A A A A A
Bible Book List

Skutky apoštolské 22Slovo na cestu (SNC)

22 "Bratři a otcové, rád bych se před vámi obhájil."

Lidé byli překvapeni, že mluví jejich rodným jazykem, a tak tiše poslouchali. Pavel pokračoval:

"Jsem žid, narozený sice v Tarsu v Kilikii, ale vychován jsem byl zde v Jeruzalémě. Vám dobře známý učenec Gamaliel mě vyškolil přesně podle zákona našich otců a horlil jsem pro Boha, právě tak jako vy dnes.

Víru v Ježíše Krista jsem nenáviděl k smrti. Dokonce jsem jeho vyznavače, muže i ženy, dával zatýkat a věznit.

To mi může dosvědčit velekněz a celá velerada. Jednou mi také vydali pověřující listiny pro židovskou obec v Damašku a já jsem se tam vypravil, abych mezi nimi pozatýkal křesťany a dopravil je do Jeruzaléma k potrestání.

A poslyšte, co se stalo. Bylo kolem poledne a my jsme byli na dohled od damašských hradeb. Náhle se okolo mne rozzářilo oslnivé světlo, mnohem jasnější než polední slunce.

Padl jsem na zem, když jsem uslyšel hlas: 'Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?'

Ozval jsem se: 'Kdo jsi, Pane?' Slyšel jsem odpověď: 'Já jsem Ježíš z Nazaretu, a ty bojuješ proti mně.'

Moji průvodci byli tím světlem také oslněni, ale neslyšeli, že by ke mně někdo mluvil.

10 Zeptal jsem se: 'Pane, co mám dělat?' Ježíš mi odpověděl: 'Ted vstaň a jdi do Damašku. Tam ti řeknou, jaký mám pro tebe úkol.'

11 Jas toho světla mne docela oslepil a tak jsem klopýtal do Damašku, veden za ruce svými průvodci.

12 Tam mne navštívil Ananiáš, zbožný ctitel Zákona, kterého si židé v Damašku velice vážili.

13 Přišel a řekl mi: 'Bratře Saule, otevři oči!' Tu se mi vrátil zrak a já ho uviděl.

14 Řekl ještě: 'Tak to chtěl Bůh, abys konečně poznal jeho vůli, abys uviděl Božího Spravedlivého a uslyšel jeho vlastní hlas.

15 Staneš se Ježíšovým svědkem celému světu a budeš všude vyprávět, co jsi viděl a slyšel.

16 Neváhej, vyznej, že je tvým Pánem, dej se pokřtít na znamení, že jsi očištěn od hříchů.'

17 Později, když jsem se vrátil do Jeruzaléma a modlil se v chrámě, měl jsem ještě jedno vidění.

18 Viděl jsem Pána a slyšel jeho slova: 'Nezdržuj se a rychle odejdi z Jeruzaléma. Tady nepřijmou tvoje svědectví o mně.'

19 Ale já jsem odporoval: 'Pane, tady jsem dával tvoje věrné věznit a bičovat v synagógách.

20 Tady byla prolita první krev, krev tvého svědka Štěpána. Já byl při tom, souhlasil jsem s tím a hlídal jsem pláště těm, kdo ho kamenovali. Všichni to tu o mně vědí.'

21 Pán mi však řekl: 'Jen jdi, protože tě pošlu k pohanům.'"

22-23 Až potud dav Pavla pozorně poslouchal, ale zmínka o pohanech je znovu pobouřila. Začali mávat plášti, házeli na něho hrsti prachu a křičeli: "Pryč s tím zrádcem! Na smrt! Nemá tu co dělat!"

24 Velitel dal Pavla rychle odvést do pevnosti a nařídil, aby ho zbičovali a vyslechli; chtěl vědět, čím vzbudil tolik nenávisti.

25 Už ho připoutali k bičovací lavici, když se Pavel obrátil k velícímu setníkovi: "Nemáte přece právo bičovat římského občana. Musím být postaven před řádný soud."

26 Důstojník dal přerušit přípravy, šel k veliteli a hlásil mu: "Stal se nějaký omyl, ten člověk prohlašuje, že je občanem Říma."

27 Velitel s ním šel k Pavlovi a zeptal se: "Je pravda, že jsi římský občan?" "Ano, jsem," odpověděl vězeň.

28 Velitel zapochyboval : "Vím z vlastní zkušenosti, že je to pěkně drahé. Kdepak bys na to vzal?" Pavel řekl: "Já jsem nic nekupoval, jsem občanem od narození."

29 Po tomto prohlášení vojáci odhodili důtky a spěšně jej odvazovali. Velitel měl obavy, protože se dopustil takového přehmatu vůči rodilému římskému občanu. Rozhodl se, že vyšetří, z čeho židé Pavla vlastně obviňují.

30 Na velitelovu žádost se nazítří sešla židovská velerada za předsednictví úřadujícího i minulého velekněze

Slovo na cestu (SNC)

Copyright © 1988 by Biblica

  Back

1 of 1

You'll get this book and many others when you join Bible Gateway Plus. Learn more

Viewing of
Cross references
Footnotes