Boží odsouzení hříchu

2 ^1-2 „Dobře jim tak,“ říkáš si, „mají, co si zasloužili.“ Ale pozor! Myslíš, že sám jsi na tom lépe? Chceš snad tvrdit, že ses nikdy ničeho špatného nedopustil? ³ Druhé soudíš a doufáš, že sám soudu ujdeš, přestože děláš totéž? ⁴ Nepohrdáš tak i ty Boží laskavostí, trpělivostí a shovívavostí? Uvědom si, že právě Boží laskavost vede člověka k tomu, aby se zastyděl a začal nový život! ⁵ Kdo však setrvává v tvrdošíjném odporu proti Bohu, na toho dopadne Boží hněv v den soudu. ⁶ V ten den Bůh spravedlivě odplatí každému po zásluze: ⁷ věčný život dá těm, kdo usilují o nepomíjející hodnoty neúnavným konáním dobra; ⁸ ty však, kteří prosazují sami sebe, odporují pravdě a dopouštějí se bezpráví, stihne spravedlivý trest. ⁹ Zlo se jako bumerang vrátí na každého, kdo je páchá, ať je to nevěrec nebo pobožnůstkář – na toho tím spíš! ¹⁰ Věčná sláva, čest a pokoj budou však odměnou všech, kdo konají dobro: věřících především, ale stejně tak i nekřesťanů. ¹¹ U Boha neplatí žádná protekce. ¹² Každý, kdo hřeší proti Božím přikázáním, musí zahynout, ať už je zná či nikoliv. ¹³ Aby byl člověk uznán za bezúhonného, k tomu nestačí zákon pouze znát; je nutno také jej plnit. ¹⁴ Jestliže nevěrci, přestože Boží zákon neznají, jednají podle svého svědomí tak, že je to v souladu s Božími příkazy, ¹⁵ dokazují tím, že Boží zákon skrytě existuje v jejich svědomí. Ono je jejich zákonem, který je buď obviňuje nebo obhajuje, ¹⁶ a to se ukáže i v den soudu, kdy Bůh odhalí hlubiny lidského nitra.

Domýšlivost – nebezpečí pro věřící

¹⁷ Ty jsi věřící, spoléháš na příslušnost k církvi, oháníš se Bohem, ¹⁸ znalostí jeho vůle, poučen Biblí umíš věci správně hodnotit. ^19-20 Domníváš se, že ostatní jsou slepí, nevzdělaní a nevychovaní a ty že jsi jejich vůdce, učitel a vychovatel, poněvadž z Bible čerpáš pravé vědění a poznání. ²¹ Jak je tedy možné, když druhé poučuješ, že si sám poučení nebereš? Kážeš, že krást je hřích, ale to ti nebrání, aby sis přivlastňoval cizí majetek? ²² Druhým cizoložství zakazuješ, sobě ne? Modláře zatracuješ, jejich peníze jsou ti však dobré? ²³ Na všechno máš pohotově biblický citát, ale Boha urážíš tím, že ho neposloucháš. ²⁴ Jaký div, že se nevěrci Bohu posmívají, když u věřících vidí takové jednání! ²⁵ Na svém vyznání si může zakládat jen ten, kdo podle něj žije. ²⁶ Jestliže se věřící člověk ve svém jednání rozchází s učením Bible, není víc než pohan a nevěrec. ²⁷ Spíše má právo počítat se mezi lidi ten, kdo Boha sice nezná, ale žije v souladu s Božími požadavky. Takový člověk, který zásady tvé víry nepoznal – ač třeba jiného náboženství nebo ateista, pokud žije podle biblických zásad, plným právem zahanbí tebe se vším tvým náboženstvím, jehož zákony přestupuješ. ²⁸ Pravým židem rozhodně není ten, kdo tak navenek vypadá nebo se může vykázat židovským původem. To snad udělá dojem na lidi. ²⁹ Před Bohem však je rozhodující čistota srdce.