A A A A A
Bible Book List

Lukáš 15Slovo na cestu (SNC)

15 Za Ježíšem přicházeli výběrčí daní a jiní lidé se stejně špatnou pověstí, aby si ho poslechli.

Farizejové a učitelé Zákona se nad tím pohoršovali a říkali: "S takovou sebrankou se přátelí a sedá s nimi za jedním stolem!"

Ježíš na to odpověděl podobenstvím:

"Kdyby někdo z vás měl sto ovec a jedna z nich by se mu zaběhla, nepokusil by se ji nalézt? Těch devadesát devět ponechá na pastvě a půjde za tou ztracenou tak dlouho, dokud ji nenalezne.

Když ji najde, vezme ji na ramena

a s radostí ponese domů. Svolá své přátele a sousedy a vybídne je: 'Radujte se se mnou, našel jsem svou ztracenou ovečku.'

Říkám vám, že v nebi je daleko větší radost nad jedním ztraceným člověkem, který lituje svých hříchů, než nad devadesáti devíti těmi, kteří si myslí, že pokání nepotřebují.

Nebo si představte ženu, která má deset stříbrných mincí a jedna se jí doma někam zakutálí. Nerozsvítí světlo, nevymete kouty a nebude hledat tak dlouho, až peníz najde?

Určitě pak svolá přítelkyně a sousedky a řekne jim: 'Radujte se se mnou, našla jsem svůj ztracený peníz.'

10 Říkám vám: Zrovna takovou radost mají v nebi andělé nad jedním ztraceným člověkem, který lituje svých hříchů."

11 Ježíš dále vyprávěl: "Jeden muž měl dva syny.

12 Mladší přišel za otcem a řekl: 'Otče, dej mi už teď podíl z dědictví, které nám chceš jednou odkázat.' A tak otec rozdělil svůj majetek mezi oba syny.

13 Po několika dnech zpeněžil ten mladší svůj podíl a odešel daleko od domova. Tam prohýřil všechno, co měl.

14 A nejen, že všechno utratil; v té krajině vypukl hlad, a tak neměl co do úst.

15 Konečně si našel práci u jednoho sedláka. Ten ho poslal na pole pást vepře.

16 Byl by se rád dosyta najedl alespoň sladkých lusků, kterými krmili vepře, ale nikdo mu nic nedal.

17 A tak šel do sebe a uvažoval: Dělníci mého otce mají jídla více, než mohou spotřebovat, a já tu umírám hlady.

18 Půjdu za ním a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě

19 a dobře vím, že si nezasloužím, abys mne ještě nazýval svým synem. Najmi mne, prosím, jako dělníka.'

20 A tak se vydal na cestu k domovu. Otec ho už z dálky uviděl a plný soucitné lásky mu vyběhl naproti, objal ho a políbil.

21 'Otče, ' řekl syn, 'zhřešil jsem proti Bohu a proti tobě, nejsem hoden, abych byl ještě tvým synem.'

22 Ale otec nařídil služebníkům: 'Rychle přineste nejlepší šaty, navlékněte mu synovský prsten a obujte ho!

23 Poražte vykrmené tele a připravte hostinu. Oslavíme společně návrat mého syna.

24 Vždyť je to, jako by umřel a zase oživl. Byl ztracen a je nalezen.' A tak oslavovali jeho návrat.

25 Starší syn se vracel z pole a uslyšel hluk hostiny.

26 Zavolal si jednoho sluhu a zeptal se, co se děje.

27 Sluha řekl: 'Tvůj bratr přišel domů a otec dal porazit pěkné tele z radosti, že se mu syn vrátil zdráv.'

28 Starší bratr se rozhněval a vůbec nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel ven a domlouval mu.

29 Ale syn mu vyčítal: 'Tolik let jsem pro tebe dřel, ve všem tě poslechl a co z toho mám? Nikdy jsi mi nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.

30 A teď, když se vrátil tenhle tvůj synáček, který všechno prohýřil s děvkami, ještě mu vystrojíš hostinu.'

31 'Hochu,' řekl otec, 'my jsme tu přece vždycky byli spolu a ty víš, že všechno, co mám, je tvoje.

32 Ale teď nemůžeme dělat nic jiného než se radovat. Vždyť tvůj bratr, kterého jsme považovali za mrtvého, žije, ztratil se a je nalezen.

Slovo na cestu (SNC)

Copyright © 1988 by Biblica

  Back

1 of 1

You'll get this book and many others when you join Bible Gateway Plus. Learn more

Viewing of
Cross references
Footnotes