Kazatel 4

Bible 21

Závidím mrtvým

4 Když jsem se rozhlédl, znovu jsem viděl jen samé bezpráví pod sluncem: Slzy utiskovaných – útěcha nikde. Moc v rukou utiskovatelů – útěcha nikde! ² Proto závidím dávno mrtvým spíše než těm, kdo jsou dosud naživu. ³ Nejšťastnější je ale ten, kdo ještě nebyl a neviděl zlo, které se děje pod sluncem!

⁴ Shledal jsem také, že všechno pachtění a snaha o úspěch pramení z lidské závisti vůči bližnímu. I to je marnost a honba za větrem!

Dvěma je lépe

⁷ Když jsem se rozhlédl, viděl jsem další marnost pod sluncem: ⁸ Někdo je sám a nikoho nemá, je bez dětí a bez bratrů. Jeho pachtění ale nebere konce, očima lační po větším bohatství. „Pro koho se to vlastně pachtím, proč si odpírám všechno pohodlí? I to je marnost a bídné úsilí.“

¹³ Lepší je chudý a moudrý mladík než starý a pošetilý král, který si ani nenechá poradit. ¹⁴ Bývalý vězeň se může stát králem, rozený král zase chudákem. ¹⁵ Viděl jsem, že všichni, kdo žili pod sluncem, drželi s oním mladíkem, který nastoupil po králi. ¹⁶ Stanul v čele nespočetných zástupů, těm, kdo přišli potom, se ale nelíbil. Ano, i to je marnost a honba za větrem.

Nespěchej mluvit

¹⁷ Dej pozor na své kroky, když jdeš do Božího domu. Přicházej raději naslouchat než přinášet oběť hlupáků – ti ani nevědí, jak špatně jednají!