Jan 2  Bible 21

Nejlepší víno

2 Třetího dne se v Káně Galilejské konala svatba. Byla tam i Ježíšova matka ² a na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. ³ Když začalo docházet víno, Ježíšova matka mu řekla: „Nemají víno.“

⁴ „Ženo, co ode mě chceš?“ odpověděl jí Ježíš. „Má chvíle ještě nepřišla.“

⁵ Jeho matka pak řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám řekne.“

⁶ Stálo tam šest kamenných nádob na vodu k židovskému očišťování, každá o obsahu dvou nebo tří měr. ^{[a] 7} Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou.“ Když je naplnili až po okraj, ⁸ řekl jim: „Teď nalévejte a doneste vrchnímu správci svatby.“ A tak to udělali.

⁹ Jakmile vrchní správce svatby okusil tu vodu, z níž se stalo víno (a nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří tu vodu nalévali, věděli), zavolal ten vrchní správce ženicha ¹⁰ a řekl mu: „Každý člověk podává nejdříve nejlepší víno, a když jsou hosté opilí, podává to horší. Ty jsi zachoval nejlepší víno až do konce.“

¹¹ Toto Ježíš udělal v Káně Galilejské jako počátek svých zázraků. Tehdy zjevil svou slávu a jeho učedníci v něj uvěřili. ¹² Potom sestoupil spolu se svou matkou, bratry i učedníky do Kafarnaum, kde se několik dní zdrželi.

Zbořte tento chrám

¹³ Blížily se židovské Velikonoce, a tak se Ježíš vydal na cestu do Jeruzaléma. ¹⁴ V chrámu nalezl prodavače volů, ovcí a holubic a směnárníky sedící za stoly. ¹⁵ Tehdy si z provazů upletl bič a všechny z chrámu vyhnal i s ovcemi a voly. Směnárníkům rozházel peníze a zpřevracel stoly ¹⁶ a prodavačům holubic řekl: „Odneste to odsud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“ ¹⁷ (Jeho učedníci si tehdy vzpomněli, že je psáno: „Horlivost pro tvůj dům mě pohltí.“) ^[b]

¹⁸ Židé mu na to řekli: „Jaký zázrak nám ukážeš, když děláš tyto věci?“

¹⁹ „Zbořte tento chrám,“ odpověděl Ježíš, „a za tři dny ho postavím.“

²⁰ „Ten chrám se stavěl čtyřicet šest let!“ řekli na to Židé. „A ty ho postavíš za tři dny?“ ²¹ (On ale mluvil o chrámu svého těla. ²² Když byl potom vzkříšen z mrtvých, jeho učedníci si vzpomněli, že to říkal, a uvěřili Písmu i Ježíšově slovu.)

²³ Když byl o Velikonocích v Jeruzalémě, mnozí během toho svátku uvěřili v jeho jméno, neboť viděli zázraky, které dělal. ²⁴ Ježíš se jim ale nesvěřoval, protože všechny znal. ²⁵ Nepotřeboval, aby někdo vydával o člověku svědectví, neboť sám věděl, co je v člověku.