Matouš 26:14-25

Slovo na cestu

Jidáš domlouvá zradu Ježíše

¹⁴ Jeden z dvanácti Ježíšových učedníků, Jidáš Iškariotský, odešel k velekněžím ¹⁵ a řekl jim: „Kolik mi zaplatíte, když zradím Ježíše, abyste ho nenápadně dostali do rukou?“ A oni mu dali třicet stříbrňáků. ¹⁶ Od té chvíle hledal Jidáš vhodnou příležitost, aby provedl svůj záměr.

Učedníci připravují velikonoční večeři

¹⁷ První den Velikonoc se učedníci zeptali Ježíše: „Kde máme připravit velikonoční večeři?“ ¹⁸ Poslal je do města a k jednomu člověku se vzkazem: „Nastal můj čas, budu u tebe se svými učedníky jíst velikonočního beránka.“

¹⁹ Učedníci se podle toho zařídili a připravili tam večeři.

Ježíš naposledy večeří s učedníky

^20-21 Když po setmění Ježíš večeřel s dvanácti učedníky, řekl: „Jeden z vás mne zradí.“ ²² To je velice zarmoutilo a jeden přes druhého se ptali: „To myslíš mne, Pane?“ ²³ On odpověděl: „Je to ten, kdo si bral z mísy současně se mnou. ²⁴ Já musím jít cestou, která je mi určena, ale to nijak neospravedlňuje toho, kdo mne zrazuje. Lépe by mu bylo, kdyby se vůbec nenarodil.“

²⁵ Jidáš se ho zeptal: „Mistře, jsem to já?“ On odpověděl: „Ano.“