A A A A A
Bible Book List

Lukáš 18Bible 21 (B21)

O vytrvalé vdově

18 Vyprávěl jim také podobenství, jak je potřeba stále se modlit a nevzdávat se: „V jednom městě byl jeden soudce, který se Boha nebál a člověka si nevážil. V tom městě byla také jedna vdova. Chodila za ním a říkala: ‚Zjednej mi právo proti mému odpůrci!‘ Dlouho se mu nechtělo, ale potom si řekl: ‚Boha se nebojím, člověka si nevážím, ale ta vdova mi nedává pokoj. Zjednám jí právo, aby mi nakonec nezničila pověst!‘“

Tehdy Pán řekl: „Slyšeli jste, co řekl ten nespravedlivý soudce?! A Bůh snad nezjedná právo svým vyvoleným, kteří k němu volají dnem i nocí? Myslíte, že jim bude otálet pomoci? Říkám vám, že jim zjedná právo, a to rychle. Až ale přijde Syn člověka, najde na zemi víru?“

O farizeovi a výběrčím daní

Také některým z těch, kdo spoléhali na svou vlastní spravedlnost a ostatními pohrdali, vyprávěl podobenství: 10 „Dva lidé se šli do chrámu modlit; jeden byl farizeus a druhý výběrčí daní.

11 Farizeus se postavil a takto se sám pro sebe modlil: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vydřiduchové, nespravedliví, cizoložníci, třeba jako tenhle výběrčí daní. 12 Postím se dvakrát do týdne, desátky dávám ze všech svých příjmů…‘

13 Výběrčí daní zůstal úplně vzadu. Neodvažoval se ani vzhlédnout k nebi, ale bil se do prsou: ‚Bože, smiluj se nad hříšníkem, jako jsem já!‘ 14 Říkám vám, že tento muž, nikoli tamten, odešel domů ospravedlněn. Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

Kdo vejde do Království

15 Přinášeli k němu také nemluvňata, aby se jich dotýkal. Když to uviděli učedníci, okřikovali je. 16 Ježíš si je ale zavolal a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim – vždyť právě takovým patří Boží království! 17 Amen, říkám vám, že kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něj nevejde.“

18 Tehdy se ho jeden přední muž zeptal: „Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?“

19 Ježíš mu ale řekl: „Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý – jen jediný, Bůh. 20 Přikázání znáš: ‚Necizolož, nezabíjej, nekraď, nelži, cti svého otce i matku.‘“ [a]

21 On odpověděl: „To všechno jsem dodržoval odmalička.“

22 „Chybí ti jen jedno,“ řekl mu Ježíš, když to uslyšel. „Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“ 23 Jeho však ta slova velice zarmoutila. Byl totiž nesmírně bohatý.

24 Když Ježíš uviděl, jak se velice zarmoutil, [b] řekl: „Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství! 25 To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“

26 „Kdo tedy může být spasen?“ ptali se ti, kdo to slyšeli.

27 „Co je u lidí nemožné, je možné u Boha,“ odpověděl jim.

28 „Pohleď,“ ozval se tehdy Petr, „my jsme všechno opustili a šli jsme za tebou.“

29 „Amen, říkám vám,“ odpověděl jim Ježíš, „že není nikdo, kdo by opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti kvůli Božímu království 30 a nepřijal by v tomto čase mnohem více a v nadcházejícím věku věčný život.“

Blížíme se k Jeruzalému

31 Tehdy vzal k sobě svých Dvanáct a řekl jim: „Hle, blížíme se k Jeruzalému. Tam se naplní všechno, co je o Synu člověka psáno skrze proroky. 32 Bude vydán pohanům, bude zesměšněn, pohaněn a popliván. 33 Zbičují ho a zabijí, ale třetího dne vstane z mrtvých.“

34 Oni však nic z toho nepochopili. Smysl toho výroku jim zůstal skryt, takže nerozuměli, o čem mluví.

Pane, ať vidím!

35 Když přicházel k Jerichu, jeden slepec tam seděl u cesty a žebral. 36 Uslyšel procházející zástup a ptal se, co se to děje. 37 Když mu pověděli, že tudy jde Ježíš Nazaretský, 38 začal křičet: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ 39 Ti, kdo šli před Ježíšem, ho napomínali, ať mlčí, ale on křičel tím více: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“

40 Ježíš se zastavil a nechal ho k sobě přivést. Když přistoupil, Ježíš se ho zeptal: 41 „Co mám pro tebe udělat?“

„Pane, ať vidím!“ zvolal.

42 „Prohlédni,“ řekl mu Ježíš. „Tvá víra tě uzdravila.“ 43 A on ihned prohlédl. Potom šel za ním, oslavoval Boha a všechen lid, který to viděl, vzdal chválu Bohu.

Footnotes:

  1. Lukáš 18:20 Exod 20:12–16; Deut 5:16–20
  2. Lukáš 18:24 někt. rukopisy Když to Ježíš uviděl
Bible 21 (B21)

21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.

Lukáš 18Slovo na cestu (SNC)

Ježíš vypráví podobenství o neodbytné vdově

18 Ježíš ještě připojil podobenství o tom, jak je zapotřebí vytrvale se modlit: „V jednom městě žil soudce, který na Boha nedal a na lidi se neohlížel. Byla tam také jedna vdova a ta za ním neustále chodila, aby jí dopomohl v právu proti člověku, který jí ublížil. Soudce ji dlouho odbýval, ale nakonec si řekl: ‚Je mi sice jedno, co si Bůh nebo lidé o té věci myslí, ale když je tak neodbytná, vyhovím jí. Jinak bude stále za mnou chodit, až mne umoří.‘ Vidíte, neodbytné prosebnici nakonec vyhoví i tak špatný soudce. Jak by Bůh nepřišel na pomoc těm, kteří k němu volají dnem i nocí. I když jim okamžitě nevyhoví, přesto jim trpělivě naslouchá a nakonec pomůže v pravý čas. Ale až znovu přijdu, naleznu lidi s tak vytrvalou vírou?“

Ježíš vypráví podobenství o dvou modlících se mužích

Těm, kteří si myslí, že jsou bez chyby, a dívají se na druhé spatra, vyprávěl Ježíš toto podobenství: 10 „Dva muži přišli do chrámu, aby se pomodlili; jeden farizej a druhý publikán. 11 Farizej si stoupl dopředu a modlil se: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem tak chamtivý, nečestný nebo rozbíječ rodiny jako ostatní lidé, třeba jako tady ten výběrčí daní. 12 Dvakrát týdně se postím a dávám ti desetinu ze všech svých příjmů.‘ 13 Ten výběrčí stál úplně vzadu, hlavu měl skloněnou, ani se neodvážil pohlédnout vzhůru. Na znamení lítosti se bil do prsou a modlil se: ‚Bože, slituj se nade mnou, jsem velký hříšník.‘ “ 14 Ježíš uzavřel: „Publikán nebyl v chrámu nadarmo; Bůh ho vzal na milost, ale toho farizeje si ani nevšiml. Každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, a kdo se před Bohem koří, bude povýšen.“

Ježíš žehná malým dětem

15 Lidé přinášeli k Ježíšovi i malé děti, aby jim žehnal. Když to učedníci viděli, odháněli je. 16 Ježíš však zavolal rodiče s dětmi k sobě a řekl: „Nebraňte dětem v přístupu ke mně, neodhánějte je. Boží království je právě pro takové, jako jsou ony; 17 kdo neuvěří tak prostě jako dítě, nevejde do něho.“

Ježíš mluví k bohatému muži

18 Jeden vznešený muž se Ježíše zeptal: „Svatý učiteli, co musím dělat, abych získal věčný život?“ 19 Ježíš mu řekl: „Co tě vede k tomu, že mě nazýváš svatým? Vždyť svatý je pouze Bůh! 20 Znáš jeho přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nikoho neokradeš, nepomluvíš a nenařkneš nikoho křivě, budeš si vážit svých rodičů.“ 21 Muž odpověděl: „Tato přikázání se snažím dodržovat už od svého mládí.“ 22 Ježíš mu řekl: „A přece ti ještě něco chybí. Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mne.“ 23 Jak to muž uslyšel, zesmutněl a odešel, protože byl velice bohatý.

24 Když to Ježíš uviděl, řekl: „Jak nesnadno přicházejí lidé k Bohu. 25 To spíš projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“ 26 Lidé, kteří to slyšeli, se ptali: „Kdo tedy vůbec může být spasen?“ 27 On odpověděl: „Na co člověk nestačí, to může učinit Bůh.“ 28 Na to řekl Petr: „Ty víš, že jsme pro tebe opustili všechno a šli za tebou.“ 29 Ježíš odpověděl: „Žádný, kdo se musel pro Boží království něčeho vzdát – domova, manželky, sourozenců, rodičů nebo dětí, nezůstane bez odměny. 30 Již v tomto světě získá mnohem více a v budoucím obdrží život věčný.“

Ježíš potřetí předpovídá svou smrt

31 Ježíš si vzal stranou svých dvanáct učedníků a řekl jim: „Jdeme teď do Jeruzaléma a tam se vyplní všechno, co napsali starodávní proroci o Synu člověka. 32 Budu vydán do rukou pohanů, budou se mi vysmívat, budou mne týrat a plivat na mě. 33 Pak mne zbičují a zabijí, ale třetího dne vstanu z mrtvých.“ 34 Učedníci to vůbec nechápali a jeho slova jim byla záhadou.

Ježíš uzdravuje slepého žebráka

35 Když se blížili k Jerichu, seděl u cesty slepec a žebral. 36 Slyšel, že kolem proudí davy lidí a ptal se, co to má znamenat. 37 Řekli mu, že tudy jde Ježíš z Nazaretu. 38 Začal volat: „Ježíši, Davidův potomku, slituj se nade mnou.“ 39 Lidé, kteří Ježíše provázeli, slepce okřikovali, ale on volal tím víc: „Králi z Davidova rodu, slituj se nade mnou.“ 40 Ježíš se zastavil a zavolal slepce k sobě. 41 Když ho k němu přivedli, zeptal se Ježíš: „Co pro tebe mám udělat?“ Slepec odpověděl: „Pane, ať vidím!“ 42 Ježíš řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě zachránila.“ 43 V tom okamžiku slepec nabyl zrak, děkoval Bohu a šel za Ježíšem. A všichni, kteří toho byli svědky, chválili Boha.

Slovo na cestu (SNC)

Copyright © 1988 by Biblica

Viewing of
Cross references
Footnotes