Add parallel Print Page Options

Nevěstka a šarlatová šelma: Poslední spiknutí proti Kristu a jeho lidu

17 Jeden ze sedmi andělů, kteří vylili sedm číší hněvu, vyzval: „Pojď, ukáži ti soud nad tou nevěstkou, která vládne nad mnohými vodami, se kterou se spouštěli vládcové země a obyvatelé se opíjeli vínem její nemravnosti.“ Anděl mě přenesl v duchu na poušť a tam jsem uviděl tu ženu. Seděla na šarlatově zbarvené šelmě se sedmi hlavami, desíti rohy a mající mnoho jmen, jimiž se rouhala proti Bohu. Žena sama byla oděna jako královna do purpuru a šarlatu, nazdobena šperky ze zlata, drahokamů a perel. Pozvedala bujně zlatou číši plnou neřesti. Na čele měla napsáno jinotajné jméno

„Velké město Babylón –

matka modloslužebnic

a všech ohavností země“.

S úžasem a hrůzou jsem poznal, že je opilá krví věřících a mučedníků pro Ježíše. Anděl mi řekl: „Proč se hrozíš? Odhalím ti tajemství té ženy i toho zvířete, sedmihlavého a desetirohého, které ji nese.

Ta šelma už řádila, byla přemožena, ale ještě jednou smí vyjít ven z propasti, aby ukázala svou sílu, dříve než zahyne navždy. Obyvatelé země, jejichž jména nejsou zapsána v Knize života, užasnou, až uvidí tu šelmu, která byla, není a zase nakrátko bude. Moudrý, snaž se pochopit: Sedm hlav je sedm pahorků, na nichž ta žena trůní. 10 Znamenají však také sedm králů. Pět z nich již padlo, šestý právě kraluje, sedmý král má teprve přijít, avšak jeho vláda potrvá jen krátce. 11 Šelma sama je osmý panovník, který již vládl a jde s jistotou do záhuby.

12 Deset rohů je deset králů, kteří se ještě neujali vlády. Ti převezmou moc na krátký čas spolu se šelmou. 13 Vytvoří navzájem i s ní mocné spojenectví 14 a vytáhnou do boje proti Beránkovi. Beránek však nad nimi zvítězí, protože on je Pán pánů a Král králů. Jeho povolaní, vyvolení a věrní jsou mu po boku.“

15 Dále mi anděl řekl: „Vody, na kterých trůní ta nevěstka, to jsou davy lidí, rasy, národy a kmeny. 16 Šelma a těch deset králů se však nakonec obrátí i proti samé nevěstce. Strhají s ní šaty, budou jíst její maso a spálí ji. Stanou se tak nástrojem Božího hněvu. 17 To jim Bůh vnukl, aby se spřáhli a s nevěstkou spojili, dokud se neuskuteční Boží záměry. 18 A ta žena, to je velkoměsto, v němž se soustřeďuje světovláda.“

Pád Babylóna: Boží nepřátelé odsouzeni

18 Potom jsem spatřil jiného anděla sestupovat s nebe. Byla mu dána velká moc a jeho sláva ozářila celou zemi. Zvolal silným hlasem:

„Padl, padl veliký Babylón
    a jeho rozvaliny budou obydleny všelijakými démony a odpornými ptáky.
Jeho nízké vášně posedly všechny národy a jejich vládce,
    takže se nezastavili před ničím.
Obchodníci bohatli z jeho rozmařilého života.“

Pak jsem slyšel z nebe jiný hlas:

„Utečte z toho města, moji věrní,
    neúčastněte se jeho hříchů,
abyste s ním nepropadli trestu.
    Jeho hříchy se nakupily až k nebi
a Bůh se chystá soudit jeho zločiny.
    Odplaťte mu po zásluze za jeho ohavné činy!
Do číše, ve které míchal svoje ďábelské nápoje, mu nalejte dvakrát tolik.
    Slávu a hýření teď zaplatí trýzní a žalem.
Namlouval si: Mám královskou moc a houf nápadníků,
    nikdy nebudu nosit smutek jako opuštěná vdova.
Proto se teď na něj v jediném dni nahrne pohroma za pohromou, smrt, pláč, hlad a oheň.
    Tak rozhodl mocný Pán Bůh.“

Mocipáni, kteří s ním smilnili a hýřili, nad ním budou plakat a naříkat, až uvidí dým hořícího města. 10 Plni hrůzy se mu neodváží jít na pomoc a budou jen z povzdálí skučet:

„Škoda, škoda tě,
    veliký a mocný Babylóne!
Co se to s tebou najednou stalo?“

11-12 I bohatí obchodníci budou toho města velice želet, protože přijde nazmar jejich zboží, sklady zlata a stříbra, drahých kamenů a perel, nejjemnějšího plátna, purpuru, hedvábí a šarlatu, vonných dřev a uměleckých předmětů ze slonoviny, vzácných dřev, mědi, oceli a mramoru. 13 Komu teď nabídnou skořici a jiná koření, voňavky, masti, kadidlo, víno a olej, mouku a obilí, dobytek a koně, vozy, ano i těla a duše lidí? 14 Všechno bohatství, které to město tak dychtivě shromažďovalo, přišlo vniveč, po všem jeho lesku a nádheře není už památky. 15 Ti, kteří s ním obchodovali a bohatli z něho, tu stojí opodál, děsí se té zkázy 16 a bědují:

„Škoda tě, veliké město,
    škoda tě milovníku jemných látek,
purpuru a šarlatu,
    zlata, drahokamů a perel.
V jedné hodině vzalo za své takové bohatství!“

17 Ani loďaři, kapitáni lodí, námořníci a kdokoliv se zabývá mořeplavbou se neodváží přispět tomu městu na pomoc. 18-19 Budou jen lamentovat a truchlit: „Tobě už se žádné město nikdy nevyrovná! Škoda tě, škoda, jak jen z tvého blahobytu těžila námořní doprava. A v jedné hodině je všechno v troskách!“

20 Avšak raduj se, nebe, i ty, věrná církvi, protože se vás Bůh zastal. Dal tomu městu zakusit tvrdost soudů, které ono vynášelo nad vámi.

21 Jeden silný anděl pak zdvihl obrovský kámen a vhodil ho do moře se slovy:
    „Veliké město Babylón zmizí navždy jako kámen v hlubinách.
22 Nikdy už v něm nezazní hudba ani zpěv.
    Nikdy se už v něm neusadí žádný řemeslník,
nikdy už v něm nezazní lomození strojů.
23     Ztemní a žádné okno už se v něm nerozsvítí.
Nikdy se už v něm neozve svatební veselí.
    Jeho obchodníci ovládali celý svět a jeho opojné nápoje mámily celé národy.
24 Jeho ulice jsou skropeny krví proroků a mučedníků pro víru a všech ostatních obětí.“