul li nequeˈrupupic chiru choxa. 13 Ut quirabi jun xya̱b cux quixye re: ―At Pedro, chap a̱cue li xul aˈin. Ta̱camsi ut ta̱tiu, chan. 14 Laj Pedro quixye: ―Incˈaˈ, Ka̱cuaˈ. Ma̱ jun sut xintzaca cˈaˈak re ru li naxye saˈ li chakˈrab nak incˈaˈ us xtzacanquil, chan. 15 Ut quixye cuiˈchic li yo̱ chi a̱tinac: ―La̱at incˈaˈ naru nacacˈoxla nak incˈaˈ us ta̱tzaca li cˈaˈru xye li Dios nak us ta̱tzaca, chan. 16 Oxib sut quiyeheˈ re chi joˈcan ut chirix aˈan quixoque li nimla tˈicr aˈan ut quicˈameˈ cuiˈchic saˈ choxa. 17 Laj Pedro toj yo̱ ajcuiˈ chixcˈoxlanquil cˈaˈru xya̱lal li quicˈutbesi̱c chiru nak queˈcuulac li cui̱nk li queˈtakla̱c xban laj Cornelio. Cuanqueb chire li cab ut yo̱queb chixpatzˈbal bar cuan li rochoch laj Simón. 18 Queˈxpatzˈ ma aran cuan chi hila̱nc laj Simón li nequeˈxye aj Pedro re. 19 Laj Pedro toj yo̱ ajcuiˈ chixcˈoxlanquil cˈaˈru xya̱lal li visión li quiril nak li Santil Musikˈej quixye re: ―Oxib li cui̱nk xeˈchal cha̱sicˈbal. 20 Ayu, cuben ut a̱tinaheb chak. Matcˈoxlac chi xic chirixeb xban nak la̱in xintaklan chak reheb, chan. 21 Joˈcan nak laj Pedro quicube ut quixye reheb li cui̱nk: ―Cueˈquin. La̱in laj Simón Pedro li niquine̱sicˈ. ¿Cˈaˈru xcˈamoc chak e̱re toj arin ut cˈaˈru te̱raj cuiqˈuin? chan. 22 Eb aˈan queˈxye: ―Laj Cornelio li capitán xtaklan chak ke. Aˈan jun cui̱nk ti̱c xchˈo̱l ut naxxucua ru li Dios. Chixjunileb laj judío nequeˈxqˈue saˈ xnakˈ ruheb. Jun x‑ángel li Dios quixcˈutbesi rib chiru ut quixye re nak tatxbok saˈ rochoch re nak ta̱ru̱k ta̱rabi li cˈaˈru ta̱ye re, chanqueb re. 23 Laj Pedro quirocsiheb ut queˈxnumsi li kˈojyi̱n saˈ li cab aˈan. Saˈ li cutan jun chic laj Pedro co̱ chirixeb. Ut cuib oxib laj pa̱banel re Jope queˈco̱eb chirix. 24 Joˈ cuulajak chic queˈcuulac Cesarea ut laj Cornelio yo̱ chiroybeninquileb rochbeneb li rechˈalal ut eb li tzˈakal rami̱g li quixbok riqˈuin. 25 Nak laj Pedro quicuulac saˈ li rochoch, laj Cornelio qui‑el chixcˈulbal. Quixcuikˈib rib chiru re xlokˈoninquil. 26 Abanan laj Pedro quixye re: ―Cuaclin. Mina̱lokˈoni la̱in xban nak la̱in yal cui̱nkin joˈ la̱at, chan. 27 Yo̱ chi a̱tinac riqˈuin laj Cornelio nak yo̱queb chi oc saˈ li cab. Nak queˈoc, queˈxtau nabaleb ac chˈutchˈu̱queb saˈ li cab. 28 Laj Pedro quixye reheb: ―La̱ex nequenau nak lix chakˈrabeb laj judío naxye nak incˈaˈ naru takajunaji kib riqˈuineb li ma̱cuaˈeb aj judío chi moco ta̱ru̱k to‑oc saˈ rochocheb. Abanan xcˈut chicuu li Ka̱cuaˈ Dios nak ma̱ jun li cristian tintzˈekta̱na chi moco tinye nak incˈaˈ us a̱tinac riqˈuineb. 29 Joˈcan nak incˈaˈ xinkˈetkˈeti cuib chi cha̱lc nak xineˈxbok chak. Ye cue cˈaˈut nak xatakla inbokbal, chan. 30 Quichakˈoc laj Cornelio ut quixye: ―Ca̱hib cutan anakcuan joˈcaˈin ajcuiˈ ho̱nal nak yo̱quin chi ayunic ut chi tijoc saˈ li cuochoch. Oxib o̱r re ecuu quixcˈutbesi rib chicuu jun li cui̱nk nalemtzˈun li rakˈ. 31 Quixye cue, “At Cornelio, li Dios quirabi la̱ tij. Nacuulac chiru li cˈaˈru nacaba̱nu re xtenkˈanquileb li nebaˈ. 32 Takla xcˈambal laj Simón Pedro li cuan aran Jope. Yo̱ chi hila̱nc saˈ li rochoch laj Simón laj yi̱bom tzˈu̱m. Li rochoch aˈan cuan chire li palau. Nak ta̱cˈulu̱nk laj Pedro, tixchˈolob cha̱cuu li xya̱lal,” chan cue li ángel. 33 Joˈcan nak xintakla a̱cˈambal saˈ junpa̱t. Ut la̱at xaba̱nu usilal ke. Xatcˈulun. Anakcuan ut chikajunilo cuanco arin chiru li Dios chirabinquil chixjunil li cˈaˈru ta̱ye ke li xye chak a̱cue li Dios, chan laj Cornelio re laj Pedro.

Laj Pedro quixye re laj Cornelio nak li Dios incˈaˈ naxsicˈ ru li ani naxra

34 Quixtiquib a̱tinac laj Pedro ut quixye: ―Anakcuan xinqˈue retal chi tzˈakal nak li Dios incˈaˈ naxsicˈ ru li ani naxra. 35 Li ani naxxucua ru li Dios ut naxba̱nu li ti̱quilal aˈ yal bar xtenamit, li jun aˈan naraheˈ xban li Dios. 36 La̱ex nequenau nak li Dios quixtakla resil li colba‑ib reheb laj Israel. Li colba‑ib, aˈan li naqˈuehoc tuktu̱quil usilal saˈ xcˈabaˈ li Jesucristo. Ut li Jesucristo, aˈan li Ka̱cuaˈ, ut nim xcuanquil saˈ xbe̱n chixjunil. 37 La̱ex nequenau cˈaˈru quicˈulman saˈ chixjunil li tenamit Judea. Quiticla aran Galilea nak ac xchˈoloba̱c resil li cubi haˈ xban laj Juan. 38 Ac e̱rabiom resil li Jesucristo aj Nazaret. Li Dios quixqˈue li Santil Musikˈej re, ut quixqˈue xcuanquil. Aˈan quibe̱c yalak bar chixba̱nunquil li usilal ut chixqˈuirtesinquileb li tacuasinbileb xban laj tza xban nak li Dios cuan riqˈuin. 39 La̱o quikil riqˈuin ku chixjunil li cˈaˈru quixba̱nu li Jesús aran Judea ut Jerusalén. Abanan eb aˈan queˈxcamsi chiru cruz. 40 Ut li Dios quixcuaclesi cuiˈchic chi yoˈyo saˈ xya̱nkeb li camenak saˈ rox li cutan. Ut mokon li Jesús quixcˈutbesi rib chiku. 41 Incˈaˈ quixcˈutbesi rib chiruheb chixjunileb. Caˈaj cuiˈ chiruheb li quisiqˈueˈ ruheb junxil xban li Dios. La̱o cocuaˈac ut co‑ucˈac riqˈuin nak ac xcuacli cuiˈchic chi yoˈyo saˈ xya̱nkeb li camenak. 42 Ut coxtakla chixchˈolobanquil xya̱lal ut chixjulticanquil chiruheb li tenamit nak aˈan qˈuebil xban li Dios chi rakoc a̱tin saˈ xbe̱neb chixjunileb, li yoˈyo̱queb joˈ ajcuiˈ li camenakeb. 43 Aˈan aˈin li Jesús li queˈxye chak resil chixjunileb li profeta junxil. Queˈxye nak saˈ xcˈabaˈ aˈan ta̱cuyekˈ xma̱queb chixjunileb li nequeˈpa̱ban re.

Li Santil Musikˈej quiqˈueheˈ reheb li ma̱cuaˈeb aj judío

44 Toj yo̱ ajcuiˈ chi a̱tinac laj Pedro nak queˈxcˈul li Santil Musikˈej chixjunileb li yo̱queb chi abi̱nc re li ra̱tin li Dios li yo̱ chixyebal. 45 Eb laj pa̱banel aj judío, li queˈchal chirix laj Pedro, queˈsach xchˈo̱l chirilbal nak li Dios quixqˈue li Santil Musikˈej reheb li ma̱cuaˈeb aj judío. Gentiles nayeman ajcuiˈ reheb. 46 Queˈrabi nak yo̱queb chi a̱tinac saˈ jalan a̱tinoba̱l ut yo̱queb chixnimanquil ru li Dios. 47 Ut laj Pedro quixye: ―¿Ma cuan ta biˈ junak incˈaˈ ta̱ajok nak teˈcubekˈ xhaˈeb aˈin li xeˈcˈuluc re li Santil Musikˈej, joˈ nak xkacˈul la̱o? chan. 48 Ut quixtakla xcubsinquil xhaˈeb saˈ xcˈabaˈ li Ka̱cuaˈ Jesucristo. Ut eb aˈan queˈxtzˈa̱ma chiru laj Pedro nak ta̱cana̱k cuib oxibak cutan chic riqˈuineb.

彼得与哥尼流

10 该撒利亚有一个叫哥尼流的人。他是罗马军队里“意大利营”的一名军官。 他是个虔敬的人,一家老小都敬畏上帝。他经常慷慨地帮助穷人,并且一直向上帝祷告。 一天下午大约三点钟左右,他看见了异象,清楚地看到上帝的一位天使进来,对他说∶“哥尼流!”

哥尼流恐惧地注视着他问∶“先生,什么事呢?”

天使对他说∶“上帝听到了你的祷告,并看到你对穷人的周济,所以,上帝记得你。 你现在派人去约帕,请一位名叫西门也称彼得的人来。 他在硝皮匠西门的家里做客,他的房子靠近海边。” 说这话的天使一走,哥尼流便叫了两个仆人和他的私人随从里的一个虔诚的士兵, 向他们解释了一切,然后便派他们去了约帕。

第二天,这三个人快走到约帕时,大约在中午时分,彼得到房顶上去祈祷。 10 他感到饥饿,想吃东西。当他们正在备饭时,他感到一片恍惚, 11 他看到天敞开,好似一大块布的东西被吊住四角,从天而降,直缒到地。 12 里面装满各种走兽、飞禽和爬行动物。 13 这时,一个声音对他说∶“起来,彼得,把它们宰了吃吧!”

14 彼得答道∶“主啊,这肯定不行!我还从来没有吃过污秽和不洁净的东西呢!”

15 那个声音又对他说∶“上帝洁净过的东西,你不要认为不洁净。” 16 这样如此一连三次,那个东西便被立即收回天上去了。

17 彼得还在纳闷所见的异象是什么意思时,哥尼流派来的人已经到了,他们已经打听出西门的家在哪里。这时,这些人已经站在大门口了。 18 他们高声问道,有没有一位叫西门彼得的客人住在那里。

19 彼得还在琢磨那异象的时候,圣灵对他说∶“听着,有三个人正在找你! 20 所以,赶紧起身下去,跟他们去,不要犹豫,因为是我派他们来的。” 21 彼得于是走下来,对那三个人说∶“我就是你们要找的那个人,你们为什么来呢?”

22 他们说∶“军官哥尼流派我们来的,他是个好人,敬畏上帝,受到所有犹太人的尊重。一个圣天使指示他,邀请你去他家,好听你的话。” 23 彼得把他们请进屋来,安排他们住下了。

第二天,他做好了准备,跟着他们一起上路了。从约帕来的一些基督兄弟也与他一起同行去了。 24 第二天,他们到达了该撒利亚。哥尼流正在等候他们,并已邀请了亲戚好友。 25 彼得刚要进屋,哥尼流就迎了上去,匍伏在彼得的脚边,拜他。 26 彼得把他扶起来,说∶“快起来!我只不过是个凡人而已。” 27 彼得边说边走进了屋子。他发现很多人聚集在里面, 28 就说∶“你们知道,我们的法律是不允许犹太人和外族人交往,并去拜访外族人。但是,上帝指示我不该把任何人看成是不洁净或污秽的, 29 所以,你们邀请我,我没有推辞就来了。不过,我要问你们:你们为什么邀请我呢?”

30 哥尼流说道∶“四天前,大约在这个时候,也就是下午三点钟左右,我正在屋里做祷告,突然,一个身穿耀眼衣服的人站到我面前。 31 他说∶‘哥尼流,上帝听到了你的祷告,你对穷人的施舍,也被上帝记在心里了, 32 所以,你要派人去约帕,请一个叫西门彼得的人到这儿来。他住在海边,在硝皮匠西门的家里做客。 33 所以,我马上就派人去请你,而你,竟肯光临寒舍。那么,现在我们都在此,在上帝的面前,准备聆听上帝吩咐你讲述所有的话。”

彼得在哥尼流家讲话

34 彼得便开口说道∶“我现在真正彻底地明白了上帝是不偏不倚的。 35 任何一个民族的人,只要敬畏他、做正确的事情,他都会接受的。 36 你们知道他通过全人类之主耶稣基督,把信息送给了以色列人,传播福音。 37 约翰传播洗礼的信息后,从加利利开始,发生在犹太各地的大事,你们是知道的。 38 你们知道拿撒勒的耶稣—上帝是怎样用圣灵和力量膏泽他,他又怎样走遍各地,到处行善,治愈了受到魔鬼控制的人。那是因为上帝与他同在。 39 我们是他在犹太城和耶路撒冷所做的一切的见证人。他们把他钉死在了十字架上, 40 但是,在第三天,上帝使他复活,而且向人们显示了他, 41 但不是在所有的人的面前,而是在事先被上帝挑选的证人的面前出现,即向我们显示了他。我们在他从死里复活后,还与他同吃同喝。 42 他还命令我们向这些人们传道,证明,他就是上帝任命来审判生者和死者的那位。 43 所有的先知关于他都证实说:信仰他的人都会通过他的名字领受到对罪孽的宽恕。”

上帝展示他接受所有的人

44 彼得正说着这些事时,圣灵降临到所有正在听这信息的人的身上了。 45 和彼得一起来的犹太信徒都非常惊讶,因为圣灵的馈赠竟然也倾注到了外族人的身上了。 46 因为他们听见,这些人在说不同的语言并且盛赞上帝的伟大。这时,彼得说∶ 47 “他们也和我们一样,领受了圣灵,那么,谁能阻止他们接受水的洗礼呢? 48 因此,他便吩咐他们以耶稣基督的名义接受了洗礼。然后,那些人又请求彼得他们多住了几日。

哥尼流邀請彼得

10 在凱撒利亞有一位隸屬義大利營的百夫長名叫哥尼流。 他和全家都是虔誠敬畏上帝的人,他慷慨賙濟窮人,常常禱告。 一天,大約下午三點,他在異象中清楚地看見一位上帝的天使進來呼喚他:「哥尼流!」

哥尼流驚恐地注視著他,問:「主啊,什麼事?」

天使回答說:「你的禱告和賙濟窮人的善行已經在上帝面前蒙悅納。 如今你要派人去約帕,請一個叫西門·彼得的人來。 他住在一個叫西門的皮革匠家裡,房子在海邊。」

向他說話的天使離開後,哥尼流叫來兩個家僕和自己的一個敬虔侍衛, 把剛才的事告訴他們,然後差他們去約帕。

彼得見異象

第二天中午,他們快要到達約帕時,彼得上屋頂去禱告。 10 他覺得肚子餓了,想吃東西。那家人正在預備午飯的時候,彼得進入異象, 11 看見天開了,有一樣東西好像一大塊布,四角吊著降到地上, 12 裡面有各種天上的飛禽、地上的爬蟲和四足的走獸。 13 然後有聲音對他說:「彼得,起來,宰了吃!」

14 彼得卻說:「主啊!這可不行!我從未吃過任何污穢不潔之物。」

15 那聲音又一次對他說:「上帝已經潔淨的,你不可再稱之為不潔淨。」 16 這樣一連三次之後,那塊布就被收回天上去了。

17 彼得不知所措,正在猜測這異象到底是什麼意思,哥尼流的僕人們剛好找來了, 18 正站在門口大聲問西門·彼得是否住在這裡。

19 彼得還在苦苦思索的時候,聖靈又對他說:「彼得,外面有三個人來找你, 20 快下樓跟他們去,不必多慮,他們是我差來的。」 21 彼得就下去見他們,說:「我就是你們要找的人,有什麼事?」

22 他們說:「哥尼流百夫長是個又正直又敬畏上帝的人,連猶太人都稱讚他。上帝的天使指示他請你到他家裡去,好聽你的指教。」

23 彼得就留他們住了一夜。第二天,彼得和他們以及幾個約帕的弟兄一同出發了。 24 又過了一天,他們到達凱撒利亞。哥尼流已經請來親朋好友,在等候他們。 25 他一看見彼得,就迎上去俯伏在他腳前拜他。 26 彼得連忙把他扶起來,說:「快起來,我只不過是人。」

27 彼得和他邊走邊談,進屋後,見聚集了許多人, 28 就對他們說:「你們都知道,按照猶太人的傳統,我們不可以和外族人來往。但上帝已經指示我不可把任何人視為污穢不潔。 29 所以,我受到邀請後,毫不猶豫地來了。請問你們為什麼請我來?」

30 哥尼流說:「四天前,大約也是下午三點這個時候,我在家裡禱告,忽然有一個身穿明亮衣服的人站在我面前, 31 說,『哥尼流,上帝已經垂聽了你的禱告,也悅納你賙濟窮人的善行。 32 你派人去約帕把那位叫西門·彼得的人請來,他住在海邊一個叫西門的皮革匠家。』 33 於是我立刻派人去請你。你能來,真是榮幸,現在我們都在上帝面前,想聆聽主吩咐你傳給我們的話。」

福音臨到外族人

34 彼得說:「現在我深深地明白,上帝不偏待人。 35 無論哪一個民族,只要敬畏祂,秉公行義,都會蒙祂接納。 36 上帝藉著萬物的主宰——耶穌基督把平安的福音傳給以色列人。 37 你們都知道,自從約翰宣講洗禮以來,從加利利開始,整個猶太地區發生了什麼事。 38 你們也知道,拿撒勒人耶穌是上帝用聖靈和大能膏立的。祂周遊四方,廣行善事,醫好被魔鬼壓制的人,因為上帝與祂同在。 39 我們親眼目睹了耶穌在猶太全境和耶路撒冷所做的一切。可是,世人卻把祂釘死在十字架上。 40 但第三天,上帝使祂從死裡復活,並且向人顯現, 41 不是向所有的人顯現,而是向被上帝預先揀選為祂做見證的人顯現,就是我們這些在祂復活以後與祂一同吃喝過的人。 42 祂命令我們向世人傳道,見證祂就是上帝指派來審判活人和死人的那位。 43 所有先知也都為祂做見證說,『誰信祂,誰的罪就能藉著祂的名得到赦免。』」

44 彼得還在說話的時候,聖靈就降臨在每一個聽道的人身上。 45 跟彼得一起來的那些嚴守割禮的信徒,看見聖靈的恩賜也澆灌到外族人身上,都很驚奇。 46 因為他們聽見這些人又說方言又讚美上帝。於是彼得說: 47 「既然這些人已經和我們一樣領受了聖靈,誰能阻止他們接受洗禮呢?」 48 彼得吩咐他們奉耶穌基督的名受洗。之後,他們又請彼得住了幾天。