Matouš 15
Bible 21
Co člověka špiní
15 Tehdy k Ježíši přišli znalci Písma a farizeové z Jeruzaléma. 2 „Proč tvoji učedníci přestupují tradici starších?“ říkali. „Vždyť si před jídlem neumývají ruce!“
3 „A proč vy kvůli své tradici přestupujete Boží přikázání?“ odpověděl jim Ježíš. 4 „Bůh řekl: ‚Cti otce i matku‘ [a] a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.‘ [b] 5 Vy ale říkáte, že kdokoli by řekl otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl vypomoci, jsem daroval Bohu,‘ 6 ten už nemusí svého rodiče nijak uctít. A tak jste kvůli své tradici zrušili Boží slovo. 7 Pokrytci, Izaiáš o vás správně prorokoval:
8 ‚Tento lid mě ctí svými rty,
srdcem je mi však vzdálený.
9 Nadarmo mě ale uctívají,
když učí lidské nauky a příkazy.‘“ [c]
10 Pak svolal zástup a řekl jim: „Slyšte a rozumějte. 11 Člověka nešpiní to, co mu vchází do úst, ale to, co mu z úst vychází.“
12 Tehdy k němu přistoupili učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli ta slova?“
13 „Každá sazenice,“ odpověděl, „kterou nesázel můj nebeský Otec, bude vykořeněna. 14 Nechte je, jsou to slepí vůdcové slepých. Povede-li slepý slepého, oba padnou do jámy.“
15 „Vysvětli nám to podobenství,“ požádal ho Petr.
16 „Vy jste ještě tak nechápaví?“ řekl Ježíš. 17 „Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a vypouští se do žumpy? 18 Co ale z úst vychází, jde ze srdce a špiní to člověka. 19 Ze srdce totiž vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilnění, krádeže, křivá svědectví, urážky. 20 Tyto věci špiní člověka. Ale jíst neumytýma rukama, to člověka nešpiní.“
Víra pohanské ženy
21 Ježíš pak odtud odešel a odebral se do okolí Týru a Sidonu. 22 Jedna kananejská žena z toho kraje šla za ním a křičela: „Pane, Synu Davidův, smiluj se nade mnou! Má dcera je hrozně posedlá ďáblem.“ 23 On jí však neodpověděl ani slovo.
Jeho učedníci přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, když za námi pořád křičí.“
24 Odpověděl jí tedy: „Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu Izraele.“
25 Ona však přistoupila a klaněla se mu se slovy: „Pane, pomoz mi.“
26 „Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psům,“ odvětil.
27 Ona však řekla: „Ano, Pane, ale i psi jedí zbytky ze stolu svých pánů.“
28 „Jak velikou máš víru, ženo!“ odpověděl jí na to Ježíš. „Ať se ti stane, jak toužíš.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.
Sedm chlebů a pár rybek
29 Ježíš se pak odtud vrátil ke Galilejskému jezeru, vystoupil na horu a posadil se tam. 30 Tehdy k němu přišlo veliké množství lidí. Měli s sebou chromé, slepé, němé, zmrzačené a mnohé jiné. Pokládali mu je k nohám a on je uzdravoval. 31 Když lidé viděli, jak němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí, užasli a vzdali slávu Bohu Izraele.
32 Potom Ježíš svolal své učedníky a řekl: „Je mi těch lidí líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst. Nechci je poslat pryč hladové, vždyť by cestou padli vyčerpáním.“
33 „Kde v téhle pustině vezmeme tolik chleba?“ namítli učedníci. „Jak bychom mohli nasytit takový zástup?“
34 „Kolik máte chlebů?“ zeptal se Ježíš.
„Sedm – a pár malých rybek,“ odpověděli.
35 Ježíš tedy nechal zástupy posadit na zem, 36 vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům. 37 A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: sedm plných košů. 38 Jedlo tam tehdy čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. 39 A když propustil zástupy, nastoupil na loď a připlul do magadanského kraje.
Footnotes
- Matouš 15:4 Exod 20:12; Lev 19:3; Deut 5:16
- Matouš 15:4 Exod 21:17; Lev 20:9; Deut 27:16
- Matouš 15:9 Iza 29:13
Matouš 15
Slovo na cestu
Ježíš mluví o skryté čistotě
15 Farizejové a učitelé zákona z Jeruzaléma přišli za Ježíšem s otázkou: 2 „Proč tvoji žáci nedodržují staré židovské tradice? Vždyť ignorují i obřadní mytí rukou před jídlem!“ 3 Ježíš jim na to odpověděl: „Proč vy pro své tradice porušujete Boží přikázání? 4 Například – Boží příkaz zní: ‚Cti otce i matku; a kdo potupí otce nebo matku, ať zemře.‘ 5-6 Ale vy říkáte: ‚Jestliže odkážeš svůj majetek druhému, nesmíš už z něho podporovat své rodiče, i když mají nedostatek.‘ Tak jste svými ustanoveními zrušili přímý Boží příkaz. 7 Chytráci! I na vás se vztahují slova proroka Izajáše:
8 ‚Tento lid říká, že mne ctí,
ale jejich srdce je ode mne daleko.
9 Jejich uctívání je bezcenné,
protože vyučují svým vlastním zákonům
místo Božím.‘ “
10 Pak kolem sebe shromáždil lid a řekl: „Poslouchejte, co vám říkám, a snažte se porozumět: 11 Vaše nitro nešpiní to, co vchází do úst, ale co z nich vychází.“
12 Učedníci mu pak řekli: „Víš, že se farizejové urazili, když tě slyšeli?“ 13 On odpověděl: „S příkazy je to jako s rostlinami. Co nezasel můj Otec, je plevel a podle toho s tím bude naloženo. 14 Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepých. Když slepý povede slepého, oba spadnou do jámy.“
15 Petr se Ježíše zeptal: „Jak’s to myslel s tím, co nás špiní?“
16 Ježíš se podivil: „Ani vy tomu nerozumíte? 17 Nechápete, že všechno, co jíme, prochází vnitřnostmi a vychází z těla? 18 Ale zlá slova vznikají ve zlém srdci, a tak špiní člověka. 19 Ze srdce vycházejí špatné myšlenky na vraždu, nevěru, necudnost, krádež, lež a pomluvy. 20 To jsou věci, které člověka zbavují vnitřní čistoty. Ale jíst nemytýma rukama, to člověka nepošpiní.“
Ježíš vyhání démona z dívky
21 Ježíš odešel do týrského a sidónského kraje. 22 Jedna obyvatelka těchto pohanských končin za ním přišla a prosila: „Slituj se nade mnou, Pane, ty očekávaný Králi! Moje dcera je posedlá démonem a velmi trpí!“ 23 Ale on na to nic neříkal.
Jeho učedníci na něho naléhali: „Udělej s ní něco, vždyť za námi stále volá!“ 24 Tu se obrátil k té ženě a řekl jí: „Byl jsem poslán pomoci židům a ne pohanům.“
25 Ale ona přišla až k němu, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“
26 „Není správné brát chléb dětem a házet ho štěňatům!“ řekl. 27 Ona odpověděla: „Máš pravdu, ale štěňata dostávají zbytky ze stolů svých pánů.“
28 „Ženo,“ řekl jí Ježíš, „máš velikou víru, tvoje přání je splněno!“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.
Zástup se podivuje Ježíšovu uzdravování
29 Pak se Ježíš vrátil a vystoupil na pahorek u jezera. 30 Spousta lidí se k němu začala scházet a měli s sebou chromé, zmrzačené, slepé, němé a jinak postižené. Pokládali je před něj a on je uzdravoval. 31 Jaký div! Němí mluví, chromí chodí, zmrzačení jsou zdrávi a slepí vidí. Okolostojící nad tím žasli a vzdávali díky Bohu.
Ježíš sytí čtyři tisíce
32 Ježíš zavolal svoje učedníky a řekl jim: „Je mi těch lidí líto, vždyť tu jsou se mnou tři dny a nemají už nic k jídlu. Nechci je nechat odejít hladové, vždyť by ani nedošli domů!“
33 Učedníci odpověděli: „Kde v takové pustině vezmeme chléb pro tolik lidí?“
34 „Kolik jídla máte s sebou?“ zeptal se Ježíš.
„Sedm chlebů a několik ryb,“ odpověděli učedníci.
35 Ježíš rozkázal, aby se shromáždění lidé usadili. 36 Vzal těch sedm chlebů a ryby, poděkoval za ně Bohu; pak je lámal a dával učedníkům a ti je rozdávali shromážděným. 37-38 Najedlo se tam dosyta čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí – a ještě sebrali sedm košíků zbytků. 39 Pak se Ježíš s nimi rozloučil, vstoupil do člunu a přeplul do Magdalské krajiny.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.
Copyright © 1988 by Biblica