A A A A A
Bible Book List

První Samuelova 2Bible 21 (B21)

V Hospodinu se raduji

Hana se tenkrát modlila těmito slovy:

„V Hospodinu se raduji srdcem svým,
v Hospodinu svůj roh pozvedám.
Svým protivníkům se teď zasměji,
mou radostí je spása tvá.

Není svatého kromě Hospodina,
ne, není nikdo jako ty,
není skály, jako je náš Bůh!

Přestaňte s těmi pyšnými řečmi,
povýšenost vám proudí z úst,
Hospodin však je Bůh vševědoucí –
on lidské skutky posoudí.

Luky siláků rozlámaly se,
ti, kdo klopýtali, síly nabyli.
Kdo byli sytí, teď pro chléb nádeničí,
kdo byli hladoví, lačnět přestali.
Neplodné sedm narodí se,
matka mnohých však uvadne.

Hospodin dává smrt i život,
do hrobu i z hrobu uvádí.
Sesílá bídu, dává hojnost,
poníží a rovněž povýší.
Chudáka umí z prachu pozvednout,
ubožáka bere ze smetiště,
mezi knížaty jim dává usednout,
dává jim místo na čestných sedadlech.
Hospodinu patří sloupy země,
založil na nich celý svět.
Kroky svých věrných opatruje,
darebáci však hynou v tmě.

Svou vlastní silou se nikdo neprosadí,
10 Hospodinovi protivníci budou zničeni.
Nejvyšší z nebe zaburácí,
končiny světa bude soudit Hospodin.

Hospodin silou obdaří svého krále,
roh svého pomazaného pozvedne!“

11 Elkána se pak vrátil domů do Rámy, ale chlapec zůstal u kněze Elího, aby sloužil Hospodinu.

Elího synové

12 Elího synové byli ničemové. Nedbali na Hospodina 13 ani na pravidla ohledně kněží a lidu. [a] Kdykoli někdo přinesl zápalnou oběť, přišel kněžský mládenec, a jak se vařilo maso, vzal trojzubou vidlici 14 a vrazil ji do mísy nebo do hrnce, do pánve nebo do kotle. Co vidlice vytáhla, to si kněz nechal. Takto se chovali ke všem Izraelcům, kteří přicházeli do Šíla. 15 Kněžský mládenec navíc přicházel, ještě než se zapálil tuk, a říkal tomu, kdo obětoval: „Odevzdej knězi maso na pečení. Vařené maso od tebe nevezme, jenom syrové.“

16 Když ten člověk namítal: „Nejdříve se přece má zapálit tuk; potom si vezmi, co chceš,“ kněz odpovídal: „Ne. Dej mi to hned. Když nedáš, zabavím to násilím!“

17 Tak se ti mladíci dopouštěli před Hospodinem hrozného hříchu, protože [b] znevažovali Hospodinovy oběti.

18 Tehdy před Hospodinem sloužil Samuel, hošík oblečený plátěným efodem. 19 Matka mu dělávala i kabátek a každoročně mu ho přinášela, když přicházela se svým mužem přinést výroční oběť. 20 Elí žehnal Elkánovi i jeho ženě se slovy: „Kéž Hospodin dá, abys měl s touto ženou potomky místo toho vyžádaného dítěte, které odevzdala [c] Hospodinu.“ A tak se vraceli domů. 21 Hospodin pak Hanu navštívil svou milostí, takže počala a porodila tři syny a dvě dcery. Mládenec Samuel ale vyrůstal u Hospodina.

22 Elí byl už velmi starý. Slýchával o všem, co prováděli jeho synové celému Izraeli, i o tom, jak spali se ženami sloužícími u vchodu do Stanu setkávání. 23 „Co to provádíte?“ říkal jim. „Ode všech lidí se o vás doslýchám hrozné věci. 24 To ne, synové moji! Slyším nedobré zprávy – vždyť svádíte Hospodinův lid! 25 Hřeší-li člověk proti člověku, Bůh může zasáhnout. Hřeší-li ale člověk proti Hospodinu, kdo se ho zastane?“ Oni ale na otcova slova vůbec nedali, neboť Hospodinova vůle byla, aby zemřeli.

26 Chlapec Samuel však prospíval, rostl a byl milý jak Hospodinu, tak i lidem.

Proroctví proti Elího domu

27 Za Elím přišel Boží muž a řekl mu: „Tak praví Hospodin: Cožpak jsem se neukázal rodu tvého praotce, když ještě byli otroci [d] faraonova domu v Egyptě? 28 Právě jeho jsem si ze všech izraelských kmenů vyvolil za kněze, aby vystupoval k mému oltáři, aby pálil kadidlo a nosil přede mnou efod. [e] Rodu tvého praotce jsem svěřil všechny ohnivé oběti synů Izraele. 29 Proč tedy pošlapáváte mé oběti a dary, které jsem určil Příbytku? Svých synů si vážíš více nežli mě. Vykrmili jste se tím nejlepším z obětních darů mého lidu Izraele!

30 Nuže, tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Ano, řekl jsem, že tvůj dům a tvůj otcovský rod zůstanou v mé službě navěky. Teď ale Hospodin praví: V žádném případě! Ty, kdo mě ctí, totiž poctím; ty, kdo mě znevažují, však zostudím. 31 Hle, přicházejí dny, kdy zlomím tvou moc a moc tvého otcovského rodu! Nikdo v tvém domě se nedočká stáří. 32 Uvidíš soužení, jež dolehne na můj Příbytek. Ačkoli se Izraeli přihodí mnoho dobrého, ve tvém rodu se nikdo nedočká stáří. 33 I pokud někoho z vás neodetnu od svého oltáře, oči mu vyhasnou a jeho duše se usouží. Celé to množství tvých potomků zemře předčasně.

34 To, co se stane tvým dvěma synům Chofnimu a Pinchasovi, ti bude znamením: oba zemřou v jediný den. 35 Já si pak vzbudím věrného kněze, který bude jednat podle mého srdce a podle mé duše. Jemu zbuduji trvalý dům a zůstane ve službě před mým pomazaným navždycky. 36 Každý, kdo bude zanechán z tvého domu, se mu půjde poklonit za kousek stříbra, za bochník chleba a řekne: ‚Zařaď mě, prosím, někam mezi kněží, ať mám alespoň co jíst!‘“

Footnotes:

  1. První Samuelova 2:13 Lev 7:28–36; Num 18:8–19; Deut 18:3–5
  2. První Samuelova 2:17 podle Kum, LXX (MT: protože lidé)
  3. První Samuelova 2:20 podle Kum (MT: vyžádala na)
  4. První Samuelova 2:27 podle Kum, LXX (otroci v MT chybí)
  5. První Samuelova 2:28 kněžské roucho (Exod 28:6)
Bible 21 (B21)

21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.

  Back

1 of 1

You'll get this book and many others when you join Bible Gateway Plus. Learn more

Viewing of
Cross references
Footnotes