Add parallel Print Page Options

Král na oslíku

28 Po těch slovech se vydal kupředu, vzhůru k Jeruzalému. 29 Když se přiblížil k Betfagé a k Betanii u hory zvané Olivetská, poslal dva ze svých učedníků 30 se slovy: „Jděte do vesnice před vámi. Jakmile tam přijdete, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdy nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte. 31 Kdyby se vás někdo ptal, proč ho odvazujete, odpovězte: ‚Pán ho potřebuje.‘“

32 Poslové odešli a nalezli vše tak, jak jim řekl. 33 Když odvazovali oslátko, majitelé se jich ptali: „Proč to oslátko odvazujete?“

34 „Pán ho potřebuje,“ odpověděli.

35 Odvedli oslátko k Ježíši, přikryli je svými plášti a Ježíše posadili na ně. 36 A jak jel, prostírali své pláště na cestu.

37 Když se blížil k hřebeni Olivetské hory, odkud cesta klesá dolů, začalo celé množství učedníků hlasitě a radostně chválit Boha za všechny zázraky, které viděli. 38 Volali:

„Požehnaný král,
jenž přichází v Hospodinově jménu! [a]
Pokoj na nebi
a sláva na výsostech!“

39 V davu byli i někteří farizeové. Řekli mu: „Mistře, napomeň své učedníky!“

40 Odpověděl jim: „Říkám vám, že kdyby zmlkli, křičelo by kamení!“

Doupě lupičů

41 Když dorazil na hřeben a uviděl město, rozplakal se nad ním: 42 „Ó kdybys poznalo aspoň v tento svůj den, co by ti přineslo pokoj! Teď je to ale tvým očím skryto. 43 Přijdou na tebe dny, kdy tě tví nepřátelé obklíčí valem a oblehnou tě. Sevřou tě ze všech stran 44 a srovnají tě se zemí, i tvé děti v tobě. Nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas svého navštívení.“

Read full chapter

Footnotes

  1. Lukáš 19:38 Žalm 118:26

Ježíš vjíždí do Jeruzaléma na oslici

28 Když skončil svoje vypravování, pokračoval v cestě do Jeruzaléma. 29-30 V blízkosti dvora Betfage u Betanie pod Olivovou horou vyzval dva své učedníky: „Jděte naproti do městečka. Najdete tam uvázané oslátko, na kterém dosud nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte. 31 Kdyby se vás někdo ptal, proč to děláte, řekněte: ‚Pán ho potřebuje.‘ “ 32 Ti dva šli a nalezli všechno tak, jak Ježíš řekl. 33 Když oslátko odvazovali, přišli majitelé a ptali se, proč to dělají. 34 Odpověděli: „Pán ho potřebuje.“ 35 Přivedli oslíka, pokryli mu hřbet svými plášti a posadili na něj Ježíše. 36 Ostatní lidé stlali dokonce své pláště na cestu, kudy jel. 37 Když začali sestupovat z Olivové hory, zmocnilo se zástupu nadšení; děkovali Bohu za všechny divy, které na vlastní oči viděli. 38 Provolávali:

„Sláva králi, Bůh ho posílá!
Nebe je smířeno, sláva!“

39 Byli tam také někteří farizejové a ti mu domlouvali: „Pokárej své učedníky, aby se takhle nerouhali.“ 40 Ježíš odpověděl: „Jestliže oni zmlknou, bude volat kamení.“ 41 Když se před Ježíšem otevřel pohled na Jeruzalém, vstoupily mu slzy do očí a plný smutku 42 řekl: „Město, kéž bys alespoň dnes pochopilo, co ti může přinést pokoj. Ty však nic nechápeš, 43 a tak přijde den, kdy tě obklíčí nepřátelé a oblehnou tě. 44 Nakonec tě srovnají se zemí a tvé syny pobijí, protože jsi nerozeznalo čas, kdy k tobě přichází Bůh.“

Read full chapter