Jan 1
Slovo na cestu
Bůh se stal člověkem
1 1-3 Kristus existoval od věčnosti,
byl stále s Bohem Otcem
a byl to Bůh sám.
On byl tvořícím Božím Slovem,
kterým vše vzniklo a trvá.
4 Je zdrojem všeho života
a pro lidi světlem na cestě k Bohu.
5 To světlo přemáhá temnotu světa,
ale ta ho nikdy nepřekoná.
6 Bůh pověřil muže, který se jmenoval Jan (zvaný Křtitel),
7 aby svědčil o Ježíši a vedl lidi k víře,
že Ježíš je tím světlem.
8 Jan nikdy ani nenaznačil,
že by jím byl on sám.
9 Ježíš je to pravé světlo,
které září vstříc každému člověku.
10-11 Přišel na zem, kterou stvořil
a k lidem, které miloval,
ale oni ho nepřijali.
12 Těm však, kteří ho přece přijali
a uvěřili v něho,
otevřel přístup do Boží rodiny.
13 Nestali se jejími členy rodem ani lidským úsilím,
ale Božím působením.
14 A věčné Slovo se stalo člověkem,
který žil mezi námi.
Viděli jsme jeho vznešenost,
vznešenost vlastní jedinému Božímu Synu.
Poznali jsme jej plného lásky a pravdy.
15 Také Jan Křtitel o něm vydával jasné svědectví: „To je ten, který jde sice za mnou, ale je mnohem významnější a byl dávno přede mnou.“ 16 Z jeho bohatství jsme přijímali dar za darem. 17 Mojžíšovým prostřednictvím nám Bůh sdělil požadavky svého zákona, ale v Ježíši Kristu jsme se setkali s Božím milosrdenstvím a pravdou. 18 Boha nikdo z lidí neviděl; jenom ten, který má k němu blízko jako jediný Syn k Otci, nám o něm sdělil pravdu.
Jan Křtitel objasňuje své poslání
19 Z Jeruzaléma přišla za Janem Křtitelem delegace židovských kněží s otázkou, zda je očekávaný Mesiáš – Boží Syn, izraelský král.
20-21 „Ne, nejsem Mesiáš,“ řekl jim Jan otevřeně.
„Kdo tedy jsi?“ zeptali se ho znovu. „Jsi prorok Elijáš?“
„Nejsem.“
22 „Tak řekni, kdo jsi. Musíme o tobě podat zprávu těm, kteří nás poslali. Jsi tedy jiný Mesiášův předchůdce?“
23 „Nedávejte mi žádný titul. Jsem hlas, který na poušti volá: Upravte cestu pro Pána. Tak to předpověděl prorok Izajáš.“ 24-25 Protože Janovu odpověď nepochopili, ptali se dál: „Když tedy nejsi Mesiáš, ani jeho předchůdce, proč křtíš?“
26-27 Jan odpověděl: „Divíte se, že křtím. Ale co budete říkat tomu muži, který přichází za mnou? Ještě ho neznáte, ale je už mezi vámi. Jemu nejsem hoden ani obuv rozvázat.“ 28 To se stalo v Betanii u Jordánu, kde Jan křtil.
Jan Křtitel prohlašuje Ježíše Mesiášem
29 Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak k němu přichází. Ukázal na něho a řekl: „Beránek Boží, který bere na sebe hříchy celého světa. 30 To o něm jsem vám včera řekl, že za mnou jde mnohem významnější muž, který byl dávno přede mnou. 31 Když jsem byl pověřen, abych křtil a připravoval izraelský lid na příchod Mesiáše, ještě jsem nevěděl, kdo to je. 32-34 Bůh mi však řekl: ‚Dávej pozor, na koho při křtu sestoupí můj Duch a zůstane na něm. To je ten, kdo bude křtít Duchem svatým.‘ Pak jsem viděl, jak se Boží Duch v podobě holubice snáší z nebe na Ježíše. Do té chvíle jsem ho neznal, ale protože se to na něm vyplnilo, vydávám svědectví, že je Boží Syn.“
První učedníci následují Ježíše
35 Příštího dne, asi ve čtyři hodiny odpoledne, stál Jan se dvěma svými učedníky. 36 Opět spatřil Ježíše, jak jde okolo a zvolal: „Podívejte se, to je Boží Beránek!“
37 Když to Janovi učedníci uslyšeli, vydali se za Ježíšem. 38 Ten se po chvíli ohlédl a viděl, že ho oba následují. Zeptal se jich: „Přejete si něco?“
„Mistře,“ odpověděli, „kde bydlíš?“
39 „Pojďte se mnou!“ řekl Ježíš. Přijali to pozvání a zůstali ten den u něho.
40 Jeden z těch učedníků se jmenoval Ondřej a měl bratra Šimona. 41 Po návštěvě u Ježíše vyhledal Ondřej svého bratra a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše – Krista.“ 42 Pak ho přivedl k Ježíšovi. Ten se na něj zahleděl a řekl: „Ty jsi Šimon, Janův syn. Ode dneška se však budeš jmenovat Petr.“
43 Příštího dne se Ježíš rozhodl, že půjde do Galileje. Setkal se s Filipem a vyzval ho, aby ho následoval. 44 Stejně jako Ondřej a Petr pocházel i Filip z Betsaidy.
45 Filip pak vyhledal Natanaela a řekl mu: „Nalezli jsme toho, o kterém hovořil Mojžíš a kterého předpověděli proroci. Jmenuje se Ježíš a je to syn Josefa z Nazaretu.“
46 „Může být z Nazaretu něco dobrého?“ zapochyboval Natanael.
„Pojď a přesvědč se sám!“ řekl Filip.
47 Když Ježíš spatřil Natanaela, řekl: „To je pravý a bezelstný Izraelec.“
48 „Odkud mne znáš?“ zeptal se ho překvapeně Natanael.
„Viděl jsem tě pod fíkovým stromem dříve, než tě našel Filip,“ odpověděl Ježíš.
49 Natanael s údivem zvolal: „Mistře, ty jsi Boží Syn a izraelský král.“
50 Ježíš mu na to řekl: „Ty mi věříš proto, že jsem ti pověděl, jak jsem tě viděl pod fíkovníkem. 51 Uvidíš větší věci a uvěříš, že jsem v neustálém spojení s nebem.“
Jan 1
Bible 21
Prolog
1 Na počátku bylo Slovo
a to Slovo bylo u Boha
a to Slovo bylo Bůh.
2 To bylo na počátku u Boha.
3 Všechno povstalo skrze něj
a bez něj nepovstalo nic, co je.
4 V něm byl život
a ten život byl světlem lidí.
5 A to světlo svítí ve tmě
a tma je nepohltila.
6 Od Boha byl poslán člověk jménem Jan. 7 Přišel kvůli svědectví, svědčit o tom Světle, aby všichni uvěřili skrze něj. 8 On nebyl to Světlo, ale přišel, aby o Světle vydal svědectví.
9 Tento byl to pravé Světlo osvěcující každého člověka přicházejícího na svět:
10 Byl na světě
a svět povstal skrze něj,
ale svět ho nepoznal.
11 Přišel do svého vlastního,
ale jeho vlastní ho nepřijali.
12 Ale těm, kteří ho přijali,
dal právo být Božími dětmi –
všem těm, kdo věří v jeho jméno.
13 Takoví nejsou narozeni z krve,
ani z vůle těla, ani z vůle muže,
ale z Boha.
14 To Slovo se stalo tělem
a přišlo žít mezi nás.
Spatřili jsme jeho slávu,
slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn,
plný milosti a pravdy.
15 Jan o něm vydával svědectví a volal: „Toto je ten, o němž jsem řekl: Ten, který přichází za mnou, je přede mnou, neboť byl dříve než já.“
16 Z jeho plnosti jsme všichni přijali,
a sice milost za milost.
17 Zákon byl vydán skrze Mojžíše,
milost a pravda však přišla skrze Mesiáše Ježíše.
18 Boha nikdy nikdo neviděl;
jednorozený Syn, [a] který je v Otcově náručí,
ten jej vylíčil.
Hlas na poušti
19 Toto je Janovo svědectví, když židovští představení poslali z Jeruzaléma kněze a levity s otázkou: „Kdo jsi?“ 20 Neodmítl jim přímou odpověď. „Já nejsem Mesiáš,“ prohlásil.
21 „Kdo tedy jsi?“ zeptali se ho. „Eliáš?“ [b]
Řekl: „Nejsem.“
„Jsi ten Prorok?“ [c]
Odpověděl: „Ne.“
22 Řekli mu tedy: „Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kteří nás poslali. Co o sobě říkáš?“
23 Odpověděl jim slovy proroka Izaiáše: „Jsem
‚hlas volajícího na poušti:
Vyrovnejte Pánovu cestu!‘“ [d]
24 Ti vyslanci patřili k farizeům. 25 Zeptali se ho: „Proč tedy křtíš, když nejsi Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?“
26 „Já křtím vodou,“ odpověděl Jan, „ale mezi vámi už povstal někdo, koho neznáte. 27 To je ten, který přichází po mně. Jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek sandálu.“ 28 Toto se stalo v Betanii za Jordánem, kde Jan křtil.
29 Druhého dne Jan uviděl Ježíše, jak přichází k němu, a řekl: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa! [e] 30 To je ten, o němž jsem řekl: Po mně přichází muž, který je přede mnou, neboť byl dříve než já. 31 Já jsem ho neznal, ale přišel jsem křtít vodou proto, aby byl zjeven Izraeli.“
32 Jan vydal svědectví: „Viděl jsem Ducha, jak sestoupil z nebe jako holubice a zůstal na něm. 33 Já jsem ho neznal, ale Ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: ‚Na koho spatříš sestoupit Ducha a zůstat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým.‘ [f] 34 Já jsem to viděl a vydávám svědectví, že on je Boží Syn.“
Co hledáte?
35 Druhého dne tam Jan znovu stál se dvěma ze svých učedníků. 36 Když uviděl Ježíše, jak prochází kolem, řekl: „Hle, Beránek Boží!“ 37 Jakmile ti dva učedníci uslyšeli, co říká, odešli za Ježíšem.
38 Ježíš se obrátil a uviděl, jak jdou za ním. „Co hledáte?“ zeptal se jich.
Řekli mu: „Rabbi“ (což se překládá: Učiteli), „kde bydlíš?“
39 „Pojďte se podívat,“ odpověděl jim. A tak se šli podívat, kde bydlí, a toho dne už u něj zůstali. Bylo to kolem čtvrté odpoledne.
40 Jeden z těch dvou, kteří to od Jana slyšeli a následovali ho, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. 41 Ten jako první nalezl svého bratra Šimona. Řekl mu: „Našli jsme Mesiáše!“ (což je v překladu Kristus) [g] 42 a přivedl ho k Ježíši.
Ježíš se na něj podíval a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Janův. [h] Budeš se jmenovat Kéfa“ (což se překládá Petr). [i]
43 Dalšího dne se Ježíš chtěl vydat do Galileje. Našel Filipa a řekl mu: „Pojď za mnou.“ 44 (Filip byl z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.)
45 Filip našel Natanaela a řekl mu: „Našli jsme toho, o kterém psal Mojžíš v Zákoně a proroci – Ježíše, syna Josefova z Nazaretu!“
46 „Co dobrého může být z Nazaretu?“ opáčil Natanael.
„Pojď se podívat,“ řekl mu Filip.
47 Když Ježíš uviděl Natanaela, jak jde k němu, řekl o něm: „Hle, opravdový Izraelita, v němž není žádná lest!“
48 „Odkud mě znáš?“ zeptal se Natanael.
„Viděl jsem tě pod fíkovníkem,“ řekl mu Ježíš, „ještě než tě Filip zavolal.“
49 „Rabbi!“ zvolal Natanael, „Ty jsi Boží Syn, ty jsi král Izraele!“
50 Ježíš mu odpověděl: „Věříš proto, že jsem ti řekl: Viděl jsem tě pod fíkovníkem? Uvidíš ještě větší věci.“ 51 A dodal: „Amen, amen, říkám vám: Uvidíte otevřené nebe a Boží anděly, jak vystupují a sestupují na Syna člověka.“ [j]
Copyright © 1988 by Biblica
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.