Revised Common Lectionary (Complementary)
104 Dobrořeč duše má Hospodinu!
I.
Jak jsi veliký, Hospodine, Bože můj –
oděn jsi slávou a nádherou!
2 Světlem jsi jak pláštěm zahalen,
nebe jsi jako plachtu rozestřel!
3 Svoje paláce jsi nad vodou postavil,
jak vozy užíváš husté oblaky,
vznášíš se na křídlech větrných.
4 Vichry činíš svými posly,
tvými služebníky jsou plameny!
5 Zemi jsi založil na jejích sloupech,
navěky jí neotřese vůbec nic.
6 Jak pláštěm přikryl jsi ji oceánem,
vody stály i nad horami.
7 Před tvojí hrozbou pak rozutekly se,
před tvým burácením prchaly.
8 Sahaly k horám, stekly však do údolí,
na místo tebou určené.
9 Hranice dals jim, aby je nepřekročily,
aby už nikdy nepřikryly zem!
10 Ty pouštíš potoky do údolí,
aby proudily mezi horami,
11 všechnu polní zvěř aby napájely,
divocí osli aby u nich žízeň zahnali,
12 na jejich březích aby hnízdili ptáci,
jejich zpěv aby zněl mezi větvemi.
13 Ze svých paláců hory napájíš,
země se sytí ovocem skutků tvých!
14 Trávě pro dobytek dáváš růst
a také rostlinám k lidskému užitku,
aby jim ze země pokrm vyrostl:
15 Víno, jež smrtelníka v srdci oblaží,
olej, po němž se obličej rozzáří,
a chléb, který člověku dodá sil.
16 Hospodin sytí i své stromoví –
libanonské cedry, které sám vysadil.
17 Vrabci si na nich hnízda postaví,
čáp si nachází domov na jedli.
18 Vysoké hory patří kamzíkům,
skály jsou útočištěm králíků. [a]
19 Stvořil jsi měsíc, aby časy určoval,
i samo slunce ví, kdy má zapadat.
20 Přivádíš tmu a noc se rozhostí,
spoustou zvěře se lesy zahemží.
21 Po své kořisti řvou tehdy lvi,
aby tak Boha o pokrm žádali.
22 S východem slunce se vrací zpět,
aby ulehli ve svých doupatech.
23 Za svým úkolem tehdy člověk vyráží,
pracuje na něm, než se zešeří.
II.
24 Kolik je, Hospodine, skutků tvých!
Všechno jsi moudře učinil –
země je plná tvých stvoření!
25 Hle, je tu moře širé a veliké,
havěť bezpočtu se hemží v něm –
maličcí i velcí tvorové!
26 Plují v něm lodě a také leviatan,
jehož jsi stvořil, aby si tam hrál!
27 Ti všichni k tobě vzhlížejí,
abys je krmil v čase potřeby.
28 Dáváš jim a oni sbírají,
když otevřeš ruku, sytí se hojností.
29 Děsí se ale, když svou tvář ukrýváš,
hynou, když dech jim odjímáš –
navracejí se znovu v prach.
30 Svého Ducha když pošleš, bývají stvořeni,
abys tvář země znovu obnovil!
31 Hospodinova sláva ať trvá věčně,
ze svého díla ať se Hospodin raduje!
32 Pod jeho pohledem země třese se,
hory dýmají pod jeho dotykem!
33 Zpívat budu Hospodinu celý život svůj,
žalmy zpívat svému Bohu, dokud jsem tu!
34 Kéž se mu líbí moje myšlenky –
Hospodin je přece mojí radostí!
35 Kéž by už hříšníci ze světa zmizeli,
kéž by tu darebáci více nebyli!
Dobrořeč, duše má, Hospodinu!
Haleluja! [b]
Rodící Jeruzalém
7 Porodila dřív, než na ni přišly bolesti;
dříve než zasténala, narodil se jí syn!
8 Kdo kdy slyšel co takového?
Kdo kdy viděl co podobného?
Vznikne snad země v jednom dni?
Narodí se národ v jeden okamžik?
Jakmile však Dcera sionská rodit začala,
hned svoje děti na svět přivedla!
9 Copak já, který otevírám lůno,
nepůsobím i porod? praví Hospodin.
Copak já, který vedu k porodu,
lůno uzavřu? praví tvůj Bůh.
10 S Dcerou jeruzalémskou se veselte,
všichni, kdo ji milujete, jásejte!
Radujte se, radujte spolu s ní,
všichni, kdo jste nad ní truchlili!
11 Budete sát do sytosti z prsů její útěchy,
zalykat se rozkoší v jejím kyprém náručí!
12 Neboť toto praví Hospodin:
Hle – jako řekou zaplavím ji pokojem
a slávou národů jako rozvodněným potokem.
Budete se kojit v jejím náručí,
na jejím klíně budete laskáni.
13 Jako když matka své dítě konejší,
tak já vás potěším –
v Jeruzalémě dojdete útěchy.
Nemějte starosti
22 Potom se obrátil ke svým učedníkům: „Říkám vám, nemějte starost o svůj život ani o své tělo – co budete jíst a co si oblečete. 23 Život je přece víc než jídlo a tělo víc než oblečení. 24 Podívejte se na havrany. Nesejí ani nežnou, nemají spíže ani stodoly, ale Bůh je živí. Čím větší cenu máte vy než ptáci! 25 Copak si někdo z vás samými starostmi prodlouží život o jediný den? 26 Když nezmůžete ani to nejmenší, proč se staráte o to ostatní?
27 Podívejte se na lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. 28 Když Bůh takto obléká trávu, která je dnes na louce a zítra bude hozena do pece, čím spíše vás, vy malověrní?!
29 Nezabývejte se tím, co budete jíst a co pít, ani se tím nezneklidňujte. 30 Všechny ty věci vyhledávají pohané tohoto světa, ale váš Otec ví, že je potřebujete. 31 Hledejte raději jeho království a toto vše vám bude přidáno.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.