Add parallel Print Page Options

20 Jakmile kněz Pašchur, syn Imerův, který byl vrchním správcem Hospodinova chrámu, uslyšel Jeremiáše prorokovat tyto věci, nechal proroka Jeremiáše zbičovat a vsadit do klády v Horní Benjamínské bráně Hospodinova chrámu.

Když ho Pašchur druhého dne z klády propustil, Jeremiáš mu řekl: „Hospodin tě nenazývá Pašchur, ale Magor-misaviv, Hrůza všude kolem. Tak praví Hospodin: Hle, vydávám tě hrůze – tebe i všechny tvé přátele, kteří před tvýma očima padnou mečem tvých nepřátel. Všechen lid Judy vydám do rukou babylonského krále, který je odvleče do Babylonu a pobije mečem. Všechno bohatství tohoto města vydám do rukou jejich nepřátel – všechen jeho zisk, všechny cennosti i všechny judské královské poklady. To všechno ukořistí, uloupí a odnese do Babylonu. A ty, Pašchure, i všichni tvoji domácí půjdete do zajetí. Přijdeš do Babylonu a tam zemřeš; tam budeš pohřben ty i všichni tvoji přátelé, kterým jsi prorokoval lež!“ [a]

Oheň v kostech

Sváděl jsi mě, Hospodine,
a já se nechal svést.
Zmocnil ses mě
a zdolals mě.

Vysmívají se mi celé dny,
každý má ze mě legraci.
Křičím, kdykoli promluvím,
vykřikuji: „Zkáza! Násilí!“
Slovo Hospodinovo mi přináší
celé dny hanbu a posměšky.

Říkám si:
„Už se o něm ani nezmíním,
jeho jménem už nepromluvím!“
Jeho slovo mi ale hoří v srdci,
je jako oheň v mých kostech zavřený;
nemohu ho v sobě zadržet,
neovládnu se!

10 Od tolika lidí slyším nařčení:
„Hrůza všude kolem, Magor-misaviv! [b]
Udejte ho! Pojďme ho nahlásit!“
Všichni mí přátelé čekají na můj pád:
„Třeba se nechá nachytat –
pak se ho zmocníme,
pak se mu pomstíme!“

11 Hospodin je ale se mnou,
ten udatný bojovník,
a tak ti, kteří mě pronásledují,
padnou a nic nezmohou.
Pro jejich neúspěch je stihne hanba,
věčná nezapomenutelná potupa.

12 Hospodine zástupů,
jenž spravedlivé zkoušíš
a vidíš do srdce i svědomí,
kéž uvidím tvou pomstu nad nimi –
vždyť jsem ti svěřil svoji při. [c]

13 Zpívejte Hospodinu,
vzdejte mu chválu!
On zachraňuje život ubohému
z rukou zločinců.

14 Ať je zlořečený den,
kdy jsem byl narozen! [d]
Den, kdy mě matka rodila,
ať není požehnán!
15 Ať je zlořečený ten,
kdo mému otci oznámil:
„Narodil se ti chlapec,“
a naplnil ho radostí.
16 Ať ten muž skončí tak jako města,
jež Hospodin bez lítosti vyvrátil.
Ať zrána slyší naříkavý pláč
a v poledne bojový pokřik!
17 Proč mě nezabil ještě v lůně,
aby se mi matka stala hrobem
a břicho jí zůstalo navždy těhotné?
18 Proč jen jsem vyšel z lůna matčina?
Abych zakoušel jen trápení a žal?
Aby mi život v hanbě vyprchal?

Footnotes

  1. Jeremjáš 20:6 Jer 5:31; 6:13–14; 14:14
  2. Jeremjáš 20:10 v. 3
  3. Jeremjáš 20:12 Jer 11:20
  4. Jeremjáš 20:14 Job 3:3–16; Jer 15:10