Add parallel Print Page Options

24 Jeho manželka Alžběta zanedlouho počala, ale pět měsíců to tajila. Říkala si: 25 „Takto se ke mně zachoval Hospodin – přišel čas, kdy na mě pohlédl a zbavil mě veřejné pohany!“

Nic není nemožné

26 Když byla Alžběta v šestém měsíci, poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského města jménem Nazaret 27 k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova. Ta panna se jmenovala Marie. 28 Když k ní přišel, řekl: „Zdravím tě, milostí obdařená, Hospodin s tebou!“ [a]

29 Ta slova ji rozrušila. Co to bylo za pozdrav? přemýšlela. 30 Anděl jí ale řekl: „Neboj se, Marie, vždyť jsi nalezla milost u Boha! 31 Hle, počneš, porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. 32 Bude veliký, bude nazýván Synem Nejvyššího a Hospodin, náš Bůh, mu dá trůn jeho otce Davida. 33 Bude navěky kralovat nad domem Jákobovým a jeho kralování bude bez konce.“

34 „Jak se to stane?“ zeptala se Marie anděla. „Vždyť jsem ještě nepoznala muže.“

35 „Sestoupí na tebe Duch svatý a zastíní tě moc Nejvyššího,“ odpověděl jí anděl. „To svaté dítě, které se narodí, proto bude nazýváno Syn Boží. 36 A hle, tvá příbuzná Alžběta, o níž se říkalo, že je neplodná, i ona přes své stáří počala syna a je v šestém měsíci. 37 U Boha přece není nic nemožné.“

38 Marie řekla: „Hle, jsem služebnice Páně. Ať se mi stane podle tvého slova!“ Tehdy od ní anděl odešel.

Má duše velebí Hospodina

39 V těch dnech pak Marie vstala a spěšně odešla do hor, do města Judova. 40 Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. 41 Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, děťátko v jejím lůnu poskočilo. Alžběta byla naplněna Duchem svatým 42 a hlasitě zvolala: „Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna! 43 Jaká čest, že ke mně přišla matka mého Pána! 44 Hle, jakmile tvůj pozdrav došel k mým uším, děťátko v mém lůnu poskočilo radostí. 45 Blaze té, která uvěřila, neboť se naplní, co jí Hospodin slíbil.“

46 Marie na to řekla:

„Má duše velebí Hospodina
47 a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli,
48 neboť si všiml ponížení své služebnice.
Hle, od nynějška všechna pokolení
budou vyprávět o mé blaženosti,
49 neboť mi učinil veliké věci Ten, který je mocný.
Jeho jméno je svaté
50 a jeho milosrdenství k těm, kdo jej ctí,
trvá od pokolení do pokolení.

51 Svou paží dokázal moc,
rozehnal ty, kdo mají v srdci pyšné myšlenky.
52 Mocné svrhl z trůnů
a ponížené povýšil.
53 Hladové nasytil dobrými věcmi
a bohaté propustil s prázdnou.
54 Ujal se Izraele, svého služebníka;
pamatoval na milosrdenství –
55 jak zaslíbil našim otcům –
vůči Abrahamovi a jeho semeni až navěky.“

56 Marie pak u ní zůstala asi tři měsíce a potom se vrátila domů.

Read full chapter

Footnotes

  1. Lukáš 1:28 Někt. rukopisy přidávají Požehnaná jsi mezi ženami. (srov. verš 42)