Add parallel Print Page Options

Kristus je Nejvyšší kněz nové smlouvy

1-2 Náš velekněz koná svou službu v nebeském chrámu, který postavil Pán a ne člověk jako pravé místo bohoslužby. Koná ji od chvíle, kdy zaujal vysoké postavení u Boha.

3-5 Každý velekněz je ustanoven k tomu, aby obětoval dary a oběti. I Ježíš měl tuto povinnost. Ale nebyl z kněží, kteří přinášejí dary podle zákona a jejichž služba je jen stínem nebeské bohoslužby. Víme přece, že Mojžíš zhotovil na Boží příkaz svatyni přesně podle vzoru, který mu byl zjeven.

Kristus je však prostředníkem lepší smlouvy, která je založena na dalekosáhlejších zaslíbeních, protože mu byla svěřena vznešenější služba.

Kdyby stará smlouva neměla vady, nebyla by nahrazována novou. Ale Bůh říká svému lidu:

„Nastane den,
    kdy uzavřu s Izraelci a Judejci novou smlouvu.
Bude se lišit od té,
    kterou jsem uzavřel s jejich otci v den,
kdy jsem je vyvedl z Egypta.
    Nedodrželi ji a já jsem o ně přestal dbát.
10 Toto je nová smlouva,
    kterou uzavřu s Izraelci,
praví Pán.
    Napíšu své zákony do jejich myslí,
takže budou vědět,
    co po nich žádám,
aniž bych to musel říkat.
    A ty zákony budou vepsány v jejich srdci a oni budou toužit po tom,
aby je plnili.
    A budu jejich Bůh a oni budou můj lid.
11 A nebude třeba,
    aby někdo říkal svému příteli,
sousedovi nebo bratrovi: Poznávej Pána,
    poněvadž mne už všichni,
velcí i malí, budou znát.
12     Odpustím jim jejich přestupky a na jejich hříchy ani nevzpomenu.“

13 Tím Bůh ohlašuje nové sliby a novou smlouvu místo staré, která je už nevhodná a pozbývá platnosti.

Lepší smlouva

To hlavní, o čem tu mluvíme, je ovšem to, že máme takového velekněze, který usedl po pravici trůnu Velebnosti v nebesích. On je služebníkem té pravé svatyně – stánku, který nepostavil člověk, ale Hospodin.

Každý velekněz je pověřen přinášet dary a oběti. Bylo tedy potřeba, aby i on měl co obětovat. Zde na zemi by však ani nemohl být knězem, neboť zdejší kněží obětují dary podle Zákona, čímž slouží obrazu a stínu toho, co je v nebi. Tak to přece bylo sděleno Mojžíšovi, když měl dokončit stánek: „Hleď, abys vše udělal podle vzoru, který jsi viděl na této hoře.“ [a]

Ježíši však byla svěřena mnohem vznešenější služba, neboť se stal prostředníkem lepší smlouvy, založené na lepších zaslíbeních. Kdyby té první smlouvě nebylo co vytknout, nebylo by ji potřeba nahrazovat jinou. Bůh ale svůj lid kárá, když říká:

„Hle, přicházejí dny, praví Hospodin,
kdy uzavřu novou smlouvu
s domem Izraele a s domem Judy.
Ne ovšem takovou smlouvu,
jakou jsem uzavřel s jejich otci
v den, kdy jsem je vzal za ruku
a vyvedl je z Egypta.
Vždyť oni tuto mou smlouvu nedodrželi,
a já jsem se od nich odvrátil, praví Hospodin.
10 Nuže, toto je smlouva, kterou po těch dnech
uzavřu s domem Izraele, praví Hospodin:
Své zákony vložím do jejich mysli
a napíšu jim je na srdce.
Pak budu jejich Bohem
a oni mým lidem.
11 Jeden už nebude druhého poučovat,
každý už nebude bratra nabádat:
‚Poznej Hospodina!‘
Všichni, od nejmenšího až po největšího z nich,
mne totiž budou znát.
12 Tehdy se slituji nad jejich vinami
a na jejich hříchy nevzpomenu nikdy víc.“ [b]

13 Když tedy Bůh mluví o „nové smlouvě“, prohlašuje tu první za starou; a to, co stárne a chátrá, nutně zaniká.

Footnotes

  1. Židům 8:5 Exod 25:40
  2. Židům 8:12 Jer 31:31–34