Kdo jsem, abych bránil Bohu?

11 Apoštolové a ostatní bratři v Judsku se doslechli, že i pohané přijali Boží slovo. ² Když Petr dorazil do Jeruzaléma, obřezaní věřící mu vytýkali: ³ „Šel jsi k neobřezancům a jedl jsi s nimi!“

⁴ Petr jim to začal po pořádku vysvětlovat: ⁵ „Jednou, když jsem se ve městě Joppe modlil, ve vytržení jsem spatřil vidění: z nebe se za čtyři cípy spouštělo něco jako veliká plachta. Když sestoupila až ke mně, ⁶ pozorně jsem se do ní podíval a spatřil jsem čtvernohá polní zvířata i šelmy, plazy a ptáky. ⁷ Tehdy jsem uslyšel hlas: ‚Vstaň, Petře, zabíjej a jez!‘

⁸ Odpověděl jsem: ‚To ne, Pane! Nikdy jsem nevzal do úst nic nečistého nebo poskvrněného.‘

⁹ Ten hlas z nebe ke mně ale promluvil znovu: ‚Co Bůh očistil, neměj za nečisté!‘ ¹⁰ Třikrát se to opakovalo, než to bylo všechno vytaženo zpátky do nebe.

¹¹ Vtom se před domem, ve kterém jsem byl, objevili tři muži. Byli za mnou posláni z Cesareje ¹² a Duch mi řekl, abych šel bez váhání s nimi. Doprovázelo mě těchto šest bratrů, s nimiž jsme vešli do domu toho muže. ¹³ Vyprávěl nám, jak ve svém domě uviděl anděla. Stanul před ním a řekl: ‚Pošli do Joppy a nech zavolat Šimona zvaného Petr. ¹⁴ Skrze to, co ti poví, budeš spasen ty i celý tvůj dům!‘

¹⁵ A jen, co jsem k nim začal mluvit, sestoupil na ně Duch svatý stejně jako na počátku na nás. ¹⁶ Tehdy jsem si vzpomněl na Pánova slova: ‚Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem svatým.‘ ^{[a] 17} Jestliže jim Bůh dal stejný dar jako nám, když uvěřili v Pána Ježíše Krista, kdo jsem byl já, abych bránil Bohu?“

¹⁸ Po těch slovech se upokojili a začali chválit Boha: „Tak tedy i pohanům dal Bůh pokání k životu!“