Add parallel Print Page Options

Vstaň a choď

Potom byl další židovský svátek, a tak se Ježíš vydal do Jeruzaléma. V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník hebrejsky zvaný Bethesda, [a] u něhož je pět sloupořadí. [4] Ležela tam spousta nemocných, slepých, chromých a ochrnutých. [b] Byl mezi nimi jeden člověk, nemocný už třicet osm let.

Ježíš viděl, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen. „Chceš být uzdraven?“ zeptal se ho.

„Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se zvíří voda,“ odpověděl mu nemocný. „Když tam zamířím, někdo mě předstihne.“

„Vstaň, vezmi si lehátko a choď!“ řekl mu Ježíš. A ten člověk byl ihned uzdraven, vzal své lehátko a začal chodit.

Ten den však byla sobota. 10 Židovští představení tedy uzdraveného napomínali: „Je sobota, nesmíš nosit lehátko!“

11 On jim však odpověděl: „Ten, kdo mě uzdravil, mi řekl: ‚Vezmi si lehátko a choď.‘“

12 „Kdo ti mohl říci: ‚Vezmi si lehátko a choď‘?!“ ptali se ho. 13 To ovšem ten uzdravený nevěděl; Ježíš se totiž vmísil do okolního davu.

14 Potom ho Ježíš nalezl v chrámě a řekl mu: „Pohleď, jsi uzdraven. Už nehřeš, ať se ti nepřihodí něco horšího.“

Read full chapter

Footnotes

  1. Jan 5:2 někt. rukopisy Bet-zatha, jiné Betsaida
  2. Jan 5:3 Někt. rukopisy přidávají a čekali, až se voda pohne. 4 Do rybníka totiž občas sestupoval anděl a vířil vodu. Kdo po tom zvíření vstoupil do vody první, býval uzdraven, ať měl jakoukoli nemoc.

Ježíš uzdravuje ochrnutého u rybníka

O dalším židovském svátku se Ježíš zase vracel do Jeruzaléma. Ve městě nedaleko Ovčí brány je rybník zvaný Bethesda. 3-4 Podél jeho břehů leželi pod pěti podloubími nemocní, slepí a ochrnutí. Toužebně čekali na okamžik, kdy se hladina vody zčeří. Čas od času se to stávalo a lidé věřili, že kdo první vstoupí do vřídla, bude uzdraven, ať už trpí čímkoliv.

Mezi postiženými ležel muž nemocný už třicet osm let. Když ho Ježíš uviděl a zjistil, že je už dlouho nemocen, zeptal se ho: „Chceš být zdráv?“

„Chci, Pane, ale nemohu,“ odpověděl mu ubohý muž. „Sám se špatně pohybuji a nemám nikoho, kdo by mi pomohl v pravý čas do vřídla. Ať se namáhám, jak chci, pokaždé mě někdo předběhne.“

Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi si své lehátko a choď.“

Muž se zvedl, sebral svoje věci a šel. Po nemoci nebylo ani památky.

10 Protože se to stalo v sobotu, Židé napomínali uzdraveného: „Nesluší se, abys dnes něco nosil.“

11 „Vím,“ odpověděl. „Ale poručil mi to člověk, který mne uzdravil.“

12 „A kdo to byl?“ ptali se rozhořčeně Židé. 13 To ovšem uzdravený nevěděl, protože se mu Ježíš ztratil v davu.

14 Později se setkali v chrámu. Ježíš mu řekl: „Važ si toho, že jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco mnohem horšího.“

Read full chapter