A A A A A
Bible Book List

Matouš 15Slovo na cestu (SNC)

15 Farizejové a učitelé zákona z Jeruzaléma přišli za Ježíšem s otázkou:

"Proč tvoji žáci nedodržují staré židovské tradice? Vždyť ignorují i obřadní mytí rukou před jídlem!"

Ježíš jim na to odpověděl: "Proč vy pro své tradice porušujete Boží přikázání?

Například - Boží příkaz zní: 'Cti otce i matku; a kdo potupí otce nebo matku, ať zemře.'

5-6 Ale vy říkáte: 'Jestliže odkážeš svůj majetek druhému, nesmíš už z něho podporovat své rodiče, i když mají nedostatek.' Tak jste svými ustanoveními zrušili přímý Boží příkaz.

Chytráci! I na vás se vztahují slova proroka Izajáše:

'Tento lid říká, že mne ctí, ale jejich srdce je ode mne daleko.

Jejich uctívání je bezcenné, protože vyučují svým vlastním zákonům místo Božím.'

10 Pak kolem sebe shromáždil lid a řekl jim: "Poslouchejte, co vám říkám a snažte se porozumět:

11 Vaše nitro nešpiní to, co vchází do úst, ale co z nich vychází."

12 Učedníci mu pak řekli: "Víš, že se farizejové urazili, když tě slyšeli?"

13 On odpověděl: "S příkazy je to jako s rostlinami. Co nezasel můj Otec, je plevel a podle toho s tím bude naloženo.

14 Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepých. Když slepý povede slepého, oba spadnou do jámy."

15 Petr se Ježíše zeptal: "Jak's to myslel s tím, co nás špiní?"

16 Ježíš se podivil: "Ani vy tomu nerozumíte?

17 Nechápete, že všechno, co jíme, prochází vnitřnostmi a vychází z těla?

18 Ale zlá slova vznikají ve zlém srdci, a tak špiní člověka.

19 Ze srdce vycházejí špatné myšlenky na vraždu, nevěru, necudnost, krádež, lež a pomluvy.

20 To jsou věci, které člověka zbavují vnitřní čistoty. Ale jíst nemytýma rukama, to člověka nepošpiní.

21 Ježíš odešel do tyrského a sidonského kraje.

22 Jedna obyvatelka těchto pohanských končin za ním přišla a prosila: "Slituj se nade mnou, Pane, ty očekávaný Králi! Moje dcera je posedlá démonem a velmi trpí! "

23 Ale on na to nic neříkal. Jeho učedníci na něho naléhali: "Udělej s ní něco, vždyť za námi stále volá!"

24 Tu se obrátil k té ženě a řekl jí: "Byl jsem poslán pomoci židům a ne pohanům."

25 Ale ona přišla až k němu, klaněla se mu a prosila: "Pane, pomoz mi!"

26 "Není správné brát chléb dětem a házet ho štěňatům! " řekl.

27 Ona odpověděla: "Máš pravdu, ale štěňata dostávají zbytky ze stolů svých pánů."

28 "Ženo," řekl jí Ježíš, "máš velikou víru, tvoje přání je splněno!" A od té chvíle byla její dcera zdráva.

29 Pak se Ježíš vrátil a vystoupil na pahorek u jezera.

30 Spousta lidí se k němu začala scházet a měli s sebou chromé, zmrzačené, slepé, němé a jinak postižené. Pokládali je před něj a on je uzdravoval.

31 Jaký div! Němí mluví, chromí chodí, zmrzačení jsou zdrávi a slepí vidí. Okolostojící nad tím žasli a vzdávali díky Bohu.

32 Ježíš zavolal svoje učedníky a řekl jim: "Je mi těch lidí líto, vždyť tu jsou se mnou tři dny a nemají už nic k jídlu. Nechci je nechat odejít hladové, vždyť by ani nedošli domů!"

33 Učedníci odpověděli: "Kde v takové pustině vezmeme chleba pro tolik lidí?"

34 "Kolik jídla máte s sebou?" zeptal se Ježíš. "Sedm chlebů a několik ryb," odpověděli učedníci.

35 Ježíš rozkázal, aby se shromáždění lidé usadili.

36 Vzal těch sedm chlebů a ryby, poděkoval za ně Bohu; pak je lámal a dával učedníkům a ti je rozdávali shromážděným.

37-38 Najedlo se tam dosyta čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí - a ještě sebrali sedm košíků zbytků.

39 Pak se Ježíš s nimi rozloučil, vstoupil do člunu a přeplul do Magdalské krajiny.

Slovo na cestu (SNC)

Copyright © 1988 by Biblica

  Back

1 of 1

You'll get this book and many others when you join Bible Gateway Plus. Learn more

Viewing of
Cross references
Footnotes