Ámos 7  Bible 21

Víckrát je neušetřím

7 Panovník Hospodin mi ukázal toto: Když skončila senoseč pro krále a tráva začínala růst k pozdnímu sečení, hle – nachystal roje kobylek! ² Když sežraly veškerou zeleň na zemi, řekl jsem: „Hospodine, Pane můj, prosím odpusť! Jak to Jákob vydrží? Vždyť je tak maličký!“ ³ A Hospodin byl pohnut lítostí. „Nestane se to,“ řekl Hospodin.

⁴ Panovník Hospodin mi ukázal toto: Hle – Panovník Hospodin volal, že povede soud ohněm! Když strávil širý oceán a měl pohltit i zem, ⁵ řekl jsem: „Panovníku Hospodine, prosím přestaň! Jak to Jákob vydrží? Vždyť je tak maličký!“ ⁶ A Hospodin byl pohnut lítostí. „Nestane se ani toto,“ řekl Panovník Hospodin.

⁷ Potom mi ukázal toto: Pán stál na hradbě s olovnicí, s olovnicí v ruce. ⁸ „Co vidíš, Amosi?“ zeptal se mě Hospodin. „Olovnici,“ odpověděl jsem. Tehdy mi Pán řekl: „Hle, spouštím olovnici doprostřed svého lidu, Izraele. ^[a] Víckrát už je neušetřím.

Izrael bude vyhnán

¹⁰ Betelský kněz Amaciáš tehdy vzkázal izraelskému králi Jeroboámovi: „Amos proti tobě osnuje spiknutí v samém srdci Izraele. Země nemůže všechny ty jeho řeči snést. ¹¹ Amos totiž říká:

¹² Potom Amaciáš řekl Amosovi: „Seber se, vidoucí, ^[c] a utíkej do Judska! Tam si vydělávej na chleba, prorokuj si tam. ¹³ V Bet-elu už ale víckrát neprorokuj – vždyť je to králova svatyně, je to chrám království!“

¹⁴ Amos na to Amaciášovi odpověděl: „Nebýval jsem prorok ani prorocký učedník – choval jsem dobytek a pěstoval fíky. ¹⁵ Hospodin mě ale vzal od ovcí a řekl mi: ‚Jdi, prorokuj mému lidu, Izraeli.‘ ¹⁶ Proto teď slyš slovo Hospodinovo. Ty říkáš:

¹⁷ Nuže, toto praví Hospodin: