Add parallel Print Page Options

Davidova modlitba

10 David tehdy před zraky celého shromáždění dobrořečil Hospodinu:

„Hospodine, Bože našeho otce Izraele,
požehnaný jsi od věků až na věky!
11 Tvá je, Hospodine, velikost a síla,
nádhera, velebnost a majestát!
Vše na nebi i na zemi je, Hospodine, tvé panství
a ty jsi hlava, jež převyšuje vše!
12 Od tebe pochází bohatství a sláva,
jenom ty sám vládneš nade vším.
Ve tvé ruce je síla i moc,
svou rukou posiluješ a dáváš velikost.
13 Tobě, Bože náš, vzdáváme díky,
tvé slavné jméno chválíme!

14 Kdo jsem ale já a co je můj lid, abychom mohli přinést tak štědrý dar? To od tebe pochází všechno – to, co jsme dali, bylo z tvé ruky! 15 Před tebou jsme jen poutníci a hosté tak jako všichni naši otcové; naše dny na zemi jsou prchavý stín. 16 Hospodine, Bože náš, zde je všechna ta hojnost. Připravili jsme ji ke stavbě domu pro tvé svaté jméno – vše je to ale z tvé ruky a tobě to náleží! 17 Vím, Bože můj, že zkoumáš srdce a miluješ upřímnost. Z upřímného srdce jsem daroval toto vše a teď vidím, jak tvůj lid, zde přítomný, přináší své dary s radostí. 18 Hospodine, Bože našich otců Abrahama, Izáka a Izraele, zachovej navěky tu touhu v srdci svého lidu! Ať jsou jejich srdce vždy pevně u tebe! 19 Mému synu Šalomounovi pak dej oddané srdce, aby dbal na tvá přikázání, svědectví a pokyny, aby vše vykonal a postavil ten palác, pro který jsem vykonal tyto přípravy.“

Read full chapter