A A A A A
Bible Book List

Skutky apoštolské 21Slovo na cestu (SNC)

21 Skončilo loučení a loď zvedla kotvy. Pluli jsme k ostrovu Kós, druhý den na ostrov Rodos a jižního pobřeží Malé Asie jsme dosáhli v přístavu Patara.

Tam jsme přestoupili na lod, která směřovala do fénických měst v Palestině.

Kypr jsme obedpluli vpravo a dorazili jsme do Tyru, kam loď vezla nějaký náklad.

Využili jsme času a strávili jsme celý týden s tamními křesťany. Také těm Bůh vnukl obavu, že Pavla nečeká v Jeruzalémě nic dobrého, a tak mu další cestu rozmlouvali.

Přesto jsme pokračovali dál. Vyprovodili nás s celými svými rodinami až za město. Na pobřeží jsme společně klečeli a modlili se.

6-8 hosty své rodiny.

Filipovy čtyři svobodné dcery byly také nadšené tlumočnice Kristova poselství.

10 Po několika dnech tam přišel jeden křesťan z Judeje, Agabos, který měl prorocký dar.

11 Půjčil si od Pavla jeho opasek, spoutal si jím ruce i nohy a řekl: "Duch svatý mi ukázal, že majitele tohoto pásu židé v Jeruzalémě takhle svážou a vydají ho pohanům."

12 To už bylo příliš, a tak jsme všichni, průvodci i místní křesťané, začali Pavla přemlouvat, aby do Jeruzaléma nechodil.

13 On nás však napomenul: "Proč tolik pláčete a děláte mi to těžší? Pán Ježíš přece stojí za to, abych byl pro něho uvězněn a třeba i zabit."

14 Viděli jsme, že je marné na Pavla naléhat, a tak jsme řekli: "Ať se tedy stane, co chce Bůh."

15 Skončil odpočinek u Filipovy rodiny a my nachystali svá zavazadla na poslední pěší úsek cesty do Jeruzaléma.

16-17 Několik křesťanů z Cesareje nás doprovodilo až do cíle. Zavedli nás tam k našemu dalšímu hostiteli, Mnasonovi z Kypru, jednomu z prvních křesťanů. Jeruzalémská církev nás přijala radostně.

18 Hned druhý den jsme byli všichni pozváni k Jakubovi, představenému sboru, kde se shromáždili všichni starší.

19 Pavel se s nimi pozdravil a podal jim zevrubnou zprávu o výsledcích práce mezi pohany, k níž ho Bůh zmocnil.

20 Rádi to slyšeli a chválili Boha. Potom však řekli Pavlovi: "Jistě už víš, že u nás již několik tisíc židů uvěřilo v Pána Ježíše, a ti i nadále horlivě zachovávají Mojžíšův Zákon.

21 Zde se však šíří zprávy, že ty přesvědčuješ židy v pohanském světě, aby od Zákona odstoupili, syny už nedávali obřezat a vůbec zavrhli starobylé židovské zvyky.

22 Měl bys něco podniknout dříve, než se všichni dozvědí, že jsi tady.

23-24 é příležitosti podstoupil očišťování navrátilců z pohanské ciziny. Všichni by viděli, že máš Zákon v úctě a pomlouvačům by to vzalo vítr z plachet.

25 ost."

26 Druhého dne tedy Pavel podstoupil spolu s těmi čtyřmi muži obřad očištění. Pak šel do chrámu, aby oznámil, kdy skončí jejich nazirejský závazek a jeho očišťování a aby za každého z nich objednal oběti.

27 Když končilo sedm dní a Pavel s nimi přišel zase do chrámu, aby byli obřadně prohlášeni za čisté, poznali ho židovští poutníci z Malé Asie. Poštvali na něho okolostojící, popadli ho

28 a křičeli: "Věrní Izraelci, pojďte sem! Tady máme toho odpadlíka! Všude hlásá bludy a nic mu není svaté: ani naše vyvolení, ani Zákon, ani chrám. Teď sem dokonce přivedl pohany, aby poskvrnil svaté místo."

29 Předtím totiž Pavla zahlédli ve městě s Trofimem z Efezu a mysleli, že ho vzal i do chrámu, kam pohané nesměli.

30 To ovšem vyvolalo obrovský rozruch a lidé se sbíhali ze všech stran. Mezitím vyvedli Pavla z vnitřního chrámového nádvoří a brány rychle zavřeli.

31 Vypadalo to, že rozlícený dav Pavla utluče, když vtom zasáhli Římané. Velitel posádky hradu Antonia, který přiléhal přímo ke chrámu, dostal hlášení o nepokoji

32 a seběhl s pohotovostní četou do nádvoří. Lidé se vojáků lekli, přestali Pavla tlouci a stáhli se od něho.

33 Velitel ho považoval za původce výtržnosti, dal ho zatknout a nasadit mu pouta. Pak začal vyšetřovat, kdo to je a co udělal.

34 Lidé křičeli jeden přes druhého. Velitel viděl, že se takhle nic nedozví, a tak dal rozkaz odvést Pavla do pevnosti.

35-36 Dav však táhl za nimi, dorážel a křičel: "Zabijte ho!" Po schodišti do hradu museli vojáci vězně dokonce nést, aby na něho rozzuření lidé nemohli.

37 Pavel se zeptal velitele, zda s ním může mluvit. Ten se podivil: "Ty mluvíš řecky?

38 Já jsem myslel, že jsi ten Egypťan, co se před nedávnem pokusil o povstání a schovává se někde v poušti se čtyřmi tisíci banditů."

39 "Ne," řekl Pavel, "jsem žid z Tarsu v Kilikii, římský občan. Dovol mi prosím, promluvit k těm lidem."

40 Velitel souhlasil, Pavla postavili na vrchol schodiště a on dal znamení, že chce mluvit. Dav se utišil a Pavel začal hebrejsky:

Slovo na cestu (SNC)

Copyright © 1988 by Biblica

  Back

1 of 1

You'll get this book and many others when you join Bible Gateway Plus. Learn more

Viewing of
Cross references
Footnotes