Jan 6:40-58

Slovo na cestu

⁴⁰ Boží vůle je, aby každý, kdo se rozhodne pro Syna a uvěří v něho, získal věčný život. Já ho vzkřísím v onen den.“

Židé popírají, že Ježíš je z nebe

⁴¹ Židy pobouřilo, že se přirovnal ke chlebu přicházejícímu z nebe. ⁴² „Je to přece Ježíš, Josefův syn! Dobře známe jeho rodiče. A to se nám odvažuje tvrdit, že pochází z nebe?“ volali rozhořčeně. ⁴³ „Nevzpírejte se tomu,“ řekl Ježíš. ⁴⁴ „Sám Bůh mne poslal k vám a vás přivádí ke mně, abyste ve mne uvěřili a já vás vzkřísil k věčnému životu. ⁴⁵ Proroci přece předpověděli, že Bůh ke každému člověku promluví. Kdo dbá na tento Otcův hlas, přijde určitě ke mně. ⁴⁶ To ovšem neznamená, že pozná o Bohu všechno – jenom já jsem Otce viděl a znám ho. ⁴⁷ Znovu vám opakuji, že každý, kdo mi uvěří, získává věčný život. ⁴⁸ Já jsem ten životodárný chléb. ⁴⁹ Vaši předkové jedli na poušti manu, a přesto zemřeli. ^50-51 Kdo však okusí skutečný nebeský chléb – a to jsem já, nezemře. Kdo se mnou sytí, bude věčně žít. Tím chlebem je mé tělo a já je obětuji, aby svět mohl žít.“

⁵² To vyvolalo mezi posluchači nový rozruch: „Jak si to představuje, cožpak můžeme jíst jeho tělo?“ ⁵³ Na to jim Ježíš řekl: „Je to tak. Žádný z vás sám o sobě nebude žít věčně. Chcete-li mít věčný život, musíte se sytit mým tělem a krví. ⁵⁴ Jedině ten, kdo přijme moji oběť, bude žít na věky a já ho vzkřísím v poslední den. ⁵⁵ Moje oběť je váš pravý duchovní pokrm a nápoj. ^56-58 Kdo ji přijme, ten je se mnou nerozlučně spojen. Já mu budu zdrojem života, který vyvěrá z Otce. Proto je moje oběť ten pravý nebeský chléb. Vaši předkové jedli manu, a přece zemřeli. Jestliže vy přijmete mne jako svůj chléb, budete žít věčně.“