Jan 14

Bible 21

Cesta, pravda a život

14 „Nermuťte se v srdcích. Věříte v Boha, věřte i ve mne. ² V domě mého Otce je mnoho pokojů. Kdyby to tak nebylo, řekl bych vám to. ³ Jdu, abych vám připravil místo. Až odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. ⁴ Víte, kam jdu, a cestu znáte.“

⁵ „Pane, nevíme, kam jdeš,“ přerušil ho Tomáš. „A jak můžeme znát cestu?“

⁶ „Já jsem ta cesta, pravda a život,“ odpověděl Ježíš. „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. ⁷ Kdybyste mě znali, znali byste i mého Otce. ^[a] Od nynějška už ho znáte a viděli jste ho!“

⁸ „Pane,“ řekl mu Filip, „stačí, když nám ukážeš Otce.“

⁹ „Filipe,“ odvětil Ježíš, „tak dlouho jsem s vámi a nepoznal jsi mě? Kdo viděl mě, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘? ¹⁰ Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně? Slova, která vám říkám, neříkám sám od sebe. To Otec, který ve mně přebývá, on působí ty skutky. ¹¹ Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně, už jen kvůli těm skutkům věřte.

¹² Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, bude dělat skutky, které dělám já. A bude dělat ještě větší skutky, neboť odcházím k Otci. ¹³ O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu. ¹⁴ Když mě budete o něco prosit v mém jménu, já to udělám.“

Jiný Utěšitel

¹⁵ „Jestliže mě milujete, zachovávejte má přikázání. ¹⁶ Já pak požádám Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal navěky, ¹⁷ totiž Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí a nezná. Vy ho však znáte, neboť žije u vás a bude ve vás. ¹⁸ Nenechám vás jako sirotky, přijdu k vám. ¹⁹ Ještě kratičko a svět mě neuvidí, ale vy mě uvidíte. Protože já žiji, budete žít i vy. ²⁰ V ten den poznáte, že já jsem ve svém Otci a vy ve mně a já ve vás. ²¹ Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a dám se mu poznat.“

²² Juda (ne ten Iškariotský) mu řekl: „Pane, proč se chceš dát poznat nám, a ne světu?“

²³ Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo; můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a budeme žít s ním. ²⁴ Kdo mě nemiluje, nezachová moje slova. A slovo, které slyšíte, není mé, ale Toho, který mě poslal, Otcovo. ²⁵ To vše jsem vám říkal, dokud jsem žil u vás. ²⁶ Avšak Utěšitel, ten Duch svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.

²⁷ Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám; já dávám jinak, než jak dává svět. Nermuťte se v srdcích a nemějte strach. ²⁸ Slyšeli jste mě říci: ‚Odcházím a zase k vám přijdu.‘ ^[b] Kdybyste mě milovali, byli byste rádi, že jdu k Otci, neboť můj Otec je větší než já. ²⁹ Řekl jsem vám to teď, předtím než se to stane, abyste, až se to stane, uvěřili.

³⁰ Už s vámi nebudu dlouho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Nemá na mně nic, ³¹ ale přichází, aby svět poznal, že miluji Otce a že jednám, jak mi Otec přikázal. Vstaňte, pojďme odsud.“