Add parallel Print Page Options

Petr a Jan před Veleradou

A když takto mluvili k lidu, přišli na ně kněží s velitelem chrámové stráže a se saduceji. Nemohli totiž snést, že učí lid a že v souvislosti s Ježíšem hlásají vzkříšení z mrtvých. Zatkli je, a protože už byl večer, nechali je do druhého dne ve vězení. Mnozí, kdo tu řeč slyšeli, však uvěřili, takže jejich počet dosáhl asi pěti tisíc mužů.

Nazítří se v Jeruzalémě sešli židovští hodnostáři, starší a znalci Písma, velekněz Annáš a také Kaifáš, Jan, Alexandr a ostatní z velekněžského rodu. Postavili Petra s Janem doprostřed a vyslýchali je: „Jakou mocí a v čím jménu jste to udělali?“

Tehdy jim Petr, naplněn Duchem svatým, řekl: „Vůdcové lidu a starší Izraele, jsme tu dnes vyslýcháni kvůli dobrému skutku, jímž bylo uzdravení nemocného člověka. 10 Proto vám všem i celému izraelskému lidu oznamuji, že tento člověk před vámi stojí zdravý ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, jehož jste vy ukřižovali a jehož Bůh vzkřísil z mrtvých. 11 To je ten

‚kámen vámi staviteli zavržený,
jenž se stal kamenem úhelným.‘ [a]

12 V nikom jiném není spása – na světě není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni!“

13 Když vůdcové viděli Petrovu a Janovu smělost a zjistili, že jsou to neučení a prostí lidé, žasli a poznali na nich, že byli s Ježíšem. 14 Když se podívali na toho uzdraveného muže, jak tam s nimi stojí, neměli co na to říci. 15 Poručili jim, ať odejdou z radní místnosti, a začali se radit: 16 „Co s těmi lidmi uděláme? Celý Jeruzalém ví, že se skrze ně stal zjevný zázrak, a my to nemůžeme popřít. 17 Aby se to ale mezi lidmi přestalo šířit, pohrozme jim, ať už o tom jménu s nikým nemluví.“ 18 A tak je zavolali a přikázali jim, ať už o Ježíšově jménu vůbec nemluví ani neučí.

19 Petr a Jan jim odpověděli: „Myslíte, že je v Božích očích správné, abychom poslouchali vás více než Boha? 20 Nemůžeme nemluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.“

21 Když ale nemohli najít nic, za co by je potrestali, znovu jim pohrozili a s ohledem na lid je propustili. Všichni totiž oslavovali Boha za to, co se stalo – 22 člověk přes čtyřicet let chromý byl zázračně uzdraven!

Read full chapter

Footnotes

  1. Skutky apoštolské 4:11 Žalm 118:22

Petr a Jan před židovskou veleradou

Zatímco Petr a Jan mluvili, přivedli na ně kněží a saducejové velitele chrámové stráže. 2-3 Ten je zatkl, a protože byl už večer, vzal je do druhého dne do vazby. Kněze totiž popudilo, že Petr a Jan učili lidi v chrámu a hlásali, že Ježíš vstal z mrtvých. Ale mnozí z posluchačů jim uvěřili, takže počet věřících už dosáhl asi pěti tisíc mužů.

5-6 Příštího dne právě zasedala v Jeruzalémě židovská velerada – shromáždění politických i náboženských předáků a učitelů zákona, kterému předsedal úřadující velekněz Kaifáš. Byl tam také jeho předchůdce Annáš a dále Jan, Alexandr a ostatní příslušníci velekněžského rodu. Dali si předvést Petra a Jana, Ježíšovy apoštoly, a začali je vyslýchat. Chtěli vědět, jaká to je moc, kterou uzdravili chromého, a kdo jim ji svěřil.

Na to Petr odpověděl z popudu svatého Ducha: „Vůdcové a představitelé národa! Vyslýcháte nás pro dobrý skutek a chcete vědět jak to, že postižený mohl být uzdraven. 10 Prohlašujeme tedy jasně před vámi a před celým Izraelem, že jsme to udělali ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Je to jeho moc, která postavila na nohy úplně chromého člověka. 11 Na Ježíše se vztahuje Izajášovo proroctví: ‚To je ten kámen, který jste vy, stavitelé, odložili, ale který se stal hlavním kamenem celé klenby.‘ 12 Jenom on je Spasitel a nečekejte, že se ozve ještě jiné jméno, které by znamenalo záchranu.“

13 Členové velerady se podivili, jak odvážně a jasně Petr promluvil. Věděli totiž, že on i Jan jsou jen prostí, nevzdělaní lidé, a byli překvapeni, jaký vliv na ně měl pobyt s Ježíšem. 14 Předvolali uzdraveného a ten teď stál vedle apoštolů jako živý doklad jejich slov. Nikdo z velerady nevěděl jak dál, 15 a tak dali zase apoštoly odvést a radili se, co s nimi. 16 „Nemůžeme zakrýt, že udělali nesporný zázrak,“ přiznávali. „Už to ví celý Jeruzalém. 17 Musíme však zabránit tomu, aby se ty jejich zvěsti šířily dál. Postrašíme je, aby už o Ježíšovi nikomu nevyprávěli.“ 18 Zavolali je zpátky a důrazně jim přikázali, že už o Ježíšovi nesmí mluvit.

19 Petr s Janem odpověděli: „Myslíte, že je správné, abychom dali víc na vás než na Boha? 20 Nemůžeme přece zamlčet, co jsme viděli a slyšeli.“ 21 Velerada jim ještě vyhrožovala, ale pak je propustila. Neodvažovali se apoštoly potrestat, protože se báli, že by se lid bouřil. Všichni totiž děkovali Bohu za tento zázrak. 22 Vždyť tomu uzdravenému člověku bylo už přes čtyřicet let.

Read full chapter