Add parallel Print Page Options

Soucitnější než Áron

14 Když máme tak úžasného velekněze – Božího Syna Ježíše, který vešel až do nebe – držme se pevně svého vyznání. 15 Nemáme ovšem velekněze neschopného cítit s našimi slabostmi, ale takového, který byl v každém ohledu zkoušen jako my, avšak zůstal bez hříchu. 16 Proto přistupme k trůnu milosti se smělou důvěrou, abychom došli milosrdenství a našli milost, když potřebujeme pomoci.

Každý velekněz bývá vybírán z lidí, aby jako jejich zástupce přinášel Bohu dary a oběti za jejich hříchy. Dovede být shovívavý k nevědomým a zbloudilým – vždyť i on sám podléhá slabosti, a proto musí obětovat nejen za hříchy lidu, ale i za vlastní. Tuto čest si nikdo nemůže přivlastnit, ale musí ho povolat Bůh tak jako Árona.

Právě tak si ani Kristus nepřivlastnil slávu velekněze, ale dal mu ji Ten, který mu řekl:

„Ty jsi můj Syn,
já jsem ode dneška Otcem tvým.“ [a]

A jak říká zase jinde:

„Jsi knězem navěky
podle řádu Melchisedechova.“ [b]

On za svého pozemského života přinášel s hlasitým křikem a slzami modlitby a prosby Tomu, který ho mohl uchránit před smrtí, a ve své úzkosti byl vyslyšen. Ačkoli byl Boží Syn, naučil se z toho, co vytrpěl, poslušnosti. Jakmile dosáhl cíle, stal se pro všechny, kdo jej poslouchají, původcem věčného spasení, 10 když ho Bůh jmenoval veleknězem podle Melchisedechova řádu.

Footnotes

  1. Židům 5:5 Žalm 2:7
  2. Židům 5:6 Žalm 110:4

Ježíš Kristus je dokonalý zástupce

14 Máme však u Boha mocného prostředníka, jeho Syna Ježíše. Pevně se ho držme. 15 Je schopen s námi spoluprožívat naše slabosti, protože procházel stejným pokušením jako my, ale nedal se jím nikdy svést k hříchu. 16 Proto směle přistupme k Bohu, který nás miluje, abychom dosáhli smilování a nalezli pomoc v čas tísně.

Ježíš se stal naším Nejvyšším Knězem

Velekněz je člověk, který jménem ostatních předstupuje před Boha a přináší mu dary a oběti s prosbou o smíření. 2-3 Protože i on podléhá slabostem, musí přinášet oběti nejen za lid, ale i za sebe a je schopen chápat nevědomé a pobloudilé. Toto postavení si nikdo nemůže svévolně přivlastnit, ale musí k němu být Bohem povolán. Ani Kristus se k němu sám nepovznesl. Ustanovil ho Bůh, když mu řekl:

„Ty jsi můj syn,
    já jsem tě dnes zplodil.“

A jindy prohlásil:

„Jsi na věky knězem podle řádu Malkísedekova.“

Když byl Kristus na zemi, přednášel hlasitě, úpěnlivě a s pláčem prosby Bohu, který ho jediný mohl zachránit před smrtí. Bůh ho v jeho úzkosti vyslyšel.

8-9 Ačkoliv byl Boží Syn, měl se ve škole utrpení naučit, co znamená bezvýhradná poslušnost. Když v té zkoušce obstál, stal se všem, kdo se mu podrobují, zdrojem trvalé ochrany. 10 A Bůh ho nazval veleknězem podle řádu Malkísedekova.