Ježíš varuje před pokrytectvím

12 Mezitím se shromáždily tisíce lidí. Bylo jich tolik, že se málem ušlapali. Ježíš však nejprve promluvil ke svým učedníkům: „Varujte se pokrytectví farizejů. Je jako kvas, který snadno pronikne těsto. ² Nic se nedá navždy zatajit. ³ Všechno, co jste si řekli za tmy, bude jednou řečeno na denním světle. A co jste si šeptali za zavřenými dveřmi, bude voláno ze střech. ⁴ Jako přátelům vám radím: nebojte se těch, kteří mohou zabít jen tělo, ale víc vám udělat nemohou. ⁵ Jen toho se bojte, kdo má moc ukončit nejen časný život, ale rozhodnout i o vaší věčnosti: Boha mějte v úctě! ⁶ Jakou cenu má vrabec na vašem trhu? Pár haléřů. Vidíte, a ani na jednoho z nich Bůh nezapomene. Jak by tedy mohl zapomenout na vás? ⁷ On ví i to, kolik máte vlasů na hlavě. Proto se nebojte, vás si Bůh váží daleko víc než mnoha vrabců dohromady. ⁸ Říkám vám, kdo se ke mně hlásí před lidmi, toho jako Syn člověka zastoupím na posledním soudu. ⁹ Kdo mě však před lidmi zapře, k tomu se hlásit nebudu. ¹⁰ Kdo urazí Syna člověka, tomu může být odpuštěno. Ale kdo uráží Ducha svatého, který působí skrze mne, tomu odpuštěno nebude. ¹¹ Až vás budou vyslýchat před úřady a soudy, nestarejte se, co a jak byste měli mluvit, ¹² protože Duch svatý vám to v té chvíli vnukne.“

Ježíš vypráví podobenství o bohatém bláznovi

¹³ Jeden ze zástupu ho požádal: „Pane, řekni mému bratrovi, ať se se mnou spravedlivě rozdělí o dědictví.“ ¹⁴ Ježíš mu odpověděl: „Nejsem tu na to, abych rozsuzoval vaše spory.“ ¹⁵ Všem potom řekl: „Varujte se chamtivosti. Vždyť smysl života není v tom, aby člověk hromadil.“ ^16-17 A pověděl jim k tomu příběh: „Když jeden člověk sklidil z polí velkou úrodu, přemýšlel, kam ji uložit. ^18-19 Rozhodl se, že dá zbořit staré stodoly a postaví prostornější, kam si všechno uskladní. Těšil se, že bude mít na léta po starosti a v klidu a pohodě si bude všeho užívat. ²⁰ Ale promluvil k němu Bůh: ‚Blázne, dnes v noci zemřeš, a komu připadne, co sis nahromadil?‘ “ ²¹ Ježíš uzavřel: „Tak se stane každému, kdo hromadí majetek a nestará se o to, co má věčnou hodnotu v Božích očích.“

Ježíš varuje před přílišnou starostlivostí

²² Pak ještě řekl svým učedníkům: „Týká se to i Vás: Nedělejte si starosti, co budete jíst, pít a jaké šaty si pořídíte. ²³ Život je víc než pokrm a nápoj a tělo je důležitější než šaty. ²⁴ Podívejte se na havrany! Nesejí, nežnou, nemají spíže ani stodoly a Bůh je živí. Pro něho máte větší cenu než ptáci! ^25-26 Kdyby se někdo z vás sebevíc snažil, může povyrůst třeba jen o jediný centimetr? Když ani taková maličkost není ve vaší moci, proč se trápíte starostmi o to ostatní? ²⁷ Podívejte se, jak rostou květiny na louce. Nepředou, netkají, a přece ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak skvostně oblečen jako kterákoliv z nich. ²⁸ Když tedy Bůh tak pěkně odívá rostlinu, která jeden den kvete a druhý den uvadá, jak by se tím spíše nepostaral o vás, vy malověrní. ²⁹ A tak se tolik nepachtěte po tom, co byste jedli nebo pili, a netrapte se tím. ³⁰ To bývá hlavní zájem lidí, kteří Boha neznají. Váš Otec ví, že i ty věci potřebujete. ³¹ Hledejte především Boží království a on vás opatří vším, co k životu potřebujete. ³² Nebojte se, ač je vás jen malá hrstka; jste občany Božího království. ³³ Nelpěte na tom, co máte, ale dávejte to do služby a rozdávejte potřebným. To je to nejlepší, co můžete s pomíjivým majetkem udělat. Promění se v nevyčerpatelný poklad u Boha, kde ho žádný zloděj nemůže ukrást a mol rozežrat. ³⁴ Člověk totiž přilne k tomu, na čem mu opravdu záleží. ³⁵ Buďte připraveni a udržujte své lampy rozsvícené.

Ježíš nabádá k přípravě na jeho příchod

³⁶ Buďte jako sluhové, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu otevřeli na první zaklepání. ³⁷ Pochválí ty, kteří budou při jeho příchodu vzhůru. Dokonce je posadí za stůl, sám si vezme zástěru a bude je obsluhovat. ³⁸ Dobře bude těm, které jejich pán najde bdělé, i kdyby přišel o půlnoci nebo až k ránu. ³⁹ Je přece jasné: Kdyby hospodář věděl, v kterou dobu přijde zloděj, jistě by se na něj přichystal. ⁴⁰ Proto buďte připravení vždycky, protože Syn člověka přijde ve chvíli, kdy se toho nenadějete.“ ⁴¹ Petr se zeptal: „Pane, to, co říkáš, platí jenom nám, anebo všem lidem?“ ⁴² Ježíš odpověděl: „Vy máte být jako dobrý správce, kterému pán dal na starost ostatní pracovníky, aby jim pravidelně rozděloval pokrm. ⁴³ Pán bude spokojen s takovým správcem, kterého zastihne, že to tak poctivě dělá. ⁴⁴ Takovému pak svěří do správy celý svůj majetek. ⁴⁵ Ale běda tomu správci, který by si říkal: ‚Můj pán se hned tak nevrátí‘ a začal by špatně nakládat s těmi, kdo by mu byli svěřeni, a sám by hodoval a opíjel se. ⁴⁶ Když jeho pán nenadále přijde, potrestá ho a vyhodí. ^47-48 Kdo zná vůli svého pána, ale neřídí se podle ní, bude tvrdě potrestán; kdo ji nezná a udělá něco, co zasluhuje trestu, nedopadne tak zle. Od toho, komu bylo mnoho svěřeno, bude mnoho očekáváno, a kdo dostal jasné pokyny, od toho bude mnoho vyžadováno.

Ježíš upozorňuje na budoucí rozdělení lidí

⁴⁹ Zvěst o spáse, kterou jsem přinesl na zem, se bude šířit jako oheň; a jak si přeji, aby už vzplál! ⁵⁰ Předtím ovšem musím projít křtem utrpení. Jak je mi úzko, než se dokoná. ⁵¹ Myslíte si, že jsem přišel, aby zůstalo všechno při starém? S tím nepočítejte! Zvěst o mně každého zneklidní a dokonce postaví i lidi proti sobě navzájem. ⁵² I leckterá rodina se rozdělí do dvou táborů: ⁵³ otec se postaví proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři, dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“ ⁵⁴ Pak Ježíš řekl zástupům: „Když vidíte, že se od západu zatahuje, čekáte déšť a míváte pravdu. ⁵⁵ Když vane jižní vítr, očekáváte horko a bývá horko. ⁵⁶ Chytráci! Úkazy na nebi i na zemi posuzujete a umíte z nich vyvodit závěry. Jak to, že nedovedete posoudit znamení této doby? ⁵⁷ Jestliže je tu chvíle rozhodnutí, proč otálíte dát věci do pořádku? ⁵⁸ Je to tak, jako když tě věřitel už vede k soudu. Snažíš se s ním ještě cestou vyrovnat. Jinak tě předá soudu a skončíš ve vězení. ⁵⁹ Odtamtud se nedostaneš dříve, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatíš.“